Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Tismické zjevení

Tismice jsou malá obec poblíž Českého Brodu. Ale lépe řečeno, Český Brod je mladším městem postaveným poblíž starobylých Tismic. Na kdysi ostře střežené hranici mezi panstvím Přemyslovců a Zličanů, (pozdějších Slavníkovců) se tady na obou březích říčky Šembery vyskytovala dvě starobylá výšinná hradiště - Tismice a Přistoupim. V místě Českého Brodu byly v té době jen močály a lužní les, výše proti proudu Šembery pak zase neprostupný les, skalní soutěsky kolem hradu Šember a docela děsuplná ochrana podsvětních bytostí. Brodem kolem Tismic tak musel projít každý na cestě na východ - k Velké Moravě. Bylo tady strategické místo, kde se údajně odehrála i dohoda (a zdá se, že i neuskutečněná bitva) mezi svatým Václavem a knížetem Radslavem z Kouřimi. Právě tady se údajně měl podvolit pohan Radslav síle křesťanského kříže na přilbě svatého Václava... Bitva se nekonala, Radslav dobrovolně "přistoupil" k víře, a odtud se odvozuje jméno Přistoupim. No... že to určitě bylo jinak, netřeba pochybovat. Mýty často nahrazují pragmatickou politickou pravdu. Slavná poznámka o "donucení svatého Václava k obcování se ženou" se asi vztahuje zrovínka na Radslavovu knížecí dcerku. Sňatek a potomek byl v té době pragmatickým politickým řešením. Z tohoto spojení pravděpodobně vznikl mýtický (nedoloženo) syn Zbraslav, neboli Slávek (Slavník), který se později po smrti Václava i Radslava stal dědicem rozsáhlého Zličska i Doudlebska. Takhle mohli vzniknout Slavníkovci a jejich nárok na obrovská panství, historická záhada odkud se vzali je vyřešena... Jen ty důkazy, ty nějak chybí :-) Ale protože nejsme historici, fantazii nám nikdo nezakazuje.

Ale vraťme se do Tismic. Jak šel čas, Tismice se dostaly mimo hlavní běh dějin. Pohlcením knížectví Slavníkovců do přemyslovské říše hranice ztratila význam a Tismice na dlouhá staletí usnuly. A snad i díky tomu se tady jako zjevení z jiné doby zachovalo něco, co jezdí obdivovat stále více lidí. V malé vesnici, kde byste čekali maximálně malý kostelík, najdete ranně románskou basiliku Nanebevzetí panny Marie, která se dochovala v téměř neporušeném stavu. Téměř unikla pozdějším gotickým i barokním přestavbám, a dnes ukazuje unikátní tvář románských staveb nejvyšší kvality. Patří mezi nejvýznamnější památky románského stavitelství. Trojlodní basilika s klasickým basilikálním nasvícením okny nad bočními loděmi byla postavena už někdy ve 12. století.  Střední loď je uvnitř podepírána střídavě hranolovými a válcovými sloupy. Unikátně zachovalé je kvádříkové pískovcové zdivo, o to cennější je, že nebylo později omítnuto tak, jako řada dalších románských staveb. Strohá čelní fasáda je ve štítu doplněna oknem, či průduchem ve tvaru kříže. Nebýt pozdějších barokních střech věží, působí stavba dokonale románskou energií. Z hlediska senzibilního je místo dobrým prostorem k načítání "genia loci et tempori". Pohled zpředu zaznamená bazální jehlan zemských energií, podpořený oběma opěrnými zdmi obou věží. Jen je třeba zkušeným okem odhadnou pozdější rušivé zásahy (boční gotický portál, sakristie).

Vevnitř naleznete kopii tismické Madony z pozdější doby. Jako u mnoha církevních památek v okolí, i tady v Tismicích nalezneme stopu vévodkyně Marie Teresie Savojské, zvané Savojka. Ve své době a po svém způsobu se i ona řadí k tvůrcům duchovní křesťanské mystické krajiny. Ale i to je jiný příběh... Luxusní mramorové provedení oltářního prostoru je jejím dílem z baroka. 

Senzibilně nadané jedince uvnitř kostela zaujme několik míst. Za povšimnutí dozajista stojí i dvojice předních sloupů, nejblíže k oltáři. Jejich energie je mimořádná a polární. U každé takové dvojice sloupů v sakrálním prostoru okamžitě naskakuje obraz dvou legendárních sloupů z Šalamounova chrámu, zvaných Joachim a Boaz. Po pravdě řečeno, netuším, jaký je význam sloupů a proč že je král Šalamoun v chrámu vystavěl, co tím chtěl světu říct, k jakému účelu sloužily. A už vůbec nevím, který z tisíců následujících chytrých, hloupých, tendenčních, objektivních, zavádějících, nesmyslných i pravdivých výkladů existence těchto sloupů se mohli případní stavitelé tismické basiliky inspirovat.  Nevím, a nehodlám přikládat další vlastní vysvětlení. I tak se Hermes Trismegistos jistě dobře baví.

Nicméně, zdá se mi jasné jedno - oba přední sloupy v basilice jsou energeticky aktivní, jeden s dominancí ženských energií, druhý je mužský. Který je který? Zkuste si sami, je to jednoduché :-) (50/50). Zapojení sloupů do energií chrámu jistě není náhodné, nicméně důvody jsou nejasné. Třetí energetický bod v chrámu je kousek od dveří, zhruba tam, kde končí balkon s varhanami.

Jiří Škaloud

Unikátní stavba
Pískovcové zdivo
Tři králové
V celé své kráse
Tismická basilika
Boční pohled
Detail I.
Detail II.
Vítejte
Třetí bod
Detail III.
Stropní výzdoba
Isis a Osiris ??
Tak někdy příště
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart