Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Mezi Čechy a Moravou

Jak každý ví, pomezí mezi Čechy a Moravou tvoří rozlehlá Českomoravská vrchovina. Hranice obou zemí byla vždy nezřetelná a lidé neměli potřebu jí nějak zvlášť zdůrazňovat. Země jsou spíš rozděleny historickými hranicemi jednotlivých panství, jejichž vlastníci se hlásili k té či oné zemi. Také geomantické energie obou celků přechází plynule jedna v druhou. Přesto tady najdeme řadu silových míst s významnou úlohou pro obě země. Podívejme se na dva z nich.

Křemešník

Za prameny vody už jsme se na Křemešník jednou vydali. Ale protože to už bylo hned na začátku mého dnes už osmiletého putování se čtenáři Nové Regeny za silnými místy naší vlasti, dovolte mi krátké opakování a shrnutí. Křemešník je bájný kopec poblíž Pelhřimova. Na vrcholku hory stojí poutní kostel Nejsvětější trojice a také hotel, sjezdovka a rozhledna a další turistické atrakce. Vyjet na vrchol lze autem, což znamená, že je tady v sezóně docela rušno...

Náboženské poutě na Křemešník bývaly slavné a hojně navštěvované, zejména kvůli zdejší zázračné a léčivé vodě. Voda zde tryská z řady pramenů a studánek, mezi nimiž vynikají Zázračná a Stříbrná studánka. Zázračná studánka je unikátní v tom, že se jedná o periodický pramen mírně radioaktivní vody, který teče jen zhruba od Vánoc do května. Zázračnou studánku nalezneme v západním úbočí kopce a k vrcholu odtud vede křížová cesta. Pramen je tedy i symbolickým místem začátku cesty k prozření. Zázračná studánka se vždy těšila zvýšenému zájmu poutníků a v roce 1837, kdy v kraji řádila cholera, se tady scházely desetitisíce lidí. Ti už všichni dobře znali pověst a účinky zdejší vody. Zázračná studánka ale není na Křemešníku jediný zdroj vynikající vody. Celoročně teče další vyhlášený pramen - Stříbrná studánka, ke které si jezdí pro vodu lidé zdaleka. Nachází se v západním svahu hory v místě, kde ve středověku bývala havířská osada. Voda obou pramenů obsahuje stopové množství stříbra, které se vyplavuje ze stříbrných žil v podzemí. Stříbro se na Křemešníku ve středověku také těžilo. Je to zřejmě právě stříbro, které dodává zdejší vodě její léčivé a aseptické účinky. Voda je velmi trvanlivá, údajně si jí nabírali poutníci i před cestou do Ameriky. Desinfekční účinek stříbra i zlata je vědecky dokázaný fakt a lidé o něm věděli odedávna. Stříbrné či zlacené předměty, nádobí a příbory tak nebyly pouze znamením luxusu a bohatství, ale sloužily i jako prostředek ochrany před nemocemi. Popíjení koloidních roztoků stříbra i zlata bylo dříve výsadou panovníků a i dnes se hojně provozuje. Rozptýlené stříbro se používá i v mastech na popáleniny a každý dobrý filtr na vodu dnes stříbro obsahuje také.

Křemešník je velmi významný kopec i z hlediska krajinných energií. Bezesporu patří k podobným kopcům, jako je Blaník nebo dokonce Říp. A pochopitelně tu tedy nalezneme i silné energetické místo. To leží na vrcholku, ale mimo poutní areál. Obejdeme-li kostel na severozápadní stranu, uvidíme skalisko s křížem. Silový bod je právě tam. Místo je tedy vhodně umístěné mimo hlavní turistický prostor, a proto je i perfektní pro případné zamyšlení či meditaci. Pro pokročilé geomantické nadšence je třeba zmínit i řadu silových spojnic, (tzv. ley-lines) které propojují toto místo s dalšími.     

Javořice  je s výškou 837 m n. m. nejvyšší horou Českomoravské vrchoviny, a současně i Javořické vrchoviny, která v sobě zahrnuje valnou část tzv. České Kanady, tedy Kunžacko a Novobystřicko. Javořice je tedy hodně důležitá a propojující hora, přesto jí zná a navštíví málokdo. Pojďme to napravit. Javořice patří spolu s Křemešníkem (765 m n.m) a Melechovem (715 m n. m.) k důležitým a určujícím kopcům střední části Českomoravské vrchoviny. Mezi těmito třemi kopci vede poměrně silná energetická spojnice v téměř přesném severojižním směru. O úloze Křemešníku coby posvátné hory ve zdejší oblasti už víme, ale i oba dva další jmenované kopce hrají svou významnou úlohu. Všechny tři patří k dominantním kopcům s jasně vymezenou funkcí a energií. Ale když se pokusíme najít silné energetické místo na vrcholu Javořice, dostaneme se do potíží a otázek. Její plochý a zalesněný vrchol totiž obsadil televizní vysílač Jihlava - Javořice. Vrcholová plošina je z velké části obklíčená plotem a kotvícími lany obrovského vysílače. Elektromagnetické pole pod železnou konstrukcí stavby spolehlivě odruší veškeré sensitivní vlivy a energetické místo tady budete hledat docela marně. Situace je zde velmi podobná jako na Milešovce v Českém Středohoří, kde je meteorologická stanice a vysílače mobilních operátorů. Zemské energie kopce je tam i tady nutno vnímat spíš z globálního geomorfologického hlediska celku a to spíš s vazbou na hlubinnou strukturu a geologii. Pak se spojnice a energie jednotlivých tří vrcholů jeví jako zřetelná. Horninou tvořící Javořici jsou především granity (žuly), tedy pomalu tuhnoucí hlubinné vyvřeliny, o kterých víme, že jsou velmi kvalitními nosiči energií i informací. Ne nadarmo z nich je valná většina menhirů v oblasti Středočeského plutonu, tedy hlavně Sedlčanska, Příbramska a Strakonicka.

Nicméně z pohledu turisty se jeví Javořice jako nezajímavý plochý vrchol bez výhledu do kraje. Rozhledna tady není a v turistickém přístřešku ve stínu vysílače posvačí asi jen málokdo. Ani milovníky energetických prožitků vrchol Javořice neuspokojí. Stejně jako je tomu i na Milešovce, energie při výstupu nahoru na vrchol plynule stoupá, zvyšuje se vnímání a přitažlivost a snad i jakési volání silného energetického bodu, ale nahoře se napětí energie propadne do prázdnoty vyvolané umělým lidským zásahem a technickým vlivem stavby. Očekávání se nenaplní a odcházíme rozčarováni. Nabízí se tedy otázka, jak tedy procítit energii Javořice a případně její propojení na ostatní kopce? Jde to poměrně snadno, ale musíme jinam.

Míchova skála

Zemské energie jsou jako plynoucí řeka, která se přizpůsobuje překážkám ve svém toku. Můžeme jí postavit do cesty bariéry, přehrady, hráze, které ovšem znamenají pouze to, že energie si přirozeným způsobem musí dříve či později nalézt novou cestu. Energetická síť povrchu planety je propojená a spolupracující. Pokud poškodíme či zničíme energetické místo, zpravidla to znamená, že se v okolí vytvoří nějaké jiné, nebo ty existující posílí a částečně i převezmou úlohy zničeného místa. Tady na Javořici se tedy za silným místem musíme vypravit asi kilometr severovýchodním směrem po zelené turistické značce. Najdeme tady přírodní památku Míchova skála, která nabízí zadostiučinění jak turistům, tak senzibilům. Energetická linie z Křemešníku vede právě sem. Původní ideální přímka spojnice tří bodů (Melechov - Křemešník - Javořice) se tedy na Křemešníku dnes mírně zlomí.

Míchova skála je reliktní mrazový skalní srub, unikátní ve svém dokonalém obrazu zvětrávání a oddělení jednotlivých vodorovných vrstev granitové skály. Jinak (a veseleji) řečeno - máte pocit, že tady na sebe nějaký obr navršil ploché a oblé žulové kameny a desky, stejně jako když lidé staví kamenné mužíky. Ale obr musel být pořádné chlapisko, protože váha jednotlivých desek musí jít do desítek i stovek tun. Skalisko svými dvěma vrcholy vyčnívá nad okolní lesy a tedy i pohled do krajiny je odměnou. Obě věže se zdají být křehké a labilní, ale stojí zde už miliony let.

Na oba vrcholy se dá s trochou odvahy a šikovnosti vylézt a oba nabízí silné energetické prožitky. Jak to na podobných místech velmi často bývá, každý z vrcholů nese poněkud jinou energii. Jeden více mužskou, druhý spíš ženskou. Myslím, že rozlišit, který vrchol je který, je velmi snadné. Ale znovu musím jako už mnohokrát opakovat, že mužský vrcholek a jeho energie není jen pro muže a ženská strana není výhradně pro ženy. Jen každá strana podporuje a povzbuzuje naše vlastnosti a schopnosti, které si popisujeme a rozdělujeme na tzv. mužské a ženské. Máme je v sobě vždy oboje, jen jinak silné a jinak se projevující. Pokud vám zdraví a odvaha dovolí, vylezte si rozhodně na oba vrcholy a pozorujte, jak na vás působí, co ve vás provokují, kde se cítíte bezpečněji, kde silněji a jistěji, kde vám přijde inspirace, nebo nápady či informace. Kde vnímáte spíš emotivní vjemy, a kde vás zaujme stavba, geologie, orientace v krajině, výhledy a podobně. To jsou zjevné průvodní znaky obou energií, a díky svým pocitům si s energetickým místem poradíte i bez virgule a senzibility. Míchova skála tedy slouží k pracím s polaritami, a jako správně celistvé místo nabízí také bod k propojení a harmonizaci. To hledejte mezi oběma vrcholky. V roklince mezi kameny, už bez výhledu do kraje a dalších rušivých vlivů, naleznete místo pro koncentraci a meditaci k harmonizaci celé vaší bytosti i přesažení vlastního ega.

Studánka páně

A ještě jedno místo na Javořici určitě stojí za návštěvu. Cestou k vrcholu u zelené značky na severní straně kopce nalezneme kouzelnou studánku, zvanou Studánka Páně. Říká se, že se zde v dobách náboženské nesvobody konaly protestantské bohoslužby. Při jedné z nich byli nekatolíci odhaleni a přepadeni vojáky zrovna v době, kdy kněz podával kalich k přijímání. Kalich mu vypadl z ruky rovnou do studánky, která ho pohltila, a už ho nikdy nikdo nenašel. Další legenda říká, že podá-li mládenec vodu této studánky své milé, tak ta už ho nikdy neopustí. Tak pozor na to!  Ať jsou pověsti pravdivé nebo ne, studánka nabízí skvělou a občerstvující vodu. Celé místo je velmi harmonické, laskavé, plné víry i naděje. Je otevřené pro všechny bytosti, které ho míjí. Přestože je ve svahu pod pramenem nádrž vodojemu, studánka i tak zůstala stále otevřená k všeobecnému užitku. O vodu se zde tedy vzorně dělí poutníci i obyvatelé dole v údolí. A navíc přebytek vody teče potůčkem do lesa, kde je k užitku i zvířatům a vílám. Ať už je to uřícený cyklista, rozvážný poutník, rodina s dětmi nebo lesní zvířata, voda je nakloněna všem stejně a tohle rovnostářství dává rázně najevo každému, kdo se tady zastaví. Člověk odchází nejen občerstven, ale i usmířen a s optimistickým naladěním, že některé věci a děje jsou stále ještě na svých místech a fungují tak, jako po věky.   

Jiří Škaloud  

Regena duben 2018
Kostel na Křemešníku
Kostel Nejsvětější Trojice
Energetické místo, Křemešník
Míchova skála, Javořice v pozadí
Míchova skála
Míchova skála
Míchova skála
Nahoře jako dole
Jiný úhel pohledu
Studánka Páně na Javořici
Genius loci
Síla vody
A její cesta
Pramenný altán
designed by Panavis & Panadela | contents ©2018 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart