Myslkovský dolmen Myslkovský dolmen se hledá dost obtížně, je ukryt na vrcholku dalšího kopce směrem k severozápadu od Obětního kamene (směr k Myslkovu). Žádná cesta na vrcholek nevede. Slezete k severu od Obětního kamene do malého sedla mezi oběma kopci, kde prochází napříč lesní cesta. Před vámi se objeví zarostlá paseka plná trní a kopřiv. Myslkovský dolmen se skrývá na vrcholku protilehlého kopce. Ze sedla to není víc než cca 100 metrů, ale cesta je krušná. Vrcholek je třeba propátrat, skály jsou všude, dolmen je na severozápadní straně, podle obrázku ho poznáte. Jirka: Zdá se mi, že okolní les se snaží místo izolovat a ochránit - špatně se hledá, les i paseky jsou neprostupné, místo je zastřeno řadou překážek. Je to jistá zkouška trpělivosti - stále se vracet a hledat. Je to ochrana místa a zkouška - bez pevného odhodlání dolmen nikdo nenajde. Možná jsem kamarádům neudělal příliš dobrou službu, když jsem jim sem ukázal přímou cestu? Ale i když víte, kam jít, je cesta ostružinami a kopřivami docela krušná. Asi lepší je sem jít v zimě. Uvnitř dolmenu jsem byl neklidný - pořád jsem pozoroval ty tři styčné body, na kterých „střecha" leží, a představoval si, jak obrovské síly tam panují už tisíce let. Bylo mi uvnitř úzko, přestože klaustrofobií rozhodně netrpím a jeskyně miluji, měl jsem tady pocit, že ten kámen tak trochu leží na mých zádech. Raděj honem ven! Venku už jsem dolmen jen pozoroval, už se mi moc nechtělo ani nahoru.. nemám v tom jasno.. Mojmír: Dolmen jsem pocítil velmi energeticky. Do malého prostoru pod ním se mi sice nechtělo, tak raději jsem seděl na něm. V okamžiku, kdy se téma stočilo na to, že to mohlo pracovat i s propojením s více lidmi, tak jsem se napojil na to, když někdo byl uvnitř. To vědomé propojení bylo důležité. Po každé, když byl někdo uvnitř, byla energie místa několikanásobně větší. Předtím byla spíše cítit jen energie kosmická svrchu, přes sedmou čakru. Po vstupu kohokoliv se výrazně navýšil i příjem energie zespoda, pozemské. Dokonce až tak, že navýšení bylo několikanásobné. Osobně mi to připadalo, že propojení s pozemskou energií evidentně bylo výraznější, než s tou původně vesmírnou svrchu. Škoda jen, že jsem nedokázal rozlišit, přesnou funkci celé změny a také rozdíly v tom, kdo byl právě v dolmenu, tedy rozdíl mezi mužem a ženou. Jiřina: Cítím tam dole silnou energii matky země, ta energie naplňuje moje tělo. Při druhé meditaci, kdy je nahoře meditující muž, je vše silnější. Energie mi zvedá ruce a obrací je pak dlaněmi dolů, jako by něco skrze mne bylo posíláno k vědomí země. Zároveň Mojmír hlásí, že také on cítí nahoře silnější kontakt, více energie. Potom také medituji na dolmenu a je to silný kontakt s duchovním prostorem - sestup světelných bytostí mě nejdřív tělo naklání dolů, potom do záklonu a hýbou s rukama. Odcházím s tohoto místa se silně zcitlivělými dlaněmi a příjemným pocitem, že došlo k vzájemné výměně.... Petr: Myslkovský dolmen - tak to byla paráda, nedávno jsem vyzkoušel pyramidu u pana Blažejovského (kde jsem zažil stejné pocity a prožitky jako v egyptské pyramidě - cítění královské komnaty, velmi silné napojení na Matku Zemi a její jemnohmotné síly). Přesně tak jsem se cítil zde. Nejdříve jsem "poseděl" na střeše - cítil tu sílu a podporu z Vesmíru. Pak vyzkoušel vnitřek...bylo zajímavé (Mojmír v tu chvíli seděl nahoře), že došlo k oboustrannému propojení a Mojmas křičel, že to začalo fungovat i ze zdola....no bodejž by ne, když tam vlezl Petr . Neustále říkáme, že jedním z důležitých úkolů člověka, je tyto energie spojovat a propojovat! Bioenergie člověka je opravdu důležitým faktorem a spouštěčem přírodních míst a sil. Martina (záznam automatického písma): „Na toto místo posílali šamani adepty, kteří měli převzít učení. Místo zasvěcení, kde probíhaly rituály o samotě, pod telepatickým a intuitivním vedením. Přísahy a pečetě krve." Místu vládne Stvořitel a Metatron a esence starobylých božstev. Aleš: Obecně mi u dolmenů přichází jejich velká důležitost, zdá se mi, že v nich je zakotveno mnoho informací, poselství a možná je to i jakýsi průchod do vyšších dimenzí. Je to ale především meditační prostor. Že se Jirka na místě necítil dobře a bylo mu úzko, asi není náhodou... Přišlo mi, že má k tomuto místu karmickou vazbu. Podle toho, jak to cítím, na tomto místě umíral v meditacích... Tak to bylo tehdy zvykem, že když stařešina kmene, nebo jinak důležitý člověk (o důležitosti druidů netřeba pochybovat) cítil, že nadchází jeho poslední hodinka, rozhodl se na takovém místě zemřít, a v okamžiku smrti předat do vědomí kamene své vědění a moudrost pro další generace... (pozn. Jirky: V současném životě zatím nehodlám opakovat) účastníci zájezdu
|