Srdcové oko stromu V Břevnovské zahradě, v těsné blízkosti kostela sv. Markéty, stojí strom, který láká k posezení pod svou korunou. Tuto nabídku jsem využila a spočinula v poloze „klasik", opírajíc se o teplou kůru. Občas jsem zmáčkla spoušť na fotoaparátu. Doma, při zpětném prohlížení fotek, plazma na mě koukla okem a ještě k tomu v ní leží srdce!! Zkusila jsem zavřít oči a ještě se tam aspoň na chvilku vrátit. A hle, přišla zpráva: „Stromy, pokud nasloucháme, vyprávějí spousty příběhů, neb se tiše sklání nad desítkami lidských generací, naslouchají, stíní a jejich ševelící listí promlouvá a hovoří... Spočiň a naslouchej, vnímej a jemně zaznamenej, protože zítra tu nemusí být ani strom, a ani my (ty). Zachyť do svého srdce... cokoliv, třeba srdcové oko stromu, a poděl se s ostatními. Děkujme našim srdcím, že je máme, protože oči a rozum spoustu věcí nevidí. Vlaďka Brzobohatá
|