Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Platan (Platanus)

• Karlovo náměstí v Praze •

Platan původně pochází ze západní Asie a jihovýchodní Evropy (P.orientalis) a patří k malému rodu zahrnujícímu asi šest druhů. Od pradávna vždy byl velmi oblíbený, zejména ve Středomoří. Tyto stromy dokážou snášet i znečištěné ovzduší a proto se i tak často vysazují ve městech. Zejména platan javorolistý (P. acerifolia), kříženec platanu východního a amerického. Když perský král Xerxés táhl se svým vojskem v roce 480 př. Kr. proti Řecku, nechal své jednotky zastavit u platanu v Lýdii (dnešní Turecko), aby se mu mohl poklonit a ustanovil zahradníka, aby se o strom staral celý svůj život. Tak byl Xerxés platanem uchvácen.

Při zakládání Nového Města pražského Karlem IV., vzniká v roce 1348 i Karlovo náměstí, ve své době největší náměstí v Evropě, dodnes největší v Praze. Po několik století sloužilo jako tržiště s dobytkem, odtud pak název Dobytčí trh. Počátkem 19. století se objevují snahy blátivý prostor rozparcelovat. O zachování náměstí a první výsadby stromů se zasloužil purkrabí Karel Chotek. Místní památný platan javorolistý má obvod kmene u země cca. 795cm, výška stromu cca.17m, odhadované stáří na 170 let a patří k nejznámějším památným stromům v Praze. Další pak třeba nalezneme na Kampě, na kraji parku, ve stáří cca. 200 let, obvodem cca. 490cm. Největší pražský platan roste v zahradě Velkopřerovského paláce, s obvodem stromu cca. 710cm a odhadovaném stáří na 250 let. Vydatným pomocníkem je často vzpomínaný platan v areálu brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny (obvod kmenu cca. 600cm a stáří cca. 130 let) a největší „náš kousek", Josefinin platan u zámku v Bartošovicích nedaleko Nového Jičína s obvodem kmenu přes osm metrů a stářím cca. 180 let.

Mohutný platan nejen že poskytuje stín, ale slouží, a to nejen v léčitelství. Obklad z čerstvě rozdrcených listů uklidňuje zanícená místa a zarudlé oči, čaj z listů léčí průjmy. Odvar z kůry zmírňuje bolesti zubů. V esenciální léčbě zabraňuje platan přílišnému analyzování, melancholii a rozšiřuje úhly pohledu. V symbolice představuje rovnováhu. V lidové tradici je platan spojován se Sluncem a Lunou, s podsvětím i nebesy. Rovnováha protikladů upomínající na strom života. U mnoha vesnic na Blízkém východě jsou prameny ve stínu těchto stromů. Ve staré Arménii kněží, strážci ohně, věštili z pohybu větví posvátného platanu. Ještě okolo roku 1 200 př. Kr., byly platanové posvátné háje zasvěceny Velké bohyni, jejímž starověkým symbolem ženské moci byla dvojitá sekera. Svatyně v něm pak označovaly místa sestupu Háda do podsvětí. Pod platanem podlehla bohyně Európé Diovi, má zde i svůj brloh bájná Hydra.

Ten na Karlově náměstí v Praze mnohé pamatuje a ostatní zná z vyprávění. Stojí na zvláštním energetickém místě. Co vše Karel IV věděl a zamýšlel? Jak to bylo s dřevěnou osmibokou kaplí Božího těla, která zde stávala a s relikviemi zde občas vystavovanými? A tajemným jezuity pronásledovaným bratrstvem Obruče a kladiva, jehož měl být členem i samotný sám král a císař, následně i jeho syn Václav IV (Ledňáček)? O tom všem můžete v jeho blízkosti přemýšlet, když mu přijdete vzdát hold. Třeba i za jeho trpělivost, s kterou nás laskavě přijímá a vždy vyslyší. Na to, "jak na to", nás pouze navede, rozhodnout se musíme vždy sami. Tak zkuste, až někdy pojedete přes „Karlák", své tempo zpomalit a na chvilku na lavičce na tomto místě u platanu spočinout. Socha sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitského řádu, se na nás sice stále snaží z výšin kostela dohlížet, ale občas to již není nic platné i přes jejich řádem střežené a praktikované znalosti geomantie a posvátné geometrie ☺

S velkou láskou

Petr a Vlaďka

Platan na Karlově náměstí
Památný strom Prahy
Až k podstatě
Vzájemné sdílení
Tajemství
sv. Ignác z Loyoly
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart