Mohelnické balvany aneb mohyly na Mohelnici Tajuplná a zkoušená krajina náhorních plošin Krušných hor skrývá nejedno tajemství. I tady došlo po válce k odsunu německého obyvatelstva a zániku některých vesnic. Přestože šlo o hranici s později „spřátelenou" NDR, po válce až do 60-tých let i tady stály ostnaté dráty a hranice byla hlídána a zabezpečena proti narušitelům. I tady došlo ke krvavým událostem spojených s pokusy o překonání státní hranice. Jednou ze zaniklých obcí byla i Mohelnice v blízkosti Fojtovic či Habartic. Zemědělská ves ležela přímo na hranici v údolí říčky Mohelnice (Muglitz) a tak je jasné, že musela pryč. Nad vesnicí se vypíná stejnojmenné návrší, tedy Mohelnice. Dnešní mapa ukazuje travnatou pastvinu s jednou geologickou zajímavostí. Tou jsou tzv. Mohelnické balvany, což mají být zbytky metagranitů, potvrzujících správnost geologické teorie o metamorfózách... Ovšem při pohledu na fotografie je patrné, že lokalita naprosto neodpovídá nějakému přírodnímu dílu. Na obrázcích vidíme evidentně uměle vytvořené hromady kamenů a hlíny, či snad dokonce mohyly, které v pravidelném rozestupu tvoří oblouk napříč kopcem. Jde stoprocentně o lidské dílo. A tady se odvíjí náš příběh: nemohou snad být tyto kopečky, tak podezřele připomínající mohyly, spojeny se jménem Mohelnice? Rozuměj tedy „Mogylnice", neboli mohylové pole, či osada Mogilanů? (Podle Dětmarovy kroniky byli Mogilané slovanským kmenem žijícím mezi Drážďany a Lipskem.) Vždyť doslova nadohled je Komáří vížka, neboli „Muckenberg", neboli bájná hora „miků", slovanských bohů... Komáří vížka je silným energetickým místem bezesporu. To už je důvod k návštěvě a prozkoumání! Z Krupky vyjedeme kolem Komáří Vížky na náhorní pláň a před námi se rozprostřou náhorní pastviny a louky. Kóta Mohelnice je naštěstí přístupná podél ohrazené pastviny od Habartic, kde bývaly vojenské kasárny pohraniční roty. Po asi kilometrové chůzi se před námi objeví první „mohyly". Už na první pohled je jasné, že opravdu nepůjde o pozůstatky staré tisíce let. Svahy mohyl jsou příliš strmé, a byly tedy navršené poměrně nedávno. Na druhou stranu, kameny a balvany v kopcích jsou veliké, mnoho z nich je psychotronicky aktivních, navíc hromady jsou vysoké a plné hlíny, promíchané s balvany. A to nesvědčí o tzv. agrárních hromadách, které vznikaly při stahování kamenů z polí. A co ta pravidelná linie a rozestupy? Mohyl je minimálně devět a táhnou se obloukem do daleka. Nezbývá, než se vydat podél řady a zkoumat hromady zblízka. Po chvíli potkáváme Majku H., kterou k řadám přitáhly stejné důvody. Ale v pátrání už je dál, jak se později ukáže... Takže mohyly to asi nejsou, ale co tedy ta jejich paranormální aktivita? Minimálně jedna z mohyl je zajímavě „obydlená"... Hromady jsou vysoké, plné hlíny.. agrární hromady to určitě nejsou, geologové tady našli bůhvíco, odvaly a haldy po hornické činnosti vypadají jinak... navíc v okolí jsou další hromady i mimo řadu, vidíme i valy a klasické agrární řady - tedy meze plné kamenů. A navíc v lesíku, ke kterému řada mohyl směřuje, to docela „žije"... Najdeme tu valy, samostatné kameny, řadu z nich energeticky aktivních. Odjíždíme zmateni, s pochybným závěrem, že hromady byly součástí nějakého vojenského zabezpečení hranice. Dovedu si představit za každou z hromad schovaný tank... V příštích dnech se rozvine čilá korespondence s Majkou, geology včetně doktora Cílka, obecní správou v Krupce a vojenskými pamětníky a situace se záhy vyjasňuje. Jako zásadní se objeví letecké snímky zdejší krajiny z roku 1946 a 1963. Zatímco na snímku z roku 46 hromady nejsou, na druhém už ano. A je po záhadě! Žádné mohyly! Žádná esoterika, fňuk. Hromady vznikly mezi léty 46 a 63! Ale k čemu tedy byly? I když nemají historický původ, jsou zajímavé a v krajině energeticky působí! Stačí se podívat na fotky... Pamětníci, kteří sloužili v inkriminované době na hranici na rotě Habartice a chodili hlídat i na Mohelnici, vyloučili vojenský účel. Ostnatá hranice ležela sice nedaleko (je vidět na snímku r roku 46 jako "silnice"), ale přilehlé pláně vojáci nevyužívali. Zabezpečení hranice bylo ostatně záhy zrušeno, a hranice s NDR byla uvolněna do mírnějšího režimu ostrahy. Hlavní slovo tedy dostali kartografové a jejich mapy... Proložením leteckých snímků z roku 46 a 63 je zřetelně vidět, že "mohyly" jsou umístěny přesně tam, kde ještě v roce 1946 bylo viditelné rozhraní (mez) mezi dvěma pozemky bývalých polností sedláků z Mohelnice. Náhledem do dnešní katastrální mapy lze vidět, že oba původní pozemky (i další) jsou dnes zceleny pod jedno parcelní číslo. Dále směrem k severovýchodu již zcelování pozemků nepokračovalo, a pásy původních polností jsou tam dodnes zachovány. Vedl tudy vojenský pás zabezpečení hranice (ploty z ostnatého drátu a pozorovací věže). Na snímku z roku 1963 je dobře viditelný „pás", kudy ploty vedly. Přestože za plotem bylo ještě české území, za tímto pásem se s hospodařením zřejmě příliš nepočítalo. V hromadách je velký příměs hlín, což nás mátlo, a není to typické pro původní agrární hromadnice, navršené z kamenů z polí. Ale pokud to dělali buldozerem a bagry v šedesátých letech, a to tak, že shrnuli bývalou klasickou „liniovou" agrární mez, dá se struktura „mohyl" pochopit. Podíváme-li se na mapu z roku 1969 viz http://archivnimapy.cuzk.cz/topos52/010k/M_33_40_D_d_1_index.html jsou na ní mohyly zobrazeny jako terénní vyvýšeniny, ale v okolí na mapě je jich ještě daleko více. A opět proložením se soudobým leteckým snímkem je patrné, že řada z okolních mohyl na ostatních polích v okolí byla opravdu odvezena (zlikvidována) a pole byly zceleny do rovných pastvin. Proč se tak nestalo i s našimi hromadami netušíme, ale asi jde prostě o nedodělanou práci. Poslední malou záhadou tak asi zůstává jen kovový štítek na jednom z kamenů na první hromadě u polní cesty. Jsou na něm souřadnice N=43.9 E=52.52 (viz foto). Jde-li o omyl v označení lokality nám není jasné. Každopádně, zeměpisné souřadnice ukazují na jedno místo v Kazachstánu. Že by památka na přítomnost ruských vojsk? A tedy přízemní, avšak nejpravděpodobnější závěr: hromady jsou novodobé pozůstatky zcelování polí z 60-tých let. S Mogilany, Mikenbergem a Mohelnicí (Mogylnicí) nemají (bohužel) nic společného, krom hypotetických novodobých úvah... Ale jsou moc pěkné a v krajině dnes tvoří zajímavý a energeticky působící prvek. Geologický aspekt lokality nejsme schopni posoudit, z laického pohledu jde o pěkné a v řadě případů aktivní kameny 😊. Děkujeme všem za spolupráci a informace, zejména Majce za iniciování a organizaci tohoto pátrání. Jiří Škaloud
|