Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Iva Danková 

SLOVA

Slova...
z úst plynou znova a znova
biliardy jich slyšel svět
víc a víc bylo myšlenek
některé jen tak sklouzly éterem
jiné zhmotnily se pod perem
některé zrodily válku,
ale když na obálku,
napíšeš "můj miláčku"
svět je rázem bez mráčku
Slova laskavá
Slova třaskavá
Slova zlá
Slova mdlá
Slova, která svět stvořila
Slova, která svět bořila
Všechna, která byla vyřčena,
slovesa, jména, zájmena
vznáší se kdesi v prostoru
vesmírem dolů nahoru.
Snad ty špatné černá díra
s velkou chutí pohltila,
aby ten velký dirigent
jen z lásky nový vesmír splet.


BOUŘKA


V krajině zvláštní bezčasí,
bouřka se ještě nehlásí.
Ale už někde za obzorem
hromy broukají tichým sborem.
Ptáci a zvěř to dávno ví,
úkryt si našli ve křoví.
Ve vzduchu sílí napětí,
třaskavý výboj přijde vzápětí.
Kol a kolem blesky tancují,
hromy si hlasitě notují.
Volty a taky ampéry,
strůjci jsou téhle opery.
Takovou sílu Země tedy má,
a i teď nás s láskou objímá.
To když záporné ionty
bouřka si staví do fronty.
Jaký div!
Tyhle mínusy jsou plné pozitiv.
Mraky předaly zemi svá závaží
a teď lehounce se vzduchem odráží.
Nebe se zahalilo do modrého ticha,
Země zas spokojeně dýchá.


NEKONEČNO


Jestli je vesmír nekonečný,
pak každý z nás je jeho středem.
Každý tvor je výjimečný,
proč deprese z ničeho si předem.
V každé buňce boží síla,
stačí jen vnímat, by se probudila.
V každé buňce boží klid,
stačí jen ho uchopit.
Všechny ty buňky co tvoří svět,
spojuje láska,
jinak by nemoh vydržet.

designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart