Malý Kosatín - megalit nebo viklan • místo pro léčení a věštění • Nedaleko Mirotic (u Blatné), poblíž vesničky Boudy, na kopci jménem Malý Kosatín nalezneme masivní kámen, který je plný energie a informací. Snad právě proto jsme byli nejdřív vystaveni velké zkoušce trpělivosti. Původně zvolená příjezdová cesta do Mirotic byla rozkopána, most v Miroticích na Boudy rovněž. Konečně v Boudách jsme dostali od místních jisté informace. Na jejich základě, a možná i jejich nepochopení, jsme strávili hodinu a půl ježděním po polních a lesních cestách v přilehlém okolí. No, několikráte jsem to už nevydržel a na ženušku vybuchl. Po zklidnění a uvědomění si celé situace jsme nakonec nalezli dobrou radu v nedaleké hájovně. Kousek za hájovnou ponechte vozidla. Můžete pod stoletou lípou, která nás vítá před vstupem do „údolí". Za lípou se ukrývá zarostlý křížek. Díky její mohutné koruně můžeme posedět ve stínu na kamenné lavičce. Dále se vydejte pěšky, po asfaltové cestě vpravo. Minete první lesní cestu a u druhé napravo se rozhlédněte. Buď se můžete vydat po této lesní cestě a u krmelce vlevo vystoupat na kopec. Mnohem „zajímavější" je ale druhá možná cesta. Pokud jste se „citlivě" rozhlédli, už uvidíte z lesa „vykukující" kameny. Vydejte se po hřebeni, po stále se zvětšující kamenné řadě vzhůru. Je „zvláštní náhodou", že se tady Vlaďce v 33°C udělalo nevolno a dále se jí nechtělo. Ví si ale rady, a tak se zeptala na cestu kyvadla a místních bytostí. Vedena po hřebeni, dostala se přímo k místu. Já jsem si cestu po asfaltce pro jistotu ještě prodloužil o 1,5 kilometru tam a zpět. Cestou nahoru už můžete potkat místní ochránce - „tři bratry". Po té, co jsme slušně pozdravili a omluvili se za vyrušování, začali si hrát s Flashem na schovávanou. Byla legrace to pozorovat. Sem tam byla vidět bambulka čepičky, jak se mihla ve vysoké trávě. Pes ani neštěkl, jenom jukal sem a tam, nevěda co má dělat. No, dělali si z něj „skřeti" velkou srandu. Kámen je plný energie a informací. Na cedulce čteme „viklan", ale pokud mu kouknete pořádně na bříško, jak si pěkně leží, nebo se ho přímo zeptáte, řekne vám svůj megalitický příběh. Archeologické vykopávky v přilehlém okolí, hovoří o nálezech z doby tzv. Knovízské kultury (od 1300 let př. n. l.). Uléháme na kámen a léčíme se. Místo je pro tento účel „vybaveno" prastarou kosmickou energií pro nápravu buněk a buněčných systémů. K tomu si odnášíme dar. Jakoby nám posílila léčivá energie jdoucí z našich rukou. Pro věštění nalézáme hned vedle megalitu kamenný oltář, se stromem obklopeným kameny. Klekáme a opíráme si hlavy o strom. Dar věštění přichází od silných napojení na místní zemské energie. Je spojen s informacemi nutnými k přežití původních kmenů. Velikost a směr pohybu stád zvěře, popřípadě nepřátel. Jelikož se jedná o velice silné místo (viz. tři ochránci), má i své dva strážce (jeden z nich je pes), dva záložní zdroje a skrytý ovladač. Pokud sem zavítáte s láskou a porozuměním, budete si moci vše vyzkoušet a osahat. Toto místo na vaše „světelné" bio-energie jen čeká. V okolí je ještě několik menhirů a viklan. Nejlépe snad projít Alšovu stezku. Na místě a později i doma, jsme přidali automatickou kresbu z místa činu. (pb+vb)
|