Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Ořešák černý knížete Collalta


● 
Uherčice - Vransko

 
Plníme slib z minula a vracíme se na Jevišovickou pahorkatinu, do míst, kudy dlouho vedla Železná opona. Obec Uherčice se nalézá v okrese Znojmo, asi 14 km na západ od Vranova nad Dyjí a necelých 9 km severně od rakouského města Drosendorf. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historické prameny, německé i české odvozují potom název obce od lidí Ungerových či Uherových. Ungaria, Uhry, Hungaria bylo již ve 12. století v Evropě běžné označení pro obyvatele uherského státu a středověkého Maďarska.
Původní gotická tvrz z 15. století byla v druhé polovině 16. století přestavěna na renesanční sídlo v severoitalském stylu s lesoparkem a zahradou. V 17. století pak prošel zámek barokní přestavbou a získal francouzský park s oranžérií. Roku 1768 získali Uherčice Collaltové a v jejichž držení byl téměř 180 let, až do roku 1945. V té době zde prosperoval lom s vápenkou, cihelna, lihovar s hospodou, vrchnostenský dvůr s ovčínem, mlýn a výroba potaše. Přibyl i anglický park. Po válce ale došlo k odsunu německého obyvatelstva a majetek šlechtického rodu byl zkonfiskován. Zámek připadl státnímu statku a začal chátrat. Krátce fungoval i jako ženský nápravný tábor nucených prací. V 50. až 60. letech 20. století sloužil pohraniční stráži. V roce 1979 následně převzali zdevastovaný areál památkáři. V roce 1995 připadla jeho správa Národnímu památkovému ústavu, který zde zahájil postupnou rekonstrukci a zpřístupnil jej veřejnosti. Od 1.1.2002 patří zámek (a to nejen díky štukové výzdobě) i s parky mezi národní kulturní památky 1. kategorie. Tak hurá, náprava po časech naší nerozumné činnosti se sjednává. Kousek u zámku se pak nachází malý rybníček i studánka. No přijeďte se taky podívat.


Náš dnešní cíl stojí v zámecké zahradě. Nádherný, krásný a přístupný ořešák černý knížete Collalta (nesprávně psáno a uváděno Collata). Na širém prostranství, jak skála v moři, s obvodem kmene 484 cm a výškou 18 m přežil všelijaké časy. O tomto druhu stromu a jeho vlastností jsme již psali (viz. web ořešák J.E. Purkyně, Blatná ). K tomu uherčickému je na rozdíl od toho v Blatné vstup povolen, což je jistý paradox i satisfakce době, místu i nám. Patří mezi chráněné památné stromy České republiky a je fakt úžasný. A když se mu se stejným úžasem pokloníme a usedneme u jeho kmene, ledacos možná zvíme. V parku má pak mnoho dalších kamarádů a přátel. Nám zde v létě opravdu vyšlo i počasí, zámek jsme vynechali, a i tak zde strávili krásné tři hodiny nečekaného klidu, pohody a dialogů v krajině.


 Collaltové, přesněji páni z Collalto et San Salvatore je starý langobardský rod. První nepopiratelné doklady o rodu pochází z roku 959, kdy Collaltové získali majetek v sousedství Benátské republiky. Zakladatelem rakouské větve byl Marco Carlo, vyslanec Karla IV.. V roce 1610 byl člen rodu císařem Rudolfem II. povýšen do stavu říšských hrabat. Jejich rod nejen v té době patřil v řadách rakouské aristokracie k těm nejvýznamnějším. Po sjednocení správy italských a moravských statků v 19. století si vybrali pro své bydlení Uherčice, které vybavili mnohými cennými obrazy z ostatních svých moravských sídel. Jejich majetek se u nás v roce 1945 rozprostíral přes pět okresů. Další rodová větev žije také v Německu. V dnešní době rod vymřel po meči, ale na základě povolení belgického krále došlo k jeho spojení s rodem Croÿ. Současným představitelem se tak stal Emanuel de Croÿ Collalto (*1990) ☺


Klid, mír a odpuštění, je poselství ořešáku černého v Uherčicích.  


Petr a Vlaďka

Zámek Uherčice
Ořešák černý knížete Collalta
Vítejte v pohraničí 
Znám příběhy
I legendy od Otce 
Věřte, nevěřte
Kamarádi 
A kamarádka 
Bylinková zahrádka 
Studánka Pod zámkem
Mapa
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart