Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Břek a muk

Železná u Berouna a Kyšice u Unhoště

Jeřáb, Sorbus, tento rod zahrnuje okolo 85 druhů opadavých stromů a keřů. Je to přizpůsobivý a snášenlivý strom rostoucí v různých podmínkách a půdách až do nadmořské výšky 975 m. Jeřáb americký je původem z východní části Severní Ameriky a je menší než jeho evropští druhové. Jeřáb ptačí pochází z Asie a Evropy a dorůstá do výšky okolo 15 m. Jeřáb oskeruše je zase původem z jižní a východní Evropy, plody jsou zelené a mají tvar hrušky či jablka. U našich dávných předků bylo tabu použít kteroukoliv část tohoto stromu k jiným než rituálním účelům. Výjimka byla možná u bobulí, z nichž se připravoval léčivý nápoj. Až časem se začalo prakticky využívat tvrdé dřevo jeřábu k výrobě kolovrátků, klínků, cepů, násad na nářadí a kůlů. Proutkařské a věštecké pruty byly rovněž dělány z tohoto stromu. V léčitelství se stahující vlastnosti jeřábu využívaly a uplatňovaly mnoha způsoby. Odvar z kůry se používal zevně na boláky, poranění, řezné rány, kožní problémy či krvácející dásně. Vnitřně pak na podrážděnou sliznici či zažívací ústrojí. Chutné a nutričně vydatné bobule je však nutné konzumovat tepelně upravené, a to nejlépe v podobě jeřabinovém džemu. Syrové bobule obsahují totiž kyselinu parasorbovou, která nám již při konzumaci 8-10 bobulí může způsobit podráždění žaludeční sliznice. Varem se však tato kyselina ničí a my získáme přírodní dar i lék čistící krev a posilující imunitu. V esenciální léčbě nám pomáhá jeřáb s vyladěním se na energii přírody. V Bachově květové terapii vyživuje a podporuje ochranné energie aury. V symbolice představuje ochranu a inspiraci, v astrologii patří k Slunci a Merkuru.

V oblastech, odkud pochází, byl jeřáb jedním z nejuctívanějších stromů, a i po nástupu křesťanství si dlouho udržel svůj význam a důležitou roli v lidovém kouzelnictví jako ochránce. Byl vysazován u stavení a chlévů, větévky zavěšovány na brány či dveře, nebo v podobě vyřazeného amuletu, nošeného při sobě, nebo jen kousek jeho kůry. Svazečky jeřábových větévek se v Čechách zavěšovaly z venku do oken jako ochrana proti blesku. V Irsku jeřábová haluz chránila před ohnivými kouzly, nebo aby mrtví nemohli vstát z hrobu, či aby nedobří duchové nemohli vstoupit do domu. Ve Skotsku se směl řezat jen pro potřebu dřeva na pohřební hranici. V germánské a severské tradici tento posvátný strom má dvě pozice. Zachránil samotného boha Thora před vodou řeky, která jej málem spláchla do podsvětí, a zároveň první žena byla učiněna z tohoto dřeva. Anglický výraz rowan pak pochází ze severského výrazu runa, což znamená šeptat tajemství. Jeřáb je také spojován s keltskou bohyní Brigid a oslavou Imbolcu, ze které se později stala křesťanská sv. Brigita, patronka přadlen a tkalců. V bardské tradici se jeřábu říkalo strom inspirace. Strom nám šeptá tajná poselství přímo do srdce. Pro druidy to byl kouzelníkův strom z bobule ze Země Elfů, bytostí věčně živých vyrostlý. Ve Walesu střežil tento strom duši při průchodu branou smrti, proto byl i později zároveň s tisem vysazován na hřbitovech. Jeřáb jako Archetypální Strom Života s legendární schopností vracet starým lidem mládí. Při zimním slunovratu zasněžený jeřáb v mrazivém počasí symbolizuje božské světlo zářící v temném čase roku. V celé Evropě i později se držela tradice, kdy se hospodářská zvířata na jaře vyšlehala proutkem z jeřábu (později byl nahrazen lískovým, nebo vrbovým), aby se probudila jejich životní síla. Nebo také pastýři nechávali svá stáda procházet pod obručemi z jeřábového dřeva.

Jeřáb břek, Sorbus torminalis. Tento skoro tři sta let starý kousek nalezneme v obci Železná (první písemná zmínka o obci pochází z r. 1292) ležící necelých 6 km severně od Berouna. Jeden z nejstarších pamětníků svého druhu u nás stojí u kostela P. Marie Nanebevzaté. Kostel má gotické jádro a byl barokně přestaven v 18. století. Jako farní byl již zmiňován v době Karla IV. Písemná zmínka o těžbě železa a uhlí v katastru obce pochází z r. 1463. Památný strom s obvodem kmene něco okolo 305 cm a dosahující výšky 16 m ledaco pamatuje a ví. Jeřáb stojí na silném Zemském místě a společnost mu dělají překrásné chráněné lípy. A jaké, že je to jeho poselství od jeřábu z Železné. „Vím, co vše stojí za Impulsem života a s láskou učím senzibilitě Ty, jenž jako děti ke mně přichází". K druhému dnešnímu kousku je to odtud nějakých 11 km vzdušnou čarou. Jeřáb muk, jeřáb Na Kocourku, Sorbus aria roste v katastru obce Kyšice, jež vznikla při přilehlé zemanské tvrzi, která zde stála již ve 13. století. Obec se nachází 2 km západně od Unhoště. Osamocený solitér o výšce přes 10 m s obvodem kmene skoro ke třem metrům stojí zde sám jak král na kraji pole při cestě u rybníka na Braškovickém potoce. S dalekým výhledem i osobním nadhledem zná konec svých i našich dní. Oba úžasné jeřáby o sobě vědí a vzájemně se doplňují a informují o dění nejen v kraji. Místo i strom je tentokráte napojeno na Universum a i poselství je trochu jiné od jeřábu Na Kocourku. „Propojení obou principů pod dohled nejvyšší harmonie z Vesmíru to je Váš cíl a já Vám věřím, tehdy i dnes. Tak zatím bude a jest". Krásná místa, překrásné stromy, jejich moudrost a vážná poselství. Nebo jen zajímavý tip na výlet do okolí Prahy. Ale to už je jen na vás. Klidný konec podzimu.

Petr a Vlaďka

Železná u Berouna
Jeřáb u kostela
A jeho společnice
Jeřáb břek
Kostel P. Marie Nanebevzaté
Ahoj!
Pamětník a fara
Loučení
Chráněné lípy
Kyšice
Jeřáb muk
Muk Na Kocourku
Ahoj, zdravíme
Půlkruh z bílých houbiček
Stál a koukal v dál
Znám všechny tři světy
Tak někdy příště
Věřím Vám
Jeřáb břek
Jeřáb muk
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart