Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Genius studené vody  (pokračování)

Lázně Jeseník, dříve Gräfenberg, založil Vincenz Priessnitz, coby první „vodní" lázně na světě. Léčilo a léčí se tady hlavně prostou studenou vodou z přírodních pramenů, kterých je tady víc než osmdesát. Jak ale funguje hydroterapie zdejších lázní? Nad touhle otázkou si marně lámaly hlavy stovky lidí. Zkusme si zalámat též.

Vincenz Priessnitz na základě vlastní zkušenosti vyvinul a na tisíce pacientů úspěšně použil prostou přírodní metodu léčby. S pomocí toho, co mu příroda nabízela, podnítil samoléčebné schopnosti, které máme sami v sobě. Myšlenka je geniálně jednoduchá, stejně jako její autor. Priessnitz byl prostý negramotný sedlák, a aby zlomil odpor lékařů, musely být jeho výsledky velmi přesvědčivé a nezpochybnitelné. Přesto trvalo patnáct let, než byly lázně oficiálně povoleny. Jak léčení fungovalo?  

Za prvé... Jisté je, že voda samotná tvořila základ úspěchu. Podle diagnosy pacienta a léčebných postupů se studená voda pila v až úděsném množství třeba i deseti litrů denně. V ledových pramenech a bystřinách se máčely končetiny a bolavá místa i zranění, chodilo se v nich po kamenech (akupresura), a sprchovalo se v legendárních venkovních Priessnitzových sprchách, což byly spíše jakési umělé vodopády s výškou až kolem tří metrů. Tepelný šok i dopad studené vody na záda vás doslova mohl srazit na kolena. Koupele se vždy držely až do pocitu bolesti či znecitlivění tkání a mnohdy i za tuto hranici. Namáčení v kádích bylo střídáno kartáčováním kůže, pak následovaly zábaly v mokrých prostěradlech, či polévání hlavy i zad chladnou vodou - ostatně tyhle méně drastické metody se používají v lázních dodnes. Chemický účinek vnějšího i vnitřního užití pramenné vody je zkombinovaný s účinkem tepelných, mechanických i chemických šoků. Zvyšuje se tím prokrvování všech tkání, ředí se krev, zrychluje se lymfatický systém, pochopitelně možná až příliš se proplachují ledviny, otužováním se zvyšuje odolnost organizmu a provokuje se vegetativní nervová tkáň, imunitní systém a regenerace všech tkání. S nadsázkou řečeno - tělo i mysl člověka musí pochopit, že je snazší a méně bolestivé se rychle uzdravit, než přežívat drsné podmínky v lázních...  

Za druhé... Účinek vody byl velice podporován tvrdou a zdravou životosprávou. I toto měl Priessnitz dobře vyzkoušeno sám na sobě. Ani on, ani jeho následovníci se záměrně s nikým nemazlili. Tvrdý život plodí tvrdé, ale zdravé ovoce. V lázních se vyžadovalo bezpodmínečné plnění pravidel, v deset večer na Gräfenbergu všichni spali, vstávalo se brzy ráno, strava byla dietní s minimem soli a bez koření. Alkohol a kouření bylo přísně zakázáno. Pacienti byli nuceni pracovat, dobře známé je vyobrazení ležícího pacienta, který musí řezat k posteli přistavenou kládu. Pravidelné povinné procházky, cvičení, koupele v každém počasí. Co nejvíce času venku na poli či v přírodě, bez hněvu a výčitek se rvát o živobytí s přírodou i celým světem, bez planých nářků snášet rozmary počasí, vždyť práce přece nepočká - to jsou pravidla sedláků. Dnes říkáme - žijme v souladu s přírodou!  Ale k tomu evidentně patří i pevná vůle a veliké odhodlání snášet drsnou realitu takového života. Tvrdý režim a jeho dodržování tvořilo druhý pilíř úspěchu Priessnitzových lázní. 

Za třetí... S výše řečeným souvisela i práce s psychikou pacienta. Pevná vůle a odhodlání se vyléčit je naprosto nepostradatelnou složkou uzdravení. Odevzdanost, sebelítost, vlastní pohodlíčko, rezignovanost na zdánlivě neměnný zdravotní stav, přehození zodpovědnosti na lékaře i třeba nevědomé libování si v roli pacienta, opečovávaného a nemohoucího, to vše je třeba překonat hrubou silou - ať už vlastním vnitřním odhodláním, nebo silou zvenčí. Je třeba odmítnout smíření se s nemocí, je třeba se zbavit depresí, smutku a litování se. A vůle se přece dá trénovat! Ať už vztekem a vzdorem k až nezdvořilému nepohodlí v lázních, nebo vynuceným obětováním pohodlí, ale i dobrým osobním příkladem a jakousi syrovou, ale bodrou hrubostí. Třetí zásadou, ba povinností na Gräfenbergu byl smích. Na kolonádě hrála hudba, lidé se bavili, a když nechtěli, tak se bavili stejně - z donucení, v rámci terapie...  

Za čtvrté...  Dalším oceňovaným faktorem lázní byla jejich poloha v nadmořské výšce kolem 700 metrů nad mořem, a zejména čistý vzduch horského údolí. Frývaldovu (dnešní město Jeseník) se říkalo perla Jeseníku, myšleno tedy - perla skrytá v ulitě horského údolí. Poloha lázní na jižní stráni nad městem dala místu dostatek slunečního záření i strhující pohled na vzdálené masivy Keprníku i Pradědu. Vysoké hřebeny hor, obkličujících údolí, často odklání mraky a údolí tak zůstává slunečné i době, kdy dole v nížinách je zataženo a deštivo. Vzduch je tady údajně tím nejčistším, který u nás můžete dýchat, plný iontů, silic, minerálních i stopových prvků. A dokonce je snad i doplňován mořským jódem z větrů od Baltu na severozápadu.  Je jasné, že tahle známá triáda "slunce, voda, vzduch", doplněná správnou životosprávou, optimismem, klidem, kázní, vůlí a tělesným nepohodlím, to vše bylo pro "špiony" z jiných lázní snadno odhalitelné a zopakovatelné i jinde. Ostatně nikdo se s tím netajil, Priessnitz vítal následovníky a propagátory své metody hydroterapie. V Čechách takhle vznikly první hydropatické lázně v Sedmihorkách, kde platily stejné zásady a pravidla jako na Grafenbergu. Přesto ani tady, ani nikde jinde nedosáhli takových úspěchů jako Priessnitz. Ještě stále něco chybí. Něco, co není tak snadno vidět, něco, co nezáleží až tak na člověku a jeho pravidlech. Něco, co tvoří unikátní podmínky, které jsou právě jen tady v Jeseníku. Abychom to pochopili, navštivme nejdřív druhou stranu „perly".

Prameny západního svahu

Minule jsme navštívili prameny vytékající přímo nad lázněmi na jižních svazích Studničního vrchu. Přejdeme-li město Jeseník směrem ke kopci Zlatý Chlum, nalezneme tam další třicítku prameníků. Ty nejhonosnější jsou ve Smetanových sadech poblíž městského úřadu, a další prameny pak můžeme postupně navštívit ve svahu Křížového Vrchu a Zlatého Chlumu. Ve Smetanových sadech nalezneme i slavný památník Vinzenzovi Priessnitzovi, který byl svého času považován za nejzdařilejší pomník Slezska. Tekoucí pramen tam pochopitelně nesmí chybět. Kousek od tohoto památníku je také pramen zvaný U lva. Má svou zajímavou kvalitu snad i proto, že je doplněn moderním kosmogramem od Jana Tajboše. Vyzkoušejte...

Obecně řečeno, vody pramenů západního svahu jsou jiné, než ty na Studničním vrchu. Jinak chutnají i jinak působí. Vhodnějším časem k návštěvě této strany údolí je odpoledne či večer. Síla pramenů se zvětšuje až k maximu při západu Slunce. I tady na Křížovém vrchu hledejme ty přírodnější a tedy i autentičtější prameny hlavně výše ve svazích. Opět vyzdvihnu jen dva z pramenů. Pramenem poznání se pro mě stala Diana. Nalézt tento pramen není zatím úplně snadné, chce to trochu pátrání či doptávání, ale stojí to za to. Temné smrčiny sem nepouští moc slunce, kameny jsou samý mech, voda je ledová a maximálně silná. Přes své jméno nese jasné poselství mužského principu - sílu a až agresivní vitalitu. Navíc musíte být aktivní, vždyť zdraví je jako plachý jelen, kterého je třeba dohonit. Ještě výše ve stráních Zlatého Chlumu minete pramen Pod Chlumem, dříve zvaný Turistický. Tady máte unikátní příležitost se o sobě něco dozvědět, voda přináší pro každého jeho úkol a zprávu. Opět v duchu mužských energií - úkol, zpráva, poznání, cíl, aktivní náprava i tvoření. Zajímavá voda pro zvídavé duše.

Tajemství vody

Domnívám se, že za nadprůměrným úspěchem lázní v Jeseníku stojí v neposlední řadě geomantie a geologie blízkého i širokého okolí. Mimořádně složité a unikátní geologické podloží tvoří propletenec vyvřelých, usazených a přeměněných hornin. To vše je doplněno velkou zemskou štědrostí v podobě nalezišť uhlí, krystalického mramoru, nejkvalitnější slezské žuly, ale i zlata, mědi, olova, arsenu. Reálné příměsi i homeopatické otisky a informace z kovů i minerálů v různých kombinacích, jsou nedílnou součástí zdejší vody.  Navíc na kontaktu geologických celků metamorfovaných hornin s vyzrálými vyvřelinami krystalinika vzniká unikátní zemská síla. Je snad souměřitelná jen s legendární "hadí silou" člověka. Krystalinikum vyvřelin dodává přesnost, sílu, smysl a řád. Přináší mužskou energii a princip řádu v chaosu. Metamorfy usazených hornin přináší dynamickou smyslnost, krásu, nahodilost, vzácnost a výjimečnost. Zejména přítomnost slezských mramorů je tady unikátní. Krystalická struktura a čistota vod z krystalického vápence - už tahle kombinace evokuje představu mimořádného spojení obou principů. Horniny přeměněných rul jsou zase zvláštní v tom, že mají směr. Nejsou homogenní, mají orientaci, usměrňují i telurické síly. Navíc jsou protkány rudnými žílami s velkým bohatstvím kovů, včetně zlata. Studniční vrch přináší hlavně kontakt s ženským principem mramorů, protilehlý Zlatý Chlum zase mužský princip a kontakt s kovy, zejména se zlatem. Zlato se tady i těžilo, a v hlubinách kopce se ho stále skrývá velké množství. Po miliony let geologických etap se mužský princip potkával a propojoval se svým ženským protějškem a z jejich kontaktu se rodila unikátní síla i pro život nahoře. Voda, jakožto informační nosič, vynáší tuhle zprávu či lépe řečeno program na povrch Země a provokuje probouzení hadí síly i v nás. Tady cítím důležitý a unikátní vliv na člověka - sama Země tady provokuje vůli a schopnost žít.  Údolní systém geomantické energie je založen na vyvážení protikladů. Jednou stranou je sluneční jižní svah Studničního vrchu s energetickým ovládacím centrem na Hydropatických skalách, druhou stranou je západní svah Křížového vrchu a částečně i Zlatého Chlumu s neveřejným energetickým místem ukrytým kdesi nad pramenem Diana. Rozdíl energií jižního a západního svahu je markantní, a dá se rozpoznat i v kvalitě a působnosti vod z obou lokalit. Zatímco prameny na Studničním vrchu nesou převážně ženské energie "lásky, tolerance a harmonie", západní prameny Smetanových sadů a Křížového vrchu nesou poselství mužských energií, hlavně "síly a zdraví".

Nadřazeným geomantickým celkem celé oblasti pak je ochranný systém, tvořený základní čtveřicí propojených bodů Studniční vrch - Zlatý Chlum, Obří skály, Velký klín. Linie jsou místně doplněny řadou menších energetických bodů.      

Z hlediska působení energie míst a speciálně pramenů je tady v kraji ještě jedno velice silné místo. Jde o pramen a kostel panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách. Na toto mimořádně silné a účinné místo se podíváme někdy příště...

Jiří Škaloud

Regena zimní dvojčíslo 2013/2014
Lázně Jeseník
Náměstí Jeseník v podvečer
Památník V.Priessnitze s pramenem
Lví pramen
Pramen Skalka
Pramen U Vousáče
Pramen Marie Quadalupské
Pramen Pod Chlumem
Anglický pramen
Lesní muž
Pramen  Diana
Pramen Diana a autor
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart