Největší televizní platan v ČR

Největší a jeden z nejstarších platanů u nás naleznete v zámeckém parku v Bartošovicích, což je kousek od řeky Odry, poblíž neblaze proslulé Studénky, případně od blaze neproslulého Nového Jičína. Stromu se říká Josefínin platan, podle majitelky zámku Josefíny Canal de Malabail. Zemřela v roce 1833 a rok po její smrti zasadil její manžel Josef Meinert na její památku platan. Rostlina pochází z Anglie, v té době byl platan u nás ještě neznámou dřevinou a tak je bartošovický platan jedním z prvních u nás. O původu platanu javorolistého se vedou odborné dendrologické spory, jak si račte přečíst na přiložené fotografii info cedule. 

Strom má obvod skoro osm metrů a výšku 36metrů. Fascinující je vodorovná větev, vyrůstající kousek nad zemí na jižní straně stromu. Samotná větev by mohla být silným a vzrostlým stromem, přesto zdálky působí drobně. Ale když přijdete blíž, úplně cítíte její obrovskou váhu. Nebýt podpory, jistě by se ulomila, nebo spíš ležela na zemi a tvořila bizardní část habitu stromu, který tak rád tvoří neobvyklé koruny (viz platan Karlovo náměstí ). V tomto směru je bartošovický platan velmi umírněný, jeho koruna je pravidelná, až na trčící jižní větev působí strom řádně a mravně.  I díky této své vnitřní kázni je ve výtečném zdravotním stavu, jeho růstu nic nepřekáží, a i park je dnes vzorně udržovaný. Zkrátka řečeno, s jeho návštěvou nemusíte pospíchat, strom tady bude ještě i za sto let. Platany se vyznačují skvrnitou odlupující se kůrou a nejinak je tomu tady. Posadíte-li se třeba na lavičku poblíž a necháte se chvíli konejšit zdejší klidnou atmosférou, široký kmen pokrytý obrazci vám nabídne řadu výjevů. Já ve skvrnách a záhybech kůry objevil hlavně tváře a postavy zvířat - vlků, lva, koně, draka. Obcházel jsem strom a objevoval další a další. A když zasvítilo slunce a zafoukal vítr, sluneční skvrny postav a obličeje rozhýbaly. Strom začínal vyprávět příběhy o pronásledování, úsměvech, strachu, úšklebcích. Na jedné straně přírodopisný film, na druhé horor, na třetí komedie...  Když lev otevřel tlamu, běžel jsem se na druhou stranu podívat, co na to říká jelen. Neříkal nic a pořád se klidně pásl ve stínu a na lví nebezpečí kašlal. Asi důvěřoval lišejníkům a severní straně kmene, kam se slunce nedostane. Jak případné a jak pošetilé. Vydržel jsem tam přes hodinu, strom ukazoval příběhy a byl zábavnější než televize. A bez reklam! Zkuste to i vy, program je poměrně dlouhodobý, vysílá se od svítání do soumraku, v létě určitě jinak, než na podzim a v zimě. Jen herci v příbězích se mění jen občas, jak se odloupne další kus kůry. Ze lva je rázem srnka, prý proto, aby si to taky zkusil. 

Strom je to zábavný, a pokud vás něco při některém pořadu zarazí, doporučuji návštěvu nedalekého a také významného a chráněného řešetláku počistivého, jehož kůra i listí je skvělým projímadlem...

Jiří Škaloud