Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Bzenecká lípa 

• Bzenec v okrese Hodonín •

Slovácké vinařské město Bzenec nalezneme mezi Kyjovem a Veselím nad Moravou. Město se rozprostírá v Dolnomoravském úvalu pod jižními svahy Horní a Kněží hory. První doložená písemná zmínka pochází z r. 1231, kdy se o Bzenci hovoří jako o podhradí gotického hradu. Bzenecký hrad měl své velké a významné místo při obraně hranic Českého království. Vedla tudy i důležitá zemská stezka. Na počátku 13. století král Přemysl Otakar I. věnoval hrad své druhé ženě Konstancii. Hrad byl zcela zničen husity a zanikl beze stopy. Na hradišti, návrší zvaném i dnes Starý hrad, byla na počátku 18. století postavena kaple sv. Floriána a Šebestiána. Tu zas pro změnu v r. 1945 zničili ustupující Němci. Od zříceniny je krásný výhled na město i okolní krajinu. 

Sláva a povědomí o bzenecké lípě zasahuje hluboko do (nejen) naší historie. Jistě ji zná i většina milovníků vína. Přežila všechny časy, dobré i zlé. Zažila slávu i pád bzeneckého hradu. Viděla léta válek i nových nadějných časů. Najdeme ji v celoročně přístupném zámeckém parku. Samotný zámek je pak pro veřejnost nepřístupný. Lípa patří mezi nejstarší stromy na Moravě a její stáří je odhadováno na více než 900let. Legendy vypravují, že sám král Přemysl Otakar I. stával s obdivem u lip, které tu již několik století rostly a ve stínu té mohutnější někdy obědval. Hovoří se i Rudolfovi II., který rovněž ve stínu stromů odpočíval s celou svojí družinou. Dle zápisů z 18. století byla tato lípa v roce 1604 již přes 500 let stará a její kmen jen stěží objalo sedm dospělých mužů. V dobách vlády Marie Terezie byl kmen stromu bouří a větrem rozvrácen na devět částí. V současné době je strom tvořen šesti výmladky s průměrem od 0,5 - 1m, které vytváří bizardní živou plastiku. Vitalita, paměť i zdraví „národní" krasavice jsou ve výtečném stavu. Protože je to už „babička", která toho v noci moc nenaspí, nejlepší hodiny pro „audienci" jsou pak ty ranní. ☺

Opodál té první stávala ještě jedna stará lípa. Rostla však na vinných sklepích a její kořeny časem velmi živořily. Dílo zkázy pak završila vichřice. Tuto skutečnost nám pak připomíná pamětní deska a letorosty, které zde na místě vyrůstají ze zbytků jejích kořenů.

Lípa nebo dub. Dub nebo lípa. Dilema, které není o nacionalismu. Prastarým symbolem a stromem života starých Slovanů byl totiž buk. Lípa se stala až symbolem slovanské vzájemnosti díky našim obrozencům. Jak to tedy je? Nebo to je jedno? Stromům určitě. Jde přeci úplně o jiné věci. O vzájemnou úctu, laskavost v konání i čistotu svých myšlenek. Tak vzhůru do Bzence, ve víně je prý pravda, ale i "bzenecká lipka" ví a řekne Vám své.

Klidné dny.

Petr a Vlaďka

 

 

Bzenecká lípa
Živá plastika
Nejstarší na Moravě
Vitální pamětnice
Starých i nových časů
Na věky
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart