V únoru

Se začátkem tohoto měsíce jsme mohli spočinout ve svátku Imbolc, kdy energie otce Vesmíru působí nejsilněji na matku Zemi a započíná tak každoroční probouzení přírody. Zatím okem nezřené, zaseté sémě, které tiše a v klidu čeká na první sluneční paprsky a vláhu. Až pocítíte že, „země se zachvěla", to klíček se dere k žití na této nádherné planetě. Tento čas vybízí ke změnám, (které v sobě cítíme) a aspoň v mysli jim připravme úrodnou půdu.   

My nedočkaví jara si přineseme trochu půdy do svých příbytků, dáme ji do nádoby, urovnáme, prstíkem vytvoříme důlek či brázdičku a položíme semínka, nejlépe z loňska sebraná, či koupená. Zarovnáme dlaní, takže pohladíme, poplácáme a lehce zavlažíme. Kdo to ještě nezkusil, tomu to vřele doporučuji, neb si vytvoříme jedinečnou podívanou při zrodu nového. Takovéto procítěné „vystoupení" žádná televize, kino ani počítač nedodá.

Můžeme velmi jednoduše začít s řeřichou (koupíme ji skoro v každém obchodě). Vysejeme jí na kus vaty a do týdne již sklízíme úžasně nenápadnou bylinku, pikantně chutnající třeba na chlebu s máslem.  

Již bylo tak krásně, že prádlo v sluneční den se provonělo větříkem a jeho následné používání mě přeneslo do letního snění. Ale jelikož člověk není živ jen sněním, tak odborníci doporučují pár potravin, které tělu dodají látky k upevnění zdraví v tomto období: např. červené fazole, cizrnu, mořské řasy, bylinné čaje, narašené klíčky, zeleninu, nejlépe spařenou vařící vodou. Nic studeného a v menší míře vše, nač je naše tělo zvyklé.                                                               

Jelikož zima je sama o sobě pro organismus náročná, máme při ruce ještě šáličky, čepičky, rukavičky a pokud přijdeme domů „zmrzlí na kost", vana plná fialových fialek, okvětních plátků růží, nebo jen pěny, prohřeje i pohladí. Naše myšlenky hned budou pozitivnější. Kdo nevlastní vanu, stačí nádoba, kde ponoříme chodidla. Ty nás nosí celý život a na jejich péči jaksi zapomínáme. Můžeme si i nahřát sůl a dát ji do plátěného pytlíku a přiložit na místo, které intuitivně najdeme. Z venku si ještě přineseme pár větviček čehokoli, neboť za pár dní nám ukážou sílu přírody v podobě listu či květu.

Vše nám může zlepšit náladu, a pokud se ještě zasmějeme s přáteli, není si co více přát, tady a teď. „Zkusme si zas na chvíli hrát, a vše a všechny mít rád". Přeji zdraví a zdraví.

Vlaďka