Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Svatošské skály a pramen Horčička

Mezi Loktem a Karlovými Vary

Tuto národní přírodní památku, chráněný přírodní výtvor najdeme ve Slavkovském lese, mezi dvěma výše zmíněnými městy. Bizardní žulové útvary zde vytvářela řeka Ohře. Skály jsou pojmenovány podle bytosti jménem Hans Heiling - Jan Svatoš - Svatošské skály - Hans Heiling Felsen. Prastaré legendy i předávané pověsti o této postavě se však trochu rozcházejí. „Dle jedné se jednalo o knížete duchů loketského kraje, jehož matka byla vodní vílou ze zdejší řeky Ohře. Poté, co se pro lásku k dívce pozemské vzdal své nesmrtelnosti, byl rozsápán medvědem". V této verzi se jedná o dojemný a zajímavý příběh, náznak setkání se základním silovým zvířetem.

„Dle druhé byl novorozený chlapec nalezen chudým sedlákem cestou na loketský hrad, kde ho předal markraběnce Janě, která se chlapce ujala. Nechala jej pokřtít jménem Jan a po nálezci nosil příjmení Svatoš. A tak běžel čas a chlapec dospěl v statného mládence, jenž našel zalíbení v různých hermetických vědách, hlubokých lesích a samotě. Jednou, když seděl na břehu u řeky a hleděl soustředěně do jejích vln, vynořila se překrásná víla a pravila: Znám Tvá tajná přání a naučím Tě magii a všemu po čem toužíš. Musíš mi však slíbit, že se nikdá nezaslíbíš žádné ženě. Svatoš byl její nabídkou i krásou tak očarovaný, že vše přijal a slíbil. Časem se ale zamiloval do krásné dívky a toužil si ji vzít za ženu. Věřil, že předchozí slib s pomocí kouzel zlomí. Když už svatební průvod stál před oltářem a zbývalo říci již jen poslední „ano", zjevila se víla z řeky a celý svatební průvod proklela a proměnila všechny účastníky ve skály".

Svatošské skály jsou pak tímto svatebním procesím a jednotlivá tvarovaná skaliska tak získala svá jména. Najdeme zde útvary se jmény Nevěsta, Ženich, Svědkové, Muzikanti, Tchyně, Tchán, Páter...a zvláštní péči pak věnujte tomu s názvem Kapucín. Stojí tak trochu stranou od místního dění. To je místní strážce, zkuste vylézt kousek nad něj, tam je to správné místo pro informace. A buďte připraveni, než vás k sobě pustí, bude vás vážit a lustrovat. Existuje i zpracování původní lidové pohádky z 10. století, vydané v roce 1798 s přesným názvem „Hans Heiling, čtvrtý a poslední regent duchů pozemských, vzdušných, ohnivých a vodních".

Dle další verze byl novorozený chlapec nalezen chudým rolníkem na vrchu Krudum (viz.web) a přinesen na hrad Loket. I bratři Grimové zařadili tuto pověst do své sbírky pověstí a pohádek. Roku 1831 složil hudební skladatel Heinrich Marschner operu s názvem Hans Heiling. Tato opera je nějakým třetím možným zpracování pověsti v řadě a od té prapůvodní a předchozích je značně pozměněná. „Nadpřirozená postava, syn královny duchů H.H. se zamiluje do pozemské dívky Anny. Aby si zajistil její lásku, obětuje svou nadpřirozenou moc a ničí knihu kouzel. Jednou, když dívka zabloudí v lese, dozvídá se tam od Královny duchů, kdo vlastně J.S. je. Anna s hrůzou padá do mdlob. V lese je pak nalezena panošem Konrádem, do kterého se zamiluje a hledá u něj ochranu před Heilingem. Ten odchází zpět do podsvětí a přísahá pomstu. S pomocí královny však nedojde k zničujícímu aktu, svatebčané zůstávají ušetřeni a sám H.H. a jeho duchové se mění ve skály. V tomto kabátě se pak skrývá mysterium známého křtu vodou Janem Křtitelem. Jan Svatoš získal lásku a pomoc astrálních a přírodních sil. Když se odvrátil k věcem pozemským a prchavým, byl zničen a zaklet v kámen. Křesťansko-mystický příběh je kladen do raného středověku a připomíná i jeden antický příběh.

Do těchto míst rád jezdil i výmarský básník, mystik, zednář, badatel a filozof J.W. Goethe, ale k jeho četným návštěvám Lokte až příště.

Přejdeme-li u Svatošských skal přes lanový most a půjdeme proti proudu Ohře po pravém břehu řeky směrem k Lokti, dojdeme zhruba po dvou kilometrech k minerálnímu prameni zvanému Horčička. Nejedná se o přírodní vývěr, ale umělý vrt s označením K.H.12. Vrt o hloubce úctyhodných 231,2m byl proveden za účelem ověření rozsahu oháreckého zlomového pásma. Voda je výborná, s obsahem hořčíku, sodíku, vápníku a jiných prospěšných látek. Zná tajemství zdejších skal i dravé keltské řeky. Přináší zdraví i nový impuls do života. Hovoří o pomíjivosti lidského času i o klidu v živlové harmonii. A paměť tu má hodně hlubokou. A tak se i jí zkusme zeptat třeba na Jana Svatoše. Budeme-li pokračovat po cestě dále, dorazíme asi po 300 m k bývalým štolám Vildenava, kde se až do 17. století těžil cín. Ale to už se pomalu blížíme k našemu příštímu cíli, tajemným alchymistům, meteoritu, městu a hradu Loket.

Klidný konec prázdnin.

Petr a Vlaďka

Svatošské skály
Svatební průvod
Dva břehy
A řeka
Není cesty zpět
Informační cedule
Strážce
Nebo Kapucín?
Místo pro otázky a odpovědi
Svatoš Jan
A plynu dál
Zastávka na cestě
Pramen Horčička
Minerálka
A její dary
Mapa
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart