Krásná u Jablonce nad Nisou ● Trojjedinečnost genia loci ● Tajemný „čaroděj", léčitel, doktor Kittel. Léčivá studánka svatého Josefa. Kostel sv. Josefa se Svatým schodištěm. Tři podoby jednoho místa, které určitě stojí za to, abychom se tam vydali. A tak tedy pěkně popořádku. Říkali mu Ďáblův doktor, nebo také černokněžník", či Faust Jizerských hor. Vlastním jménem Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Představuje životní příběh skutečného člověka, který vlastní „pílí" dokázal zúročit svůj výjimečný talent, rozvinout nové léčebné praktiky i zkušenosti svých předků, získaných nejen z přírody. Mimořádně věřící člověk, jedinečná osobnost, výjimečný ranhojič a lékař. Ve své době pro horaly snad až nepochopitelná postava. Obestírala ho řada legend a pověstí. Říkalo se, že své velké vědomosti čerpal z knihy samotného doktora Fausta. Kopie této knihy tzv. Smržovský kodex, patří k literárním památkám muzea v Jablonci n. Nisou dodnes. Chudé horaly léčil zadarmo, ale jezdila sem i šlechta z Prahy. Hrabě Arnošt Quido Harrach, 18. února 1758 svému vrchnostenskému úřadu přikazuje, aby Kittel chodil od vesnice k vesnici a chudé léčil. Kdo na to nebude mít..."buďtež z mého důchodu zapraveny..." Když císař Josef II. projížděl 15. září 1779 předhůřím Jizerských hor, zapsal si do svého cestovního deníku tuto větu: „Ze Šumburku lze přehlédnout celou zemi kupředu i dozadu. Žije zde také proslulý doktor, který je velmi starý, ale prý překrásně léčí". Dokonce i doktorův plášť mnicha františkánského řádu byl označen za čarovný, s jehož pomocí bylo možno létat. K tomu se váže krásná legenda: Po strastiplné cestě v třeskuté zimě s mimořádnou sněhovou nadílkou, přišla za Kittlem horalka s prosbou o pomoc manželovi, který byl na tom velice zle, a ležel v chalupě daleko v horách. Byla doktorem odmítnuta se slovy, ať jde v klidu domů. Vůbec tomu nerozuměla, byla celá zklamaná a nevěda co dělat, šla s pláčem domu, pomalu se loučíce se svým manželem. Když dorazila zpět, po dlouhé a namáhavé cestě, nevěřila vlastním očím. O manžela už bylo postaráno. Pochopila, že zde tajemný doktor musel již dávno být. Doktor Kittel zemřel 16. listopadu 1783 v chudobě, protože většinu svých peněz použil na rozkvět rodného Šumburku a na léčení horalů. Zádušní mši mu celebrovalo dvacet jedna kněží. A pokud chcete vědět více, přijeďte si prohlédnout celý Kittelův areál, včetně muzea a fary. Jedním z úžasných energetických míst areálu je léčivá studánka svatého Josefa, která byla nově opravena a vysvěcena 1. 5. 2003. Je opatřena zábradlím a schůdky, nejen pro nabytí odvahy pro vstup do ledové vody, ale i pro méně pohyblivé, taková léčivá vana. To že je studánka mírně „radioaktivní" (více web. viz Prameny) jistě již nikoho nepřekvapí. Věděl to i „lidový" doktor J. J. A. E. Kittel a věděl to i Vincenz Priessnitz z Jeseníku (1799-1851), který se mimochodem narodil až šestnáct let po doktoru Kittlovi, a mohl tak vycházet i z jeho práce. Tajemný léčitel Kittel i slavnější průkopník hydroterapie Priessnitz vycházeli z podobných myšlenek a velmi uznávali sílu přírody a vody. Jsme vodní bytosti a voda nám pořád a stále může ledacos vrátit a dát. Tak s láskou a úctou na kolena, naberme živou vodu do dlaní. Kostel svatého Josefa je křížového půdorysu s hranolovitou věží a půlkruhovým závěrem. Na obou ramenech stavby tvaru kříže nalezneme schody. Po levé straně, směřující k oltáři Panny Marie Lurdské (také viz web Prameny), vpravo tzv. „Svaté schody" (Sancta Scala). Takováto schodiště jsou vzácnými památkami - jsou kopií původních mramorových schodů o 28 stupních, po kterých dle legend kráčel v Jeruzalémě Ježíš Kristus k Pilátu Pontskému. Originál byl během křížových výprav převezen do Evropy. Dnes je uctíván v Bazilice sv. Jana v Lateráně (San Giovanni in Laterno) v Římě. Dle tohoto vzoru byly pak stavěny kopie. Podmínkou však bylo, že každý schod musel ukrývat ostatky svatých, či jinou významnou relikvii, jejichž pravost musel potvrdit papež. V případě kostela sv. Josefa v Krásné jsou ve všech 28 schodech ostatky svatých, uznaných papežem Klimentem XIII a ukládaných v roce 1762 vídeňským páterem J. W. Wiesnerem. Uprostřed tohoto schodiště se nachází místo silné pozitivní léčivé energie. Ke schodům, které se zdolávaly po kolenou, se váže 28 modliteb. Příručky „Jakubův žebřík" a „Příručka jak se dostat do nebe" byly vytištěny v Příbrami v tiskárně Františka Hochenbergera. Také už nemáte pochyb, že si vnímavý Kittel nevybral toto místo náhodou a mohl zde spojovat a harmonizovat energie Země a Vesmíru, Matky a Otce a využít oba zdroje nezištně pro blaho potřebným? Toto poselství, tyto energie, jsou zde i dnes připraveny pro každé otevřené čisté srdce. Petr a Vlaďka Brzobohatí Závěrem snad můžeme ještě říci a poprosit pokud víte více, napište nám. Podle místního zdroje jsou v ČR jen tři místa se Svatými schody. Nicméně dohledali jsme jich už následujících pět: ● kostel Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Karlově ● poutní areál Hora Matky Boží - Dolní Hedeč, Králíky ● Česká Lípa - Kaple Svatých schodů ● kaple u Lorety Panny Marie v Rumburku ● loretánská kaple v Brně (např. 1. schod - ostatky jesliček, 11. Božího hrobu, 28. ze Svatého kříže) léto 2010 Kopie Svatých schodů v České republice! (jaro 2014) Díky Mgr. Kláře Mágrové vám můžeme předložit již 10 takových míst. Jsou seřazeny chronologicky, dle toho jak byly budovány. Svému účelu slouží stále šestery, které jsou zvýrazněny tučně. Ostatní jsou zbořeny, či využívány k jiným účelům. 1) Klášter servitů na Hoře Matky Boží v Dolní Hedči u města Králíky (1698-1710) 2) Františkánský klášter sv. Bernardina v Olomouci (1702-1726) - zbořeno 3) Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého při augustiánském klášteře v Praze na Karlově (1708-1711) 4) Minoritní kostel sv. Janů v Brně (1723-1726) 5) Ambit Lorety při augustiánském klášteře v České Lípě (1730) - nyní slouží jako výstavní prostor 6) Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce (1733) - nyní dlouhodobě v rekonstrukci 7) Bazilika Navštívení Panny Marie při klášteře premonstrátů na Svatém kopečku u Olomouce (1733) 8) Areál hradu Potštejn (1762-1766) - přestavěno na kapli sv. Jana Nepomuckého 9) Kostel sv. Josefa v Krásné (Pěnčín u Jablonce nad Nisou - viz. web) 10) Ambit Lorety při kapucínském klášteře v Rumburku (1767-1770) http://www.loretarumburk.cz/
|