Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Loketské břečťany

Významné stářím i vzrůstem

Břečťan, Hedera. Do tohoto rodu patří asi 15 příbuzných druhů popínavých, stálezelených dřevin a rostlin. Jejich přirozený původ můžeme dnes hledat v oblastech Euroasie a severozápadní Afriky, odkud se potom rozšířily po celé severní polokouli. Jednotlivé druhy se pak liší především barvou a tvarem listů. Břečťany produkují nektar a plody v době, kdy ostatních takových zdrojů pro hmyz a ptactvo je nedostatek. Třeba včela z druhu Colletes hederae je svým životním cyklem na břečťanech zcela závislá a spojená. Břečťan se dokáže přizpůsobit širokému spektru klimatických podmínek, má schopnosti se ujímat plotů, fasád domů, stromů (kde pak dochází ke konkurenci v boji o živiny a vodu). Ve Velké Británii chrání budovy postavené z cihel před nasáknutí vodou při deštích, a naopak při velkém vedru je chrání před slunečním zářením. U štukových fasád a omítek a dřevěných staveb je pak spíše škůdcem než pomocníkem. V některých oblastech USA je jeho pěstování jako okrasné rostliny přímo zakázáno, coby invazivní druh vytlačující původní vegetaci. Bobule břečťanu mohou být pro lidi jedovaté, ale při správné receptuře a malém množství se z nich vyráběl a používal sirup proti kašli, nebo tinktura na všechny neduhy horních cest dýchacích. K bylinkářskému a lékařskému použití se sbíraly a připravovaly hlavně listy. K vnějšímu použití se používaly obklady z čerstvě natrhaných listů. Při bolesti zad, k léčení pohmožděnin, popálenin od slunce, k odstraňování celulitidy, či k léčení kožních problémů, nebo dny. A také k výrobě dezinfekčních přípravků. K vnitřnímu použití se z listů pětiminutovým vařením získával nálev upravující menstruaci.

Břečťan byl spojen s římským bohem úrody, plodnosti, veselí a vína Bacchem (Dionýsem), jenž byl zobrazován s vínem a břečťanovým věncem. Svařením listů rostliny s nápojem pak vznikl odvar zmírňující opilost. Středověké hostince mívaly mnohdy u vchodu živou dřevinu jako symbol dobrého podávaného vína. Jelikož břečťan dokáže být jedem i lékem, fascinoval lidi již od pradávna. Symbolizoval přátelství a manželskou věrnost, život věčný i nesmrtelnost. Ve Skotsku mu byly připisovány ochranné schopnosti proti různým uhranutím, na Balkánském poloostrově sloužil k vyhledávání čarodějnic.

Břečťan popínavý, Hedera helix, byl popsán jako první. Má rozsáhlý podzemní kořenový systém, díky kterému může dorůstat velikostí 15-20 m. Rostlina kvete od července do listopadu s listy o velikosti až 5-7 cm. Kvést začíná až ve věku několika desítek let a může se dožít stáří i více než 300 let. Ty naše dnešní památné a unikátní stářím i vzrůstem najdeme v údolí řeky Ohře ve městě Loket, kam se ještě a do okolí příště vrátíme. Jsou dva, jak ona a on. Mohutné a pnoucí se kmeny a kmínky po jižním svahu skály nad řekou, vytvářejí zajímavý reliéf, obrazce a ornamenty. Takové veterány jen tak nikde jinde nenajdete a paměť jim stále dobře slouží. Ledacos již zažily, ledaco i viděly a mnohé slyšely. Tak nejen na hrad, ale stojí za to zajít i k „Vševědům". Smile

A k tomu nehovoří jenom česky, ale ovládají i více jazyků, jako ten král. Jejich propojení a jednota jim dává sílu, oba přinášejí zdraví, a pokud se zbavíme pachu „člověčiny" a splyneme s přírodou, uslyšíme příběhy o toleranci napříč všemi nelehkými lidskými časy.

Klidné a zdravé léto.

Petr a Vlaďka

 

Jižní svah
Kuk!
Kmínky
Kámen a strom
Síla a vytrvalost
Pomalu, ale jistě
Zdravější loučení
Mapa
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart