Křešice u Litoměřic • Zázračný pramen a Mariánské poutní místo • Okolí i místo samotné bylo úzce spjato s působením Litoměřických biskupů. Ke studánce se pak váže tato historie: Roku 1679 koupil jistý zbožný řeznický učeň kopii obrazu (tzv. Křešické Paladium) a celé léta jej pečlivě opatroval a střežil na svém domácím oltáři. Když se časem z učně stal mistr, dostavila se zlá nemoc. Upřímná modlitba k Madoně na obraze a voda z nedalekého pramene mu navrátila podlomené zdraví. Z vděčnosti pak tento obrázek zavěsil na Olši u studánky, pro blaho všech ostatních. Stalo se tak roku 1697. Lidé z obce i okolí začali využívat hojivé síly zázračného pramene i léčivého působení obrazu Panny Marie. Komise do těchto míst vyslaná litoměřickým biskupem shledala a zaznamenala na 18 mimořádných uzdravení! A tak přírodní zemské místo dostalo „požehnání i z vyšších církevních míst". Roku 1703 byla studánka vyzděna, osazena reliéfem Madony Pasovské (její to byla totiž kopie na obraze) a byla zde postavena malá kaple. Pro velký zájem poutníků zde pak v letech 1708 - 1712 vznikl rozsáhlý barokní kostel Navštívení Panny Marie. V obci ještě nalezneme kostel sv. Matouše, který je zmiňován z r. 1384, pozdně goticky přestavěný v roce 1500 a barokně v roce 1666. Studánku a poutní místo jsme navštívili po povodních v roce 2013. Byla zde cítit síla i smutek. Volání po lidské užitečnosti a vzájemné pomoci, hmotné i duchovní. Panna Marie byla vstřícná a plná pochopení. Taková starostlivá Matka, která si nicméně zde dovolí usnout i při hlídání syna, protože dobře ví, že její roli přebírá trojice stromů - stará vrba se svojí moudrostí - topol se svojí silou - a osika zajišťující zde celkovou ochranu. Voda byla v roce 2013 po tehdejších záplavách sice stále mrtvá, ale síla Země a místa už však byla jasně patrná. Bílá paní i Černá Madona jsou tady k přátelskému rozhovoru stále připraveny. Vyváženost a harmonie místa i po „velké vodě", přítomnost Universa a úsměv Božské složky nad omyly církve i člověka. Je stále se co učit. V lásce a laskavě. Jak v jiném světě. I přes tu zdánlivě velkou katastrofu jsme tu nalezli jezírko plné leknínů (voda opadla cca před 14 dny) a pohodu a klid. Jak vypadá místo dnes - to už je úkol pro vás. Okolí připomíná Getsemanskou zahradu na úpatí Olivové hory a ani nemusíte do Jeruzaléma. Zahradě dominuje Kostel všech Národů nebo také Kostel Utrpení. Zde dle bible Ježíš meditoval v předvečer své smrti. A jak psal evangelista Lukáš, „jeho pot se měnil v krůpěje krve padajících na zem". Na to vše se můžete zeptat i tady v Křešicích a mnohé se dozvědět. Ale taky, že to co bylo, bylo a z každého si máme brát jen to dobré. A chyby neopakovat. Důležitější je to, co děláme teď, pro sebe, pro jiné i pro lepší náš svět. V energiích místa pak vychází - čas - restart - čistota. Vodu jsme tenkrát neochutnali, ale těšíme se na návrat. A pokud tam dorazíte dříve než my, napište nám jaká je. Klidné prázdniny. Petr a Vlaďka
|