Spojení zázračného léčivého účinku vody s očními neduhy je velmi časté. Omytím očí vodou z pramenů se lidem zázračně zlepšil zrak v nesčetném množství doložených i nedoložených případů. Ale jsou i studánky spojené s uzdravením sluchu a němoty. Proč vlastně tomu tak je? Proč je voda tak významným způsobem spojena s léčením našich smyslů?

Očních studánek je v naší zemi celá řada. Mnohé studánky a prameny se tak přímo jmenují, u jiných jsou účinky na zrak vyhlášené. Uzdravení z očních chorob je nejčastějším zázračným působením pramenů. Jen vyjmenovat všechny takové léčivé zdroje by zabralo příliš mnoho místa. S mnohými studánkami, prameny a poutními místy s léčivým a zázračným působením na zrak už jsme se při našem putování seznámili. Je jasné, že řada pověstí o zázracích byla tendenčně upravena a využita. Zejména po třicetileté válce, kdy kult Panny Marie a mariánské pouti sloužily jako silný nástroj rekatolizace, se obnovovaly a vznikaly i nová poutní místa se zázračnými prameny jako houby po dešti. Řady církevních svátků i populární očistné pouti na svatá místa zázraků byly pro lidi lákavým zpestřením pracovního stereotypu. Došlo k velkému rozmachu zázraků spojených s působením vody. I to je krásným důkazem, že voda, víra a duchovnost působí „ruku v ruce". Buďme ale spravedliví - církev se často opravdu snažila (a stále snaží) uznávat pouze doložené případy zázračných uzdravení a zjevení Panny Marie. V mnoha případech se lidová zbožnost a také komerční ziskuchtivost majitelů pozemků a panství dostávala do rozporu a konfliktu s neochotou církve zázraky oficiálně uznat. Církevní šetření zázračných skutků bývají dlouhodobá a pečlivá. Vzpomeňme třeba zázračný pramen v Suchém Dole na Broumovsku. Panna Marie se měla zjevit v roce 1892 čtrnáctileté Kristině Ringlové. Nikdo další ovšem bytost neviděl. Oficiální církev se postavila na silný odpor, poutě do Suchého dolu byly zakazovány coby rouhání a kacířství, a místo dokonce bylo chráněno četníky, kteří zatýkali příliš horlivé poutníky. Ale lidová zbožnost si nedala poručit. Odhaduje se, že za rok 1893 sem přijelo neuvěřitelných 400 000 lidí. Prostí lidé chtěli (a platí to i dnes) věřit v zázraky, odnášeli si domů vodu, jehličí a dokonce i hlínu z lesa, kterou jedli coby lék na cokoliv... A fungovalo to! Lidé jsou velmi nakloněni zázračným účinkům uvěřit, ať už za nimi hledají cokoliv. Je zcela jisté, že pevná víra je veledůležitou a nezbytnou součástí zapůsobení. Bez ní to nejde. Ale s křesťanstvím a jeho světci už to tak nutně spojeno být nemusí. Věda už zná tzv. „nevysvětlitelné" účinky placeba i homeopatických léků, či schopnost vybudit a posílit imunitní systém a sebeuzdravující procesy. Dnešní esoterická víra v duchovní bytosti, energie a síly působení vody i míst je moderní verzí a náhradou křesťanské religiozity v působení božských bytostí. Je to obecnější a (snad) i pravdivější teorie, nicméně ve smyslu víry to funguje úplně stejně. Ať už senzibilové vnímají cokoliv, pokud chybí racionální vědecký způsob zhodnocení a změření paranormálních jevů, pokud neexistuje opakovatelnost a shoda mezi jednotlivými senzibily, pak víra je tím jediným, o co se dá skutečně opřít. Popíráním a zesměšňováním „tajemných sil" ateisté, posměváčkové a skeptici sice „ušlechtile" chrání „prosťáčky" před esoterickými podvodníky, ale stejným lidem také velmi ubližují. Berou totiž lidem víru, a to je často to jediné, co je může zachránit tam, kde oficiální medicína a věda zatím selhává. A že je víra slepá? No tak jí dopřejte vody ze zázračné studánky, ona dozajista prohlédne! 😊

Ale abychom jen neteoretizovali, podívejme se dnes alespoň na jeden příklad. U řady "očních" studánek už jsme se dříve zastavili. Připomeňme všechny radioaktivní vody, dobré vody šumavské i krkonošské. Zdislavinu studánku v Poještědí, Rokoli, Neratov, Svákov, Klokoty... Moravskou Oční studánku, či pramen Panny Marie ve Skále, Mariahilf ve Zlatých Horách, Salajku, svatou vodu v Malenovicích. Světově proslavenou vodu Turzovky. Desítky a stovky zázraků prozření, pochopení, změn fyzických i duchovních.

Daňkova studánka (Polička, Sebranice)

Podaří-li se vám cestovat v okolí Poličky, stojí za návštěvu i tato studánka se zázračně léčivou oční vodou. Ve Vysokém lese, v oblasti zvaném Ve Vidlích najdeme znovu postavenou kapli zvanou Schlesingerova, a u ní zmíněnou Daňkovu studánku. Pověst, či spíše doložený „zázrak" zde není starý. Kaple vznikla jako poděkování za uzdravení Emilie Schlesingerové z dočasné slepoty v roce 1935. Voda měla pomoci i slepé dceři zdejšího lesníka. Později za války byla kaple poškozena a úplně zanikla po odsunu Němců. Moderní obnova kaple se datuje k roku 2015. Ke kapli vede i moderně pojatá křížová cesta se zajímavými vyobrazeními Terezie Pavlišové. Pokud navštívíte místo na jaře, můžete ve zdejších údolích obdivovat množství sněženek, pro podzimní návštěvu pak může být důvodem záplava hub ze zdejších rozsáhlých lesů. Kaple je sice zasvěcena Panně Marii pomocnici, ale řekl bych, že v tomto případě jsou hlavním léčivým „motorem" vody ze zdejší studánky síly samotné Země a jejích tvůrčích sil. Zdejší vody působí na úrovni tělesné, tedy léčí přímo, mimo vyšší vědomí lidské mysli. Tedy jinak řečeno - voda působí i bez modlitby k Panně Marii, ovšem to neznamená, že funguje bez víry. Na rozdíl od řady lesních studánek s kyselou vodou je zdejší voda hodně „tvrdá", tedy obsahuje hodně rozpuštěných uhličitanů vápníku. Vhodná bude hlavně na tělesné příčiny neduhů.

Jiří Škaloud

(pokračování příště)