Sedm loků k poznání světa.

Radioaktivní prameny bývaly často považovány za léčivé už v době, kdy o radioaktivitě nikdo neměl ani zdání. To je důkazem, že léčivé účinky vody byly poznávány jinak, než vědeckými rozbory.  

Minule jsme si povídali o radioaktivních pramenech Krkonoš, ale ani Jihočeši nepřichází zkrátka. I tady se najde řada vývěrů, jejichž radioaktivita je poměrně vysoká. Ke třem snadno přístupným pramenům v okolí Strakonic se podíváme. Všechny tři se jmenují Dobrá voda. Snad se to zdá být nepříliš originální - pojmenovat dobrou pitnou vodu „Dobrou". Přesto je to asi ten nejvýstižnější název. Studánky a prameny už takové jsou - jednoduché, nepompézní, prostinké, ale upřímné až do poslední kapky. Zkrátka dobré. A tak, přestože nám název neřekne nic o poloze studánky, tak o to víc vypovídá o vodě, která nás tam čeká. Všechny tři Dobré vody pod Strakonicemi obsahují radioaktivní radon, a také chemické složení ostatních příměsí je velmi podobné. Přestože pramení každá v jiných podmínkách, zdá se, jakoby tekly z jednoho zdroje. Podobají se i účinky, které jsou jim připisovány. A podobají se i krásou - všechny jsou skvělým cílem výletu.

Jak jsem již uvedl minule, radon se z vody rychle uvolňuje a tak zapomeňte na „dobrou vodu" balenou v PET lahvích. Petka radon neudrží, odnést si radonovou vodu můžete pouze ve skleněné, vzduchotěsně uzavřené lahvi, kterou naplníte bez vzduchu až po okraj, a navíc nebudete s vodou cestou příliš třást a ohřívat jí. Zkrátka, pro skutečnou radioaktivní „dobrou vodu" si musíme doputovat sami a užít si jí pěkně v místě.  

Dobrá voda poprvé.

Pramen najdete v katastru města Strakonic, mezi Předními Ptákovicemi a Podsrpem. Téhle Dobré vodě se také říká Podsrpská studánka, či pramen na Podsrpu. Od vodojemu u hlavní silnice je to jen kousek pěšky do lesa ve stráni za chatami. Kaplička u studánky je zasvěcena panně Marii Lurdské. Historie tohoto místa je docela zajímavá. Někdy v roce 1748 přinesla rozvodněná Otava sošku panny Marie odkudsi z výše položených krajů. Nálezce jí „dle pokynů shůry ve snech seslaných" umístil k prameni na svých pozemcích, Zdá se, že nedobrovolná plavba se panence nelíbila ani za mák, a tak si pro jistotu jako svého nálezce vybrala rolníka s pozemky vysoko na kopci. K panence pak začali lidé chodit a modlit se a vodou studánky se uzdravovat... Církvi se to sice asi moc nelíbilo, ale v tomto případě byla prostá lidová víra silnější. A tak v roce 1772 byl založen chrám panny Marie Sedmibolestné na Podsrpu a slavné poutní místo bylo na světě. Zbytek vesnice vznikl až dodatečně kolem kostela, dnes je osada předměstím Strakonic. Zasvěcení studánky Panně Marii lurdské svědčí o významu, který byl přikládán léčivým a zázračným účinkům vody.

Voda je velmi měkká, bez bakteriologického znečistění a s velmi nízkým obsahem dusičnanů. Jednoduše - vynikající pitná voda. Z podzemí žulového skalního masivu vrchu Srpská vytéká pramenů několik, ale nejslavnější je právě Dobrá voda. Díky podloží je voda radioaktivní - indikuje se obsah kolem  420Bq/l a tedy v obsahu radonu přesahuje normu pro pitné vody (300Bq/l). Jak ale už víme, obsah radonu se dá velice snadno snížit vyčeřením nebo probubláváním vzduchem. Ovšem my vodu vybublávat nechceme, naopak! Radon je tím, co naše bříško zahřeje a tělu zdraví navrátí. Nevěříte? Věřte! Anebo si přečtěte o radonu více v předchozím čísle Regeny (10/2010). Bez obav poklekněme k prameni a napijme se čerstvě narozené vody plné radonu, zdraví a zázraků. U studánky na Podsrpu se kleká snadno i nevěřícím a odpůrcům mariánského kultu. Není přece žádná hanba kleknout na kámen před všedním zázrakem přírody. To vše pod dohledem mohutných stromů a neviditelných ochránců místa. Ohnout svůj hřbet k daru pramene. Země ani voda nezná malicherné lidské rozdíly a rozepře a přijme vás s jakoukoliv vírou. A pokud věříte, že žádnou víru nemáte, voda vás s laskavým úsměvem přijme i s tímto směšným paradoxem. I realisté, skeptici, materialisté a ateisté se jistě mohou v pokoře sklánět před silou a poselstvím dvou tisíc let staré křesťanské mystiky. Ať už jí berou jako živou víru, či jako minulost a historický přežitek.  

Podruhé...

Dobrá voda poblíž Milejovic je asi nejhonosnější poutní místo se studánkou v celém širém okolí. Nalezneme jí stranou osídlení, na půl cesty v lesích mezi Milejovicemi a Stříteží. Kromě dopravní obsluhy se sem po lesních cestách autem nikdo nedostane. Ať z Milejovic, či ze Stříteže, čeká nás dvoukilometrové pěší putování po žluté značce. Stezky současných poutníků jsou tady stejné jako těch předešlých. A pak se z tmavých smrků vyloupnou bílé zdi kostelíka Královny Nebeské Nejblahoslavenější Panny Marie a okolních čtrnácti kapliček křížové cesty. Oku všímavého poutníka - geomanta určitě neunikne jeden z příznaků silného energetického místa - barvy jsou až neuvěřitelně přezářené. Příjemně přesycené smysly nás tak trochu šálí. V pozdně odpoledním slunci je tráva neskutečně zelená a stavby jiskří bělobou proti azurově modré obloze. Ale kdepak je samotná studánka? No jistě - v náruči lip, kde jinde. Trochu stranou honosného kostelíka, skromná jako vždy, jakoby ani nebyla hlavní příčinou vzniku poutního místa. Ale abych lidem nekřivdil - i pramenu se dostalo kapličky, studánka je vzorně vyčištěná, s hrnečky a dokonce i naběračkou pro pohodlnější nabrání vody z hluboké studánky. Mírně radioaktivní voda je i tady společně s panenkou připravena vyslechnout naše prosby a vyplnit naše přání. Vždyť i stesky současných poutníků jsou stejné jako těch předešlých. Zlepšení stavu těla, ducha i kapsy, lidské prosby světské i světecké. Prosby oslyšené i vyslyšené, které z nich jsou pro nás lepší? Těžká otázka! Snad jen smutek v očích Panny Marie cosi naznačuje.

A potřetí...

V srdci šumavského Podlesí poblíž Nahořan lze nalézt třetí Dobrou vodu. Blízko je sem také od malebné osady Záhoříčko, kde se podle pověsti měl narodit Karel IV.  Studánka je vyhlášená v širém okolí svou léčivou vodou. Nalézt jí můžeme stranou od cyklostezky č.1231, mezi Nahořanami a Horosedly. Samota poblíž studánky se jmenuje opět lakonicky - „U Dobré vody". Nad samotou v zatáčce rozbité asfaltky odbočuje vlevo vyšlapaná pěšinka přímo k prameni. U této studánky žádná kaplička není, přestože se o ní v čkyňské farnosti v devatenáctém století uvažovalo, a dokonce sem snad byl navezen i materiál. Ovšem nakonec tu dnes stojí pouze prostý křížek, ozdobený kyticí lučních květů. Studánka je vydatná, zpod klenby přírodního kamene vytéká silný proud nádherné a ledové vody. Pár metrů po proudu od půvabné studánky je tok osazen novodobým měrným přepadem z betonu a oceli, který působí jako facka do tváře všem milovníkům přírody. S obtížemi chápu potřebu „sledovat vodní zdroj", je-li to podmíněno takto necitlivým zásahem do přírody. Jen malou omluvou je, že pod přepadem se voda přece jen lépe a hygieničtěji plní do nádob. Betonová nádrž přepadu se dá využít i pro léčivou koupel nohou. V ledové vodě vydržíte jen chviličku, ale prokrvení při následném běhání po jehličí a louce za to stojí.

Léčivý účinek se na estetiku příliš neohlíží. Složením se voda velice podobá té podsrpské, přestože mezi studánkami je patnáct kilometrů vzdušnou čarou. Radioaktivita dosahuje skoro 500Bq/l, obsah bakterií nula, voda je velmi měkká, s nepatrným obsahem dusičnanů a je slabě kyselá. Prostě vynikající pitná voda s velikou léčivou silou. Prvním lokem trnou zuby a sevře se hrdlo, druhým zatrne mozek, třetím se sevře srdce, se čtvrtým vlhnou oči. Vydržte sedm loků a poznáte vše důležité na světě. Voda studánky prý zaručuje svým uživatelům dlouhověkost a zbavuje bolestí kloubů. Spočinout ve stínu vysokých smrků je tady přímo slast zejména za horkých letních dnů. Chladný vzduch je plný vůně jehličí a bzukotu hmyzu. K nebi je odtud jen pár metrů a k lidským starostem tisíce světelných let. Tak nezapomeňte, sedm loků a poznáte svět! A ne-li, tak nezoufejte! Na záchod je v lese vždycky blízko. 

Jiří Škaloud

Souhlasíte, nebo máte jiný názor, či zkušenost? Budeme rádi, když nám to řeknete! 

Napište mejlík na info!  Díky (do předmětu pište název článku) 

leden 2011