Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Informujeme
REGENA 7/2009  

Létání na sloním hřbetu

též shlédněte video:  sloní kameny.

Sloní kameny jsou léčivým místem. Tahle"elephaterapie" je známá už odedávna. Léčí se tady neplodnost - žena, která stráví nahá měsíční noc na vrcholcích skal, zaručeně do roka otěhotní. Maně mě napadá jiná pověst - o zdejších trpaslících... Ať je to jak chce, pískovec je lidsky naladěný kámen a na Sloních kamenech jsou zemské energie opravdu štědré a rozmařilé.


Skály vypadají trochu jako přelud, když se před vámi neočekávaně vyloupnou z lesa. Oblé šedobílé hřbety opravdu připomínají sloní stádo mizící v lese. Tuhle přírodní zajímavost najdete v místě, kde Ještědský hřbet přechází do Lužických hor. Cesta k nim je snadná, jsou vidět od silnice a parkoviště poblíž Jítravy. Ke Slonům vede i naučná stezka a tak jsou kameny populární snad až moc. Drolivý pískovec trpí pod nohama nespočetných návštěvníků. Většina lidí se chce dostat až na hřbety obrovských slonů, přestože existuje dost rozumných důvodů, proč na skály nelézt. Dokonce se to ani nesmí.
A přece tam lezeme, z mnoha povětšinou nelogických důvodů. Krásný to příklad, že rozum naštěstí většinou neřídí naše přání a konání. Máme to v sobě jako instinkt - tu chuť šplhat na skálu, rozhlednu nebo i na obyčejný kopec. Ale je to jen instinkt hledání úkrytu ve výškách, nebo touha být blíže k nebesům a Bohu? Nebo cítíme, že se na vrcholech soustřeďují zemské energie? Či pouze překonáváme strach, a chceme se jen rozhlédnout do kraje? Nevím, jak vy, ale já jsem přízemní tvor a přesto stoupám, padám a zase se chytám, riskuji a šplhám vzhůru, abych se alespoň nakrátko podíval na svět z nadhledu. Pak se zase z oblak vracím na zem, a připadám si moudřejší a spokojenější.


Každý let končí na zemi

Lezme do oblak, ale nezapomínejme se bezpečně vracet na Zem. Sloní kameny vám tuhle omšelou esoterickou poučku mohou připomínat velmi realisticky. Oblé vrcholky nejsou zohyzděné železným zábradlím a neskýtají mnoho opor pro naše nohy. Povrch je drolivý a stále hrozí pád do proláklin mezi skalami. Je to až úsměvné, jak skála udržuje naši pozornost u sebe a nedovoluje mysli ulétnout pryč. Až když pohodlně uvelebíme své křehké tělo ve skalní prohlubni plné léčivých energií tryskajících ze skály, může se konečně naše třepetající, nedočkavá duše rozletět na výlet do světa štěstí, lásky a krásy. A na hřbetech Slonů se k nebi stoupá snadno. Proud fialových energií odnáší rozjařenou duši na křídlech andělů do světla Slunce. Můžeme bez námahy a pohybů létat a koupat se celé hodiny. A pak se náhle rozječí fistule vystrašeného dítka, tlumená ryčným otcovským basem a vysokým mateřským kontrapunktem. Ozve se náš bolavý zadek a kručící břicho, zima se zakousne do nehlídaného těla. To nastal čas bolestivých návratů. Pokrčme rameny a s úsměvem se vraťme zpátky na zem pod Sloní skály poblíž Jítravy. Pobyt na Zemi sice přináší nepohodlí, utrpení a nástrahy pro naše těla i duše, ale také je jedinou nám známou cestou vedoucí do oblak moudrosti, krásy a lásky.

Jiří Škaloud
Foto: Jiří Škaloud a Vladimíra Brzobohatá

Sloní kameny - celkový pohled
Práce na kamenech - automat.kresba
Loučení s místem
Energie čeká i na vás..
Domovy skřítků
A hurá do práce
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart