Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Počátky

Na počátku bylo... co vlastně? No prameny, samozřejmě. Město Počátky od pramenů odvozuje svůj vznik i název. Nalezneme jich tu celou řadu.

Pramen svaté Kateřiny

Určitě nejproslavenějším ze zdejších pramenů je pramen svaté Kateřiny, který dal jméno celým bývalým lázním, dnes nazvaným „Resort Svatá Kateřina". Lázně jsou dnes jedním z fungujících rekreačně - rehabilitačních center, zaměřených na zdravý životní styl a antistresové programy. Za nemalý peníz tady můžete absolvovat řady procedur. Nás ale zajímá to, co příroda nabízí zdarma a tím je vydatný pramen křišťálové a vzorové vody. Zdejší voda je tím hlavním doktorem, který zde uzdravuje. Historie zdejších vodoléčebných lázní je velmi dlouhá. Kostel i poustevna tady vznikly už ve 14. století. A snad už od prvopočátku si lidé povšimli účinků zdejší ledové vody. Údajně v 16.století zbavila zdejší voda tyfu Kateřinu a Markétu, dcery to zdejšího majitele panství, Kryštofa z Léskovce. Ten postavil u obou pramenů děkovné kaple světic stejných jmen a dal tím popud k významnému rozmachu lázní i poutního místa. V té době patřil areál jezuitům z Jindřichova Hradce. Z roku 1636 je zde písemně doložen kostel i fungující lázně a v té době byly poutě už dobře zavedené. Tradice je tedy určitě mnohem starší. Nalezené artefakty svědčí, že se poutě konaly už v období před třicetiletou válkou. Původní zvony v kostele sv. Kateřiny pocházely dokonce z roku 1561 a dnes patří k nejstarším v kraji. Stáří poutního místa je důležité i z hlediska čistoty víry. Po třicetileté válce totiž vznikaly poutní místa jako houby po dešti, což bylo způsobeno podporou mariánského kultu coby účinného nástroje rekatolizace. Všechny starší poutní místa tedy mají z hlediska skutečného působení a tradice daleko větší hodnotu. Nakonec i zasvěcení místa a pramene sv. Kateřině není pro baroko úplně běžné, za to bylo velmi populární hlavně za vlády Karla IV ve 14. století. Starý kostel po třicetileté válce téměř spadnul a byl proto v roce 1730 přestavěn podle Diezenhoferova projektu do barokní podoby. Zdejší vodoléčebné i klimatické lázně byly svého času velmi populární. Jako lékař tady krátce působil i otec Karla Čapka. Lázeňská sláva trvala až do první světové války, kdy lázně vyhořely a nebyly již obnoveny. V budovách později bývala dětská léčebna a dnes již zmíněný wellness resort. Jisté je, že navzdory lidským peripetiím slávy a zániku zdejší voda stále teče. Určitě víc jak šest set let zdarma nabízí svou sílu k podpoře těla i ducha a lidé to stále s překvapením znovu a znovu objevují. Silný pramen ledové a skvělé vody sv. Kateřiny najdeme přímo v areálu lázní, kousek pod zdejším kostelem. Voda v sobě nese silný program k propojování principů, tedy těla s duchem. Jinak řečeno - je vhodná pro léčení tělesných i duševních problémů. Jde u umělý, leč velice stabilní program v souladu s přírodním záměrem.

Pramen sv. Markéty a sv. Vojtěcha

K nim už musíme pěšky. Oba prameny jsou v lese na západním svahu mezi městem a Svatou Kateřinou. Dovede nás k nim zdejší naučná stezka a místní značení. Kaple sv. Markéty i Vojtěcha stále stojí, leč prameny jsou zachyceny coby zdroj místního vodovodu, a tedy se jich přímo u zdrojů nenapijeme. V okolí Markétiny kaple se vyplatí rozhlížet. Na okraji vysokého smrkového lesa východním směrem od kaple asi sto metrů nalezneme jeden ze zdejších původních menhirů. Kapli sv. Vojtěcha musíme dohledat mimo značku asi dvě stě metrů od kaple sv. Markéty. I zdejší voda byla stažena do vodovodu. Ale zklamání nad nedostupností vody z pramenů si můžeme odpustit. Horkou novinkou a důkazem, že město Počátky si svých pramenů váží, je zřízení nového odběrového místa vod obou pramenů zhruba na polovině cesty mezi oběma vodárensky využitými prameny. U lesní cesty najdeme nový kamenný prameník, kam jsou vody z Vojtěcha i Markéty přivedeny a v sezóně si je můžeme načerpat.         

Kamenný kruh druidů

Ještě než opustíme lázeňský prostor na cestě za dalšími prameny musíme navštívit i novodobé zdejší lákadlo a snad i zdatný léčebný prostředek. Je jím novodobý kromlech, který najdeme na návrší nedaleko od lázní. Kromlech, neboli kruh postavený ze stojících kamenů (menhirů), je dílem postaveným v roce 2014 za spolupráce s ing. Pavlem Kozákem. Přestože k moderním dílům tohoto typu je potřeba přistupovat se značnou rezervou, Kamenný kruh druidů, jak se kromlech nazývá, slouží svému účelu. Jeho moderní původ není nikterak zastírán, u místa je informační cedule s pokyny, jak a kterak postupovat při návštěvě. Lidé sem přicházejí se zvědavostí, někteří si jen fotí, jiní se poctivě snaží o porozumění i poznání, prožitek energie a třeba i léčení.

Kruh je tvořen třiceti tři kameny různé velikosti i materiálu. Symetrie kruhu je zvolena energeticky, tedy nikoliv podle velikosti či tvaru jednotlivých kamenů. Jen světové strany jsou zdůrazněny většími kameny. Na západní, vstupní straně stojí dvojice štíhlých "strážců", kteří vás při vstupu do kruhu řádně "prosvítí". Ve středu kruhu nestojí menhir nebo dvojice kamenů. Nalezneme tady zvláštní provedení megalitické struktury, jaké se vyskytují u některých severských památek. Nestojí zde menhir, ale je tady plochý kámen, který je podložený třemi menšími kameny. Plochý "stůl" se tedy jakoby vznáší nad zemí... Tady si dovolím pochválit odvahu stavitelů, protože všechny ploché kameny a zejména ty s miskou, jsou v našich představách až chorobně spojeny s obětí a obětováváním, ať už je tahle tradiční představa vyvolána rituály u moderních oltářních stolců v kostelích, či je jakousi zasutou vzpomínkou na ještě starší obyčeje. Hluboký instinkt nám říká, že poloha těla vleže na stole je spojená s bezmocností. Ležící tělo si automaticky spojujeme nejen se spánkem, ale i s nemocí, operačním stolem, bezvědomím, ochrnutím, spoutáním i smrtí. Tedy veskrze s procesy, které nemáme pod kontrolou a jsou nám (kromě spánku) nepříjemné. Zejména submisivní poloha vleže na zádech je o velkém odevzdání a poddání se. I proto jsou polohy na kolenou, v úkloně, nebo vleže na zádech s roztaženýma nohama vynikající zejména pro trénink pokory. Není divu, že se rozumová a mužsky silová složka naší mysli takové představě brání a snaží se jí eliminovat. A tedy ani představa kamenného stolu jakožto operačního prostoru, kde ležíme s nemohoucí pokorou, není přijatelná pro řadu návštěvníků. Kromlech se tak pro mnohého návštěvníka stává nebezpečným prostorem bez ochran. Nastupuje pocit ohrožení, který se ovšem schová za nevoli, úsměšky a nechuť se zesměšnit tím, že se "odevzdám" do rukou sil, na které stejně nevěřím... Cítíte ten paradox?

U plochého středového kamene se soustřeďuje působení celého kruhu a je jasné, že léčivé i energetické účinky celé sestavy jsou nejmarkantnější právě tady. Na informační ceduli jsou popsané i způsoby meditací, které zde můžou proběhnout. Léčivý účinek místa je univerzální. Místo trpí dětskou nemocí všech takto nových kamenných staveb. Jeho energie je ještě příliš mladá, nestálá, proměnlivá a nespojená s okolím. Kameny si zkrátka sedají a slaďují se dlouho. Zvlášť pokud se jedná o kameny z lomu, které ještě nedávno byly součástí pevné skály. Takový kámen si na svou novou samostatnou roli musí zvyknout, a u kamenů je to dlouhodobý proces. Jejich energie bude působit tisíce let, a tak nemají kam spěchat. I proto jim chybí dynamika a rychlost. Přizpůsobují se okolí jen velice zvolna, stejně zvolna, jako si okolí zvyká na ně. Energie místa se vyvíjí, a dovolím si tvrdit, že se bude měnit ještě desetiletí, a možná století. Zkrátka a dobře - souladu, síly a spojení se zemí, jaké mají staré a původní megalitické památky, se u moderních staveb hned tak nedočkáme. Valná většina novodobých megalitů je dobře spojená a spokojená se svým účelem a posláním, neboli s programy, které do nich vložili jejich stavitelé, ale samotné spojení se Zemí bývá slabé, či dokonce žádné. Spojení hmoty kamenů s hmotou planety pod nimi je složitý a dlouhodobý proces, a věřte, že to opravdu není otázka malty... Mimochodem, takový nesoulad je hlavní rozlišovací vlastnost u kamenů, které jsou nové, oproti těm, které jsou znovu vztyčené na původním místě. U menhirů, které jsou vztyčené na místě, kde stávaly po tisíce let, dochází k opětovnému nastartování energetického působení prakticky okamžitě. Je to proto, že menhir často ani nezaznamenal, že už nestojí.

Pramen Jihlavy

Menhirový kruh stojí na vršku nad lázněmi a probíhá jím rozvodí mezi úmořím Černého a Severního moře. Jak už známe například z Králického Sněžníku (viz web. putujici.cz ), rozvodí je vždy místem se značným potenciálem a důležitostí zejména s ohledem na živel vody. A tak ani tady není divu, že v okolí najdeme další ze zdejších důležitých pramenů. Z globálního geomantického hlediska je to pramen ze všech zdejších zdrojů určitě nejdůležitější. Jde o pramen jedné z velkých moravských řek, Jihlavy. K prameništi musíme sejít od kromlechu dále k jihu přes louky. Pramen Jihlavy najdeme v uměle vytvořené tůni, která byla zřejmě kdysi vytvořena jako napajedlo pro dobytek. Nádrž je vzhledem k vydatnosti pramene příliš velká a voda se ní obnovuje jen pomalu. V létě proto zarůstá řasou a žabincem, a tak se zde odhodlá k pití vody jen málokdo. Nicméně, vyjma biologických kontaminací je voda pitná. Jde o hodně silové zemské místo s inspirujícími tvůrčími schopnostmi. 

Pramen sv. Ludmily

A pro ty z vás, kteří pohrdnou lázeňskou civilizovanou krajinou i prameny zázračnými i vodovodními, se nabízí ještě jeden čistě přírodní vývěr. Je jím pramen sv. Ludmily, který nalezneme asi dva kilometry severně od města Počátky na trase zelené turistické značky do Polesí. Tenhle pramen je určitě tím nejhezčím vodním zdrojem pro milovníky přírodních koutů. Voda je pochopitelně skvělá a pitná a její nadlimitní kyselost jen potvrzuje její lesní původ. Ve smrkovém lese se míchá vůně vody s vůní jehličí. Voda si tichounce a spokojeně bublá a spolu se zpěvem ptáků úžasně vyplňuje lesní ticho tím nejlepším možným obsahem a způsobem. Tenhle pramenem je skutečným počátkem, vytvořeným z čisté radosti matky Země.

Jiří Škaloud

Regena 09 - 2018
Pramen sv Kateřiny
Pramen sv Kateřiny
Kostel sv Kateřiny
Interier
Kostel sv Kateřiny
Pramen sv Markéty v pozadí
Kruh Druidů
Kruh Druidů
Kruh Druidů
Cesta po rozvodí Labe - Dunaj
Pramen Jihlavy
Pramen sv Ludmily
Pramen sv Ludmily
Pramen sv Ludmily
designed by Panavis & Panadela | contents ©2018 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart