Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Radioaktivní síla Krkonoš.

Přestože každý vývěr radioaktivní vody je vždy unikátní, u nás v uranovém Česku jich máme docela hodně. Patří k nim i radioaktivní prameny v Krkonoších. Přestože jsou unikátní minimálně v celostátním významu, málokdo je zná.

Vývěry radioaktivní vody najdeme zejména tam, kde je podloží tvořeno vyvřelinami s přirozeným obsahem uranu a radia. A takových míst je u nás celá řada. Ať už známé lokality Příbramska, Jáchymovska, Českolipska, ale i Šumavy, Českého lesu i Českomoravské vysočiny. A jedním z méně známých míst jsou i radioaktivní prameny v Krkonoších. Obsahem radonu se řadí k nejsilnějším přirozeně a volně vytékajícím radioaktivním pramenům u nás i v Evropě. Ve složité geologické stavbě Krkonoš nacházíme v širokém oblouku horských hřbetů pásmo ortorul, které jsou bohaté na uran a další kovy. A v těchto ortorulách pak hledejme i radioaktivní prameny.

Prameny sv. Vojtěcha

Málo známé prameny sv. Vojtěcha nalezneme poblíž Horní Malé Úpy, na svahu Vřesového vrchu. V místech, kde silnice stoupá dvěma táhlými serpentinami k Pomezním boudám, je třeba odbočit vpravo do lesů k hájovně Haida, ale hned na kraji lesa znovu odbočit po louce k mokřadu dole. Nad ním je prameniště, kde bylo zdokumentováno dokonce jedenáct vývěrů. Nejsilnější dva jsou podchyceny do trubek. Intenzita radonu tady dosahuje až 4000Bq/l. Kousek nad oběma podchycenými prameny je další místní rarita - radonová vana. Lesní tůňka zadržuje vodu o průměrné hodnotě 1700Bq/l. Do tůňky se můžete ponořit, ale nevím o nikom, kdo by to dokázal. I prosté stání ve vodě se dá vydržet pouhých pár vteřin. Ledová voda se do těla zakousne s chutí buldoka. Ale pravdou je, že následné běhání po břehu je neskutečně blahé. Jehličí a větvičky do zkřehlých nohou vůbec nepíchají a mokrý mech vám připadá teplý a měkký jako peřinka. Po obutí nohy sálají horkem ještě půl hodiny. Páni Priessnitz a Kneipp by radostně tleskali, revma prchá a artróza se třese zimou.

Radioaktivita samozřejmě není ani cítit, ani vidět, a nemá žádnou chuť, voda není zabarvená, ani v noci nesvítí a nefluoreskuje. Je zdánlivě obyčejná, ledová, křišťálově se leskne na slunci a ševelí na dopadovém kameni. To je neobyčejně ilustrativní příklad, jak prostě a jednoduše vypadá a funguje zázrak studánek. Žádné viditelné efekty a zaručené účinky.  Žádné léčivé kapky, které stačí polknout, a ony nás samy vyléčí. Ba ne, jen obyčejná voda, která nám nabízí svou obrovskou sílu, v tomto případě spojenou s radioaktivní silou Země. To je skryté a nenápadné kouzlo pramenů a studánek. Záleží jen na nás, zda ho poznáme, přijmeme a využijeme.

Prameny Klausového dolu.

Tyhle prameny jsou to nejsilnější, co Krkonoše nabízí v oblasti radioaktivních pramenů. Přesto jsou opět skoro neznámé a téměř nepřístupné. Najdeme je poblíž Jánských lázní, ovšem samotné lázně zatím radioaktivní vodu nepoužívají. Ani pramen vody na kolonádě, zvaný Prameník, nemá zvýšenou radioaktivitu. Voda je v něm výborná, ale za radonovou dobrotou se musíme vypravit sami. A to do Klausového, neboli Těsného dolu. Přestože sem nevede značená turistická stezka, vstup do tohoto údolí národního parku není zakázán, naopak začátek cesty od Jánských lázní je zrekonstruován a upraven. Později už ale musíte skákat po kamenech přes tok bystřiny a drápat se vzhůru poničenou Luisinou stezkou. Celé údolí patří k nejmalebnějším koutům Krkonoš. Cesta je momentálně komplikovaná i vývraty a polomy a stezka je nakonec dočasně uzavřena a musíme se vrátit stejnou cestou zpět. Ale naštěstí se dostaneme až k našemu cíli, k Bukovému prameni a výstup určitě stojí za to. Alespoň tedy pro milovníky přírodních krás a hlavně pramenů.

Nejdřív přímo u stezky překročíme nenápadný pramen Betty, s radonovou aktivitou přes 2000Bq/l. Nalézt ho můžeme poblíž kamenné lavice přímo na stezce. Po další útrpné cestě vzhůru a překonání polomu, kde stezka skoro mizí mezi větvemi a kořeny vývratů, se objeví nově zrekonstruovaný Bukový pramen. Tady už radioaktivita dosahuje k 4700 Bq/l a pramen tak patří k nejsilnějším přirozeným radioaktivním zdrojům u nás. Ještě o kus výš leží Lopuchový pramen, také s vysokou radioaktivitou. Momentálně je nepřístupný kvůli polomům.

Spojení čisté vody z pramenů s radioaktivním radonem dává vodě údernou sílu berana. Příroda nám pravděpodobně nenabízí nic silnějšího, účinnějšího a komplexnějšího. Radonová voda je základní kapalina, která stojí za evolucí světa. Všechny ostatní minerální vody jsou hlavně nosičem chemických sloučenin, které využíváme na úrovni buněčné tělesné stavby a biochemie. Naproti tomu radonová voda je zdrojem záření, které ovlivňuje řídící mechanismy těla na úrovni imunity, regenerace a hlavně na úrovni změn. Ať už zhoubných, nebo naopak velmi prospěšných mutací. Revize a změny DNA jsou evolučním motorem, který nás dostal tam, kde jsme.

Informace a síla radioaktivity je přímým původcem tělesných a duševních změn. Je tím startérem, který spustil dlouhý a zatím neukončený vývoj. A přestože radon z vody rychle vyprchá, voda i tak nese jeho poselství, stejně jako homeopatika. Informace o léčivých účincích a účelu léku jsou přece skryty ve vodní struktuře, nikoliv v jejím chemickém složení. Stejně tak i radonová voda nese ve své struktuře informace radonu, přestože ten už vodu dávno opustil. A k čemuže tedy slouží radioaktivní voda? Vy se nechcete změnit?      

Jiří Škaloud

prosinec 2010

Klausový důl v Jánských lázních
Prameniště u Horní Malé Úpy
pramen sv. Vojtěcha
Spodní vývěr pramenů sv. Vojtěcha
Radonová vana, příšerná ledárna
Bukový pramen
Bukový pramen
Voda je ledová a skvělá
Malý strážce Bukového pramene
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart