Kameny Kamenů je na zemi bezpočet a provázejí člověka od úsvitu věků. Od pazourků a oblázků, až po keramické trysky raketových motorů. Do některých kamenů kopeme, po jiných chodíme, k jiným se modlíme. Všechny kameny jsou součástí anorganické hmoty planety. Ale díky své podstatě už k planetě nejsou tak připoutáni. Dostali volnost - jakousi „geologickou" svobodu. Nepatří ale ani k živé biosféře, alespoň ne tak, jak věda život definuje. Kameny jsou výběžky, kterými planeta zasahuje do živé přírody, stejně tak jako biosféra proniká svými kořeny a mikroorganizmy do země. My lidé se obklopujeme kameny a využíváme je k pragmatickým, ale i ke kultovním a energetickým účelům. Dáváme jim složité funkční programy. Cítíme, že rozdíl mezi funkcí jeskyně a gotické katedrály nemusí být až tak velký. Chceme-li „poznat a pochopit", žádný úzký a odborný pohled na jeden aspekt Země a kamenů nám nemůže stačit. Země nám nabízí svou hmotu jako dar a současně ji využívá ke komunikaci s námi i mimo nás. Biosféra čerpá živiny a suroviny zezdola, Země svými kameny čerpá cosi seshora, od přírody a lidí, ale i přímo z Univerza. Kameny jsou vyslanci hmoty a - stejně jako lidé a celá příroda - jsou jakousi styčnou plochou spojení. Kameny na kopcích můžeme vidět třeba jako knoflíky na halence matky Země. S jejich pomocí se dá halenka rozepnout a lze odhalit sladká tajemství pod ní skrytá. Rozepnout a stáhnout jemnou krajku z plných prsů s kamennými bradavkami a plně se napít síly, kterou nám matka Země dává k dispozici. Tahle představa odhalované matky nám může pomoci dospět do té správné pozice kojence s otevřenou pusinkou. Do pozice, kterou bychom k matce Zemi měli cítit. Do pozice dítěte, které je na potravě z prsů své matky plně závislé. Jistě - nemusíme prožívat energie Země a kamenů jen podle výše uvedeného obrazu, ale určitě musíme vnímat Zemi z pozice podřízenosti, závislosti a lásky. Jen tak se dá přistupovat k nezměrným zemským energiím dračích sil. Z pozice odevzdanosti a lásky k matce, která dračím silám opravdu vládne. A z lásky plyne i odpovědnost za skutky, které na Zemi pácháme. Mělo by nám záležet na harmonickém životě Země. Pokud dospějeme k tomuto stavu, bude se s námi Země více bavit. Místo pohlavků rozmazlenému spratkovi přijde dialog. Tak jako matka začne domlouvat dítěti až v té chvíli, kdy dítě je schopné jí porozumět. Kameny nám k pochopení mohou dopomoci. Ať už jsou to přirozené bloky skal, balvany, valouny v řece, štěrk, či písek. Horninové bloky, či krystaly minerálů. Vyvřeliny, či sedimenty. Kovy, uhlí, či cement spáleného vápence. Přirozené aktility, či menhiry s lidským posláním. Každý kousek anorganické horniny či nerostu v sobě ukrývá spojení s matkou Zemí. Některý víc, některý míň, v různé kvalitě i množství. Kameny jsou klíčem k pochopení našeho místa a role na planetě Zemi. Kameny jsou mobilem, který matka Země zvedá vždy. Putující
|