Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Kounovské kamenné řady

Teorií popisujících a vysvětlujících „záhadné" kamenné řady u Kounova je mnoho. Téměř tolik jako putujících, kteří je navštíví. Skoro se stydíme přidávat další myšlenky, případně znovu a znovu otevírat různé teorie, abychom na závěr zkonstatovali, že vlastně stejně nikdo neví, co a jak. A ten, kdo to "ví", se většinou mýlí, nebo vnímá jen fragment. Ten, kdo koná, většinou škodí.

A proto to neuděláme - nezkonstatujeme závěrem, že nevíme, co a jak. Uděláme to hned na začátku. Nuže - nevíme, co a jak. Jediné co můžeme nabídnout autentického, jsou naše vjemy z místa. To ale až v dalším pokračování, nejdříve se pokusíme shrnout nám známá fakta.

Kounovské kamenné řady jsou pravděpodobně nejzachovalejší megalitickou památkou u nás (některé teorie ovšem hovoří o daleko pozdějším (středověkém) původu řad). Na rozdíl od osamělých menhirů je třeba chápat tyto řady jako celek, jako propojenou strukturu. Přesto ani tato struktura není docela evidentně kompletní. Oba okraje jsou zničené lomy na opuku, které ukously část řad. Celá jižní strana (jižně od hlavní střední cesty) je značně poškozená, kameny vyvrácené či odtažené. I soudobá lesní cesta prorazila všechny řady a porušila tak předpokládanou celistvost. Menhir nazvaný Gibon II je údajně kdesi v hájovně na skalce..

Fakta o Kounovských řadách: 
- Dnes nalezneme čtrnáct neúplných řad, v různých vzdálenostech od sebe.
- Dnešní počet kamenů je údajně něco přes 2200.
- Řady míří od jednoho kraje náhorní plošiny (Na Rovinách) ke druhému v přibližně severo-jižním směru. Tento směr ovšem není dokonalý, a řady taktéž nejsou úplně rovné. Zakončení nad srázy se nezachovalo.
- Asi 5 km odtud jsou fragmenty dalších předpokládaných řad orientovaných v přibližně stejném směru (tzv. Nečemické řady).
- Další fragmenty jsou k nalezení u Klučku. Podle některých autorů se směry všech řad v oblasti protínají v prostoru obce Lipno u Loun.
- Velké kameny v Kounovských řadách jsou nepravidelně střídány s malými kameny, dnes často ležícími volně na povrchu. Takže se zdá, že cílem byly co nejkompletnější řady, spíše tedy jakési zídky. Nicméně, kameny nikde nejsou přes sebe, kromě pozic, kde se dá předpokládat pozdější rušivý zásah (u cesty).
- Lůžka velkých kamenů jsou podle archeologických průzkumů (zkoumáno ale jen několik míst) založena na podkladové opukové skále, umělé založení a fixace menšími kameny je prokázáno. Datace základů není prokázána žádným datovatelným artefaktem.
- Zachovalé velké kameny se zdají být orientovány tak, že v řadě leží „vedle sebe", nikoliv „za sebou" tj. delší strana kamenů je orientována do osy řady. Kameny tedy mají „tvář" směrem kolmo na řady (kdyby místo kamenů stáli lidé, stáli by tedy v řadě, nikoliv v zástupu). Zdá se, že kameny se „dívají" k západu.
- Většina kamenů je tvořena křemencem (tzv. sluňákem) který je i materiálem řady českých menhirů. Původ kamene je místní. Některé kameny jsou slepencové, i pískovcové.
- Nedaleko se nachází hradiště, případně snad nemeton s nálezy slovanské, keltské i protokeltské keramiky. Nicméně je třeba mít na paměti, že tzv. megalitické stavby se řadí někam do neolitu a od Keltů je tedy dělí několikanásobně větší časová mezera než Kelty od nás (až 5000 let).
- Existuje jakýsi náznak zbytku menhirového kruhu, který leží na spojnici Pegas - Gibon, ani tyto kameny nejsou viditelně zapojeny do logiky řad. Existence menhirového kruhu je doložena ústním svědectvím poskytnutým nálezci učiteli Patejdlovi (v roce 1934, kdy jím byly řady objeveny, už menhirový kruh neexistoval).
- Podle dalších svědectví byly v polích za řadami směrem k východu další kameny, které byly zakopány, případně odtaženy.
- Podle pylové analýzy vzorků ze základu kamenů byl dominantní rostlinou vřes. To potvrzuje předpoklad původního terénu bez velkých stromů.

Teorie o Kounovských řadách

- Teorie o řadách jakožto kalendáři není prokázaná. Není známa logika, s jakou by řady či kameny odpovídaly slunečnímu, či měsíčnímu kalendáři.
- Teorie o (posvátném) dostihovém závodišti je nepravděpodobná. Představa, že dostihová dráha končí i začíná strmým srázem je přinejmenším podivná.
- Teorie o (posvátném) orném poli není podložená žádným dalším podobným místem, vzhledem k množství řad je i nepravděpodobná, musela by být kombinována i s jiným rituálem. Nalezené stopy po orbě mohou být druhotné z doby pozdějšího využití plochy.
- Existence řady velkých ohnišť se stopami kovů na ploše řad je potvrzena pouze senzibily, nikoliv archeologií.
- Teorie o řadách jakožto astronomické observatoři není věrohodně opodstatněná. Existující slunovratová linie spojující dva velké kameny, nazvané Pegas a Gibon I. není organickou součástí řad, křižuje jí bez jakékoliv viditelné souvislosti, či symetrie. Oba vizíry (kameny) leží mimo řady. Jejich vzdálenost je i přes jejich velikost překážkou pozorování i v případě, že terén nebyl porostlý lesem jako dnes. Zejména, pokud na spojnici obou kamenů ležely či stály další menhiry (kamenný kruh). Existence bodu S (což má být jakási pozorovatelna) je hypotetická. Uměle (doloženo) vysekaný „zářez" v Gibonu je ale natolik malý, že při pozorování od Pegase nemohl hrát zásadní roli pro zaměření slunce, případně pro vytvoření slunečního paprsku. Totéž platí i z „pozorovatelny" v bodu S. Z prozkoumaných známých lokalit (Liběnice,= (!)Keltové) je doloženo, že zaměření slunečních, měsíčních i hvězdných linií se dělo i pomocí kombinací kamenů a kůlů, což je daleko praktičtější, i když méně přesné. Nicméně, jak známo, megalitické kultury si dávaly (z nejasných důvodů) s vytyčením směrů daleko větší práci a většinou pro astronomické účely užívaly obzorové vizíry, což je daleko přesnější a praktičtější metoda (Z.Ministr).
- Teorie o navigačním systému pro UFO je neopodstatněná. Představa, že kosmická loď potřebuje pro navedení na přistání světélkující kamenné řady je úsměvná a zvláštní. Samozřejmě jiné to mohlo být v představě tzv. „primitivních" stavitelů řad. Stejně jako obrovské obrazce na planině Nazca, případně slavný kůň v Uffingtonu mohou být i řady znamením pro kosmické návštěvníky. Cílem je vytvořit dostatečně veliké a rozlišitelné obrazce a ukázat tím, že tady bydlí civilizované a myslící bytosti, ať už za účelem navigace, či varování. Existuje teorie, že část (nebo dokonce celá) náhorní planina Džbánska byla využita jako obrovský obrazec, doplněný řadami a dalšími strukturami různobarevné a zryté půdy do viditelného a srozumitelného tvaru. Tuto teorii podporuje častá červená barva okolních polí, která kontrastuje s okrovou barvou pole na Rovinách. Taktéž plošinový charakter celého Džbánska by něco takového umožňoval. Toto ovšem předpokládá velmi nepravděpodobný odkryv a udržování obrovských ploch holé půdy.
- Pavel Toufar v knížce Magická místa Čech a Moravy II zmiňuje práci RNDr. Krčmáře a firmy AGEC, při které byly geochemickou metodou (metoda MFP) proměřeny zlomové tektonické linie podloží. Realitou je, že podloží je tvořeno spongilitem (opukou), která jeví evidentní vrstevnou a blokovou odlučnost, snadno rozpoznatelnou v lomových odkryvech. V lomových stěnách na okrajích řad se údajně dá vysledovat to, že zlomové linie prochází místy zakončení řad. Měřením bylo částečně prokázáno, že tektonické zlomy probíhají ve směru sever-jih, i východ-západ. Měření v poloze menhiru Pegas prokázalo i směry SV-JZ. Řady sledují zlomy ve směru S-J a zdá se, že křížení se zlomy ve VZ směrech je vždy osazeno větším kamenem. Tektonická linie SV-JZ (45°) směřuje přibližně ke Gibonu (slunovratová linie je v azimutu 50°) Měření bylo prováděno jen v části území. Zajímavá je tedy shoda geotektonických zlomových linií s řadami a také s hypotetickými zemskými zónovými mřížkami (tzv. Hartmannovi a Currieho linie, či pásy). Autor se dále zabývá a zpochybňuje určování těchto geoaktivních linií pomocí virgule.

(pokračování)

první obrázek převzat 

z http://eldar.cz/megality/kounovske_rady.html



 

 


 

Plánek Kounovských řad
Místní info cedule
Místo je narušené
Reaguje na bio-pole
Samé otázky...
Linie a řady
Řady a linie
Někdy i odpovědi...
Kaple sv. Vojtěcha
S Vincentem Bridgesem
Expedice pokračuje
Správnou cestou ven
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart