Chvalatice - pravěké hradiště

● Místo předků nad přehradou Vranov  ●

Eneolitem nazývají archeologové období na konci doby kamenné. Řidčeji se mu říká též „chalkolit" z řeckého spojení slov „měděný-kámen", česky tedy doba měděná. Na našem území připadá tento civilizační stupeň na období zhruba od 4300 do 2200 př. n. l. Dělí se na čtyři éry, časný, starší, střední a mladší eneolit. Typickým znakem, který dal období jméno, je znalost zpracování mědi. Tedy zatím ještě nikoliv bronzu, ale čisté mědi. Zdokladovaná je už i organizace a znalost hlubinné těžby hornin systémem štol a šachet. Dochází k převratnému vynálezu kola a s ním i vozu, užití tažných zvířat a oradla v zemědělství. Křížová orba v sobě nesla rituál spojení s Matkou Zemí a kultem Slunečního Býka. Pohřební okrsek, místo mrtvých, na rozdíl od neolitu se jasně v eneolitu odděluje od sídliště, místa živých. Díky hospodářským změnám, užívání oradla a dobytka se upevňuje společenské postavení muže a přechází na něj starost o pole. Postupně také ale dochází k sociální diferenci obyvatel. Budují se výšinná hrazená hradiště. Místo dlouhých společných domů z neolitu se objevují menší obytné stavby, chaty. Komunita rodu se mění na rodinu, osídlení jako celek jsou mnohem menší.

Pokud neolit nazýváme „zemědělskou revolucí", pak eneolit směle můžeme spojit s „revolucí metalurgickou".

Jedno malé pravěké výšinné hradiště s počátky až v eneolitu najdeme rozložené na skalnaté šíji nad vodní nádrží Vranov (viz. foto, mapa). Je ze tří stran přirozeně chráněno nepřístupnými a strmými skalami a vodou. Pouze na přístupové severní straně byl zbudován dodnes stále patrný příkop a pravděpodobně i valy. Místo nese název Růžový vrch a jedná se o přírodní rezervaci z r. 1996 patřící k lokalitě Údolí Dyje. Úžasné výhledy, úchvatné scenérie, povznesení i uzemnění, voda a kámen, kámen a voda. Nebude se vám odtud vůbec chtít. Archeologické nálezy pak potvrdily osídlení od dob eneolitu až po Slovany doby hradištní z 9. - 11. století. Chcete-li si popovídat s pravěkými předky, musíte po skalnatém hřbetu až na okraj ostrožny. Cesta ale není snadná, zvažte své možnosti.  Jako by tu stál obrovský menhir, tyčí se zde výrazný skalní jehlovitý útvar, kterému se říkalo dříve Babka, a podle kterého nese název i celá ostrožna. Je to krasavec/krasavice, nemluvě o tom, že všechny zde přebývající obyvatele znal a paměť má jak slon. Ať si vzpomene i na vás! Zná i vodního draka z nádrže, ale s tím radši opatrně. Energie hradiště hovoří o kráse, síle i místě vytvořeném znalou lidskou bytostí, člověkem.

Tak až budete mít cestu do těchto míst, stavte se. S ohledem na své fyzické schopnosti i vědomou úctou k takovým místům, předkům i přírodě.
Klidné bytí.

Petr a Vlaďka