Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Za kameny na Blatensko  (1. část)

Na jedné z našich minulých cest jsme navštívili Kadov i jeho snad nejznámější český viklan, a také další úžasné kameny poblíž tamní naučné stezky. Už tehdy jsme litovali, že času i tiskového prostoru je tak málo. A nutno poctivě říct, že ani dnes zdaleka nestihneme víc, než jen několik dalších z desítek zajímavých a silných energetických míst v tomto kouzelném kraji „Země zamyšlené"...  

Vypravme se tedy dnes opět na Blatensko, kde se v krásném mixu potkávají žulové kameny s vodou rybníků a zelení lesů, pastvin a remízků, jejíž krásy tak poeticky popisuje Ladislav Stehlík ve svých knížkách Země zamyšlená. Vodu do blatenské pánve přináší hlavně říčka Lomnice a její přítoky, kameny jsou pak součástí granitového Středočeského plutonu. Blatenská vrchovina je kopcovitá a zemědělská výroba se tomu přizpůsobila rozmanitostí a členitostí polí, luk i pastvin. Krajina je tak plná přírodních skalek, osamělých balvanů i agrárních hald kamenů shromážděných na mezích pastvin a polí. Můžeme zde obdivovat desítky tzv. Čertových kamenů, tedy balvanů a skalisek, které nějak zaujaly naše předky a byly spojeny s pověstí o věčném pokušiteli. Mnohé z těchto kamenů jsou bizardní svým tvarem, přítomností skalních misek, nebo tím, že se pohybují jako viklany. Můžeme je obdivovat - pokud k nim ovšem najdeme cestu. Mnoho z nich totiž není na turistických mapách označeno a značené cesty k nim nevedou. Je třeba pátrat v knížkách, které o zdejší krajině vyšly, a dát si práci s lokalizací cílů a trmácením cestou necestou. Další početnou skupinou kamenů ve zdejší nabídce jsou menhiry. Víme, že toto slovo se dnes používá pro kameny, které nějakým způsobem vyzařují energii a současně byly vztyčeny lidskou rukou. Dodal bych, že také dostaly nějaký program a účel. Ať už coby strážní i hraniční kámen, památník, pouhá ozdoba nebo i místo pro obřady nebo léčení.  Málokdo spolehlivě pozná, zda kámen byl vztyčen před tisíci lety, nebo třeba vloni. Archeologové nemají metodu na určení data manipulace s kamenem. A ani esoterické možnosti průzkumu nejsou prosty „omylů".  Zejména, pokud jde o kámen, který byl nalezen v místě, kde dnes stojí, a byl „jen" znovu vztyčen. Takové kameny mají perfektní propojení do Země, mnohdy ani nezaznamenaly, že nějakou tu stovku let třeba nestály vertikálně. Ostatně - i u tzv. „pravých", tedy historicky doložených a archeology uznaných menhirů, je známo, že s nimi bylo v různých dobách manipulováno, po pádech byly vztyčovány dokonce opakovaně, některé byly přemístěny na okraje polí atd. Nezapomínejme také, že zájem o kamenné památky není jen módním výstřelkem dnešní doby, ale významně se rozvinul už v období romantismu v předminulém století. V romantických parcích tehdejší šlechty vznikaly kamenné nápodoby nejen egyptských staveb, ale také dolmenů, kromlechů i samostatných menhirů. V krajině kolem Blatné se tedy dnes nachází už poměrně značné množství novodobě vztyčených kamenů, ať už jsou znovu vyzdvižené v místě, kde padly, nebo jsou nově dovezené z místních lomů. Nutno dodat, že řada z novodobých menhirů je velice pěkných. Jdete krajinou a najednou se před vámi objeví nádherný stojící kámen. Stojí a zdobí. Je funkčním přírodním prvkem, a současně ukazuje zásah lidských rukou. Není rušivý, ale současně přitahuje na sebe pozornost a ovlivňuje své okolí. V kulturní krajině, která je lidským konáním už stejně plně přetvořena, není takový prvek rozhodně na závadu. Přesto má řada lidí pocit, že se je někdo snaží novodobým menhirem „ošidit". Za menhir považují jen skutečnou historickou památku, ať už je její původ jakkoliv diskutabilní. Pokud sami necítí sílu a energii takového kamene, připomínají jim novodobé menhiry jen jakési nepovedené sochy v krajině. Uniká jim pravá podstata působení takových kamenů na krajinu a v neposlední řadě i na duši člověka, který kolem nich prochází, či v jejich dosahu žije. Hlavní „úkol" a působení kamenů, a obecně všech energetických míst, se totiž neskrývá v jejich tajuplnosti nebo historii, ale v jejich žhavé současnosti a jejich působení na nás, a naopak. Velice nám pomáhají udržet pocit sounáležitosti se Zemí. Už jen tím, že nás provokují k tomu, abychom je poznali a uměli rozlišit. Citlivé osobní poznání je nutné už proto, že mnohé z novodobých vztyčených kamenů jsou skutečně energeticky prázdné a nefunkční.

Šlápoty panny Marie

Vzhledem k až přílišnému „chtění" některých lidí mít takové kameny doma na zahrádce nebo u hotelu, se dnes poloha funkčních kamenů obecně už příliš nepopularizuje. Věřím ale, že následujícím místům popularita neublíží. Případným zájemcům o lokalizaci doporučuji vzít si k ruce mapu, případně přenos GPS souřadnic.

Šlápoty panny Marie (N 49°34.77803', E 13°57.40025') jsou označením pro malý kámen v zemi, který najdeme hned vedle silnice mezi Chrástem a Březnicí. Najdeme ho snadno podle vedle stojícího křížku s označením. Kámen má v sobě vytlačené otisky, které připomínají stopy malé ženské či spíš dětské nohy. Navíc je přibližně kruhový kámen nezřetelně rozdělen napříč tak, že každá stopa je v jedné polovině kruhu. Podle lidové fantazie jde o stopy Panny Marie. Pravdou je, že kámen má velmi pěknou a laskavou ženskou energii, která by si zasloužila i lepší okolí než má místo poblíž silnice dnes. Polarita stop (jedna světlá, druhá tmavá) i rozdělení kamene na dvě poloviny budiž nápovědou, jak se dá s kamenem pracovat.

Hostišovice a Černívsko (N 49°28.67580', E 13°55.33238')

Známé a knížkou Pavla Kozáka popularizované místo najdeme na nepojmenovaném vršku poblíž Hostišovic, případně Černívska. Katastrálně místo patří pod spádovou obec Uzeničky. Při cestě od Hostišovic k Drahenickému Málkovu zastavíme u rozcestí „Pod Kubátovou horou" a vydáme se lesem k vrcholu od cesty vlevo. Při průchodu lesem k vrcholu už citlivého návštěvníka jistě přitáhnou další zajímavé aktivní kameny i vztyčené menhiry. Na vrcholu čeká uměle vytvořená mohyla, jejíž původ není zcela objasněn. Zdá se, že místo bylo součástí romantického parku a v devatenáctém století tady snad bydlel i poustevník. O místu se jako o „umělé jeskyňce" zmiňuje ve zmíněné knize i Ladislav Stehlík. Anebo je místo mnohem starší megalitickou hrobkou, která jen byla mnohem později upravena a zakomponována do parku? Tomu by nasvědčovala archeologicky doložená přítomnost proto-keltských kultur v nedalekém okolí. Můžete si vybrat, co je vám bližší... V každém případě - vedle mohyly stojí veliký, a prokazatelně novodobě vztyčený menhir, který v místě původně ležel. Místo je tedy do jisté míry kontroverzní a názory na jeho působení a energie se neshodnou. Ať už si utvoříte o energiích umělé stavby i kamene jakýkoliv názor, jistě stojí za návštěvu. A pokud z cesty k Blatné odbočíte a zajedete do Černívska, můžeme navštívit i na soukromých pozemcích ležící novodobý kromlech (kamenný kruh) u tamního tantra centra.     

Jiří  Škaloud

(pokračování za týden) Smile

Vyšlo v Regeně 06/2021
Šlápoty panny Marie
Dole i nahoře
Černá a bílá stopa
Mohyla u Hostišovic
Menhir u mohyly
Menhir u mohyly (mohyla v pozadí)
Menhir u mohyly
Cestou k vrcholu
S vodní miskou
Kuk
Dolní menhir
Dolní menhir
Dolní menhir
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart