Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Kámen na kameni

vyšlo tiskem v časopise NOVÁ REGENA, publikujeme s laskavým svolením redakce.   

(pokračování dílu o Vodním kamenu )  

Svatý kámen je pozapomenuté poutní místo u Dolního Dvořiště, které se nám do vědomí znovu dostalo až po likvidaci železné opony.

Ponořme se naplno do samoty Novohradských Hor. Neobjevené a opomíjené pohoří je kouzelným koutem české země, které skrývá řadu nedoceněných míst, cest pěších i cyklistických, i plnohodnotných turistických cílů. Ať už známé poutní místo Dobrá voda a kopce kolem - Vysoká, Kraví a Kuní hora či třeba kouzelné údolí kolem Pohoří na Šumavě, které je skutečně navzdory svému jménu v Novohradských horách. Můžete tady navštívit oba prameny Lužnice, či zvážit cestu na horu Kamenec. Ale pokud chcete poznat skutečnou sílu Novohradských hor, vydejte se na místa méně navštěvovaná. 

Svatý kámen

Coby kamenem dohodil, leží od Vodního kamene další kámen - Svatý Kámen. Velké písmeno je namístě, neboť se jedná o název osídlení a bývalého kláštera. Snad máte pocit, že je těch kamenů nějak mnoho, ale takový je zdejší kraj, tvrdý a žulový. Kámen na kameni tu nezůstal až po správě Pohraniční stráže Železné opony. Kamenů je tady požehnaně, i když zdejší zemědělci by při orání a sekání asi slovo "požehnaně" nepoužili. Pokud v dáli pozorujete stáda krav či ovcí na pastvinách, a máte pocit, že se nějak dlouho nehýbou, dozajista to budou sluncem vybělené kameny. Mnoho kamenů je staženo do remízků, ale na ty největší a nejzarytější (doslova) kousky síly (naštěstí) nestačily. Anebo ani nebylo žádoucí kamenem hýbat a zemědělci a krávy museli(y) ustoupit a kámen obejít. To je případ i kamene ve Svatém Kameni. Jde o známou památku a mimořádné spojení přírodní skály s křesťanskou vírou a poutní tradicí. Hlavní kámen byl součástí skupiny balvanů v pastvině, možná kdysi byl starou svatyní, či jen místem, kde sedali pasáci krav. Někdy kolem roku 1500 se na kameni měla zjevit Panna Marie v doprovodu andělů. Silou zjevení Marie a přilehlých andělů kámen puknul a od té doby se obě poloviny od sebe vzdalují. Až mezi polovinami projede vůz, nastane..., no však to znáte, zatím ještě máme čas. Pravdou je, že místo i pověst zaujala církevní řád klarisek natolik, že místo koupil. Přímo nad kamenem byla postavena kaple, kterou skála prakticky vyplňuje. Není tedy pochyb, kdo je tady hlavním aktérem. Kámen se nekrčí někde vzadu, coby mlčky trpěný ústupek lidové zbožnosti, ale tvoří přiznaný středobod celého svatostánku. Vedle kaple stojí velký kostel Panny Marie Sněžné, který je dnes již znovu honosně zrestaurován. Kaple i kostel byly dříve součástí zaniklého kláštera. Výhodou samostatné kaple s kamenem je to, že je trvale otevřena i mimo bohoslužby. To je vstřícné a návštěvníkům vítané gesto, které je běžné v Rakousku i jinde, ale v naší ateistické zemi je spíše výjimkou. Energie kamene je ve stísněném prostoru kaple doslova nacpaná a je jistě velmi působivá. Jde tedy o další místo, kde se mohou krajinným energiím přiblížit i lidé, kteří jí tzv. necítí. Síla místa je velmi provokativní, zejména v prostoru mezi oběma polovinami skály. Kaple energii místa sice kumuluje, ale současně bych řekl, že jí nedovoluje naplno vyniknout. Kámen je oddělen od živlů vody a větru, chybí mu krajky mechů a lišejníku, působí smutně a uměle, jako tygr zavřený v kleci. Chybí tu volnost a živočišnost přírodního místa, jakou nalezneme třeba právě u Vodního kamene u Cetvin či jinde. Nicméně jde o velmi silné a poučné místo, produchovnělé nejen křesťanstvím. A ovšemže při návštěvě Svatého Kamene nemůžeme zapomenout ani na pramen zázračné vody, který je vyveden v nedaleké samostatné pramenné kapli. Voda je sem sice přivedena hadicí z mně blíže nespecifikovaného zdroje, ale je moc dobrá a se ctí plní roli zázračného léku, který nabízí svou službu všem poutníkům. Přestože je pramenů v naší zemi stále ještě dost, jejich vody jsou cenné vždy a všude. Svatý kámen leží na dohled od Rychnova nad Malší, a také hraničního přechodu Dolní Dvořiště. Můžete se tady zastavit při cestě do Rakouska, nebo spojit výlet s návštěvou nádherného údolí horní Malše. Úzké silničky sem mohou přivést i autoturisty, kteří při troše úcty a tolerance se mohou společně s cyklisty a pěšími poutníky kochat nádhernými výhledy na liduprázdné kopce, pastviny a louky. Jediné, co je tady neslušné a opravdu se nedoporučuje, je spěch, chaos, troubení a nadávky. Nechte své stresy, komplexy a traumata někde daleko za sebou ve městech a poddejte se klidu a dostatku času při jízdě za traktorem, sekačkou či kamionem naloženým dřevem. Vychutnejte si vůni krav z pastvin, omamnou záplavu pylu a medovou vůni řepky, studená zákoutí pramenů, chladné dotyky kamenů a rozpálené paseky plné silic jehličí. A jedinou starostí budiž časný návrat z lesa k večeři z borůvkových knedlíků či kančího guláše.

Jiří Škaloud
Kostel a kaple s kamenem
Vnitřek naplněný kamenem
Až projede vůz...
Pramenná kaple
Pramen
designed by Panavis & Panadela | contents ©2018 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart