Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Za sedmero horami

Přejdete-li jistou hranici, zvuky civilizace náhle utichnou. Najednou jste sami, svět zůstal kdesi vzadu a snad už ani neexistuje. Neklid, rychlost, důvěrnost i stres civilizované krajiny střídá jiné naléhání. Obklopeni zdánlivě nekonečnými borovicovými lesy, vůní smůly, kyselou půdou a tisíci volajících kamenů, umdléváte bez pomoci ve světě tak rozdílném od toho, co známe. Vítejte v Sedmihoří.

Sedmihoří je dnes už poměrně známým esoterickým cílem a rádi sem jezdí i geologové.  Území tohoto malého pohoří tvoří podezřele pravidelný a jen na jedné straně otevřený prstenec kopců, které obepínají zalesněné údolí. Nalezneme ho v západních Čechách, přibližně mezi Stříbrem a Horšovským Týnem. Hlavní silnice ani významné turistické trasy tudy nevedou, nejbližší větší vsí jsou Mezholezy. Tvar Sedmihoří je natolik zvláštní, že provokuje úvahy o tom, zda útvar nevznikl jako kráter po dopadu kosmického tělesa. „Kráter" je protržen směrem k severovýchodu, kde najdeme ves Mezholezy a také veliký rybník. Nicméně teorii o kráteru věda nepotvrzuje. Sedmihoří je pozůstatkem obrovského granitového (žulového) suku, který vystupuje nad okolní povrch díky své pevnosti a rychlejší erosi okolních měkčích hornin. Žulové horniny v pohoří mají taktéž prstencovou strukturu, vnější kruh je tvořen mírně odlišnými druhy žul, než vnitřní prstenec a také než střed kruhu. Může jít o pozůstatek obrovského žulového pně či kulovitého tělesa variského stáří. Při hypotetickém dopadu impaktu z kosmu by se taková geologická struktura nemohla nikdy vytvořit, nemluvě o naprosté absenci přeměněných a sklovitých hornin, které při takovém dopadu vždy vznikají. Z toho vyplývá, že Sedmihoří je dílem pozemským a nikoliv kosmickým. To mu ale na zajímavosti jistě neubírá. Uvádí se, že Sedmihoří je lokalita s nejlépe vyvinutými formami zvětrávání žuly u nás. Přestože se soustava jmenuje Sedmihoří, prstenec kopců tvoří minimálně devět oddělených vrcholků obklopujících centrální depresi o průměru několika kilometrů. I uvnitř prstence jsou rozlišitelné minimálně tři další vrcholy vysoké kolem 500 metrů nad mořem a tvořící poměrně rovnostranný trojúhelník. Všechny vrcholky i úbočí kopců jsou posety neskutečným množstvím nádherných a bizarních kamenných bloků, balvanů, kamenů, skal a skalisek, samostatně stojících, přírodních i uměle vztyčených menhirů, kamenů s antropomorfními prvky i kamenů se skalními miskami, často naplněnými vodou. Množství esotericky a energeticky aktivních kamenů je ve skutečnosti tím největším problémem celého Sedmihoří. Kamenů a skalních míst s energií je tolik, že hrozí velmi reálné nebezpečí, že vás kameny pohltí a vysají. Kameny volají jeden přes druhého, téměř každý vás zaujme a snaží se něčím získat vaši pozornost. Tvarem, velikostí, funkcí... A stejně jako v obrazárně plné mistrovských děl, jste i v Sedmihoří zakrátko přesyceni a uondáni tou přemírou skvostů, tou nekončící záplavou aktilitů, míst působení, možných přírodních svatyní i lidských kultovních a náboženských míst. Během jednodenní návštěvy se to nedá zvládnout ani náhodou. Ani víkend zdaleka nestačí na poznání všech detailů této krajiny, která je přesto tak zvláště fádní. Fádní ve smyslu jednolitá - jednolitá plejáda silných, nasycených i nenasytných kamenů, zkoncentrovaných do energeticky masivního celku. Krása, která svým množstvím udolá nakonec každého. V tom množství kamenů a energeticky zajímavých bodů spočívá i zdejší obrana. Ty skutečně důležitá místa opravdu nenajdete snadno. Zachytit a rozlišit signály v takhle silném poli je opravdu obtížné, zejména pokud se někdo snažil některá místa ukrýt. Jak lépe se dá schovat vysílačka, než v bouřícím poli a řevu energetických vírů přírodních sil? I proto je pochopit a snad i jen postřehnout logiku a účel Sedmihoří vcelku obtížné. V tornádu energií se ty skutečně důležitá místa hledají nesnadno.          

Lidé v Sedmihoří žili poměrně odjakživa, přestože tady nejsou úplně příznivé podmínky z hlediska klimatu i podmínek pro zemědělství. Na Racovském vrchu nalezli archeologové pozůstatky sídliště z období tzv. chamské kultury z období pozdní doby kamenné, na Chlumu pak velké výšinné hradiště z doby bronzové. Toto hradiště svým rozměrem patří v těm největším v západních Čechách a vymyká se naprosto tomu, co z daného časového horizontu známe. Svou velikostí spíš odpovídá keltským oppidům, ale ty jsou z mnohem pozdějších dob. Ve své době jistě bylo významným centrem osídlení i obchodu a pravděpodobně získalo svou velikost a významnost díky ložiskům cínových rud, které se v okolí těžily. Určitě tady později žili právě i Keltové a první Slované. Za zvláštní zmínku stojí i zatím nedatovatelné rondely, které najdeme jižně od Sedmihoří v katastru obce Horní Metelsko. Podíváme se tam za chvíli. Kromě archeologických nálezů je Sedmihoří i místem, kde se zastavili a žili kultury mýtické, zatím oficiálně neuznávané. A esoterická místa? Kromě tisíců aktivních a zajímavých kamenů je hledačům energetickým míst jistě záhodno navštívit obvodové hory - Šišku, Chlum, Racovský vrch, Rozsochu i Rybničný vrch. V centru Sedmihoří pak určitě Stinný, Jedlový i Trollí vrch.  Hřbet Stinného vrchu nabídne kameny s krásnými kamennými miskami, stejně tak kameny u značené odbočky z cesty pod Chlumem. Jak řečeno, Sedmihoří nabízí množství cílů, takže je vždy lepší se zaměřit jen na malou část a ostatní si nechat napříště.  

Čertovo sedlo Velký Malahov

Zkusme se dnes podívat na méně známé skutečnosti a místa, která mohou rozšířit obecně známé poznatky o Sedmihoří. Čertovo sedlo leží zdánlivě stranou od Sedmihoří, ale k systému jednoznačně patří. Bylo dříve ztracené v lesích poblíž Velkého Malahova v polesí Čertovna. Dnes ho nalezneme už poměrně snadno, jeho poloha je na mapách. Z Velkého Malahova jedeme po asfaltce až k lesu a odtud vede ke kameni místní značená cesta. Útvar tvoří kámen se sedátkem nad prudkým srázem. Sedadlo je obráceno směrem k Sedmihoří a je velmi pohodlné. Podíváte-li se na mapu a ještě lépe - navštívíte-li a poznáte toto místo, pochopíte, že k systému Sedmihoří určitě patří. Nejenom svým podobným vzhledem a množstvím žulových kamenů, ale i svým energetickým působením. Určitě je správnější toto místo navštívit až po návštěvě samotného Sedmihoří. Skalní útvar Čertovo sedlo (či sedadlo) si ponechává od samotného prstence kopců mírný odstup, ani viditelnost ze sedadla není přímá, ale přesto je pro přijetí a snad i pochopení Sedmihoří místem dost zásadním. Možná že právě jistý odstup a současně propojení s celou soustavou dává tomuto místu jistý nadhled kontrolního stanoviště či pozorovatelny obrovského energetického víru nad celým Sedmihořím.

Pocity únavy a rozptylování množstvím kamenů, které známe z Sedmihoří, se tady u toho sedadla objevují také. I to je jeden z nepřímých důkazů toho, že místo se Sedmihořím souvisí. Klid a stabilita nastávají jedině v případě, že si člověk sedne do sedadla. To svým tvarem vnucuje člověku určitou polohu, ale ta je poměrně příjemná. A hlavně sedadlo zajišťuje ochranu těla i v případě, že ho přestáváme hlídat my sami. Dá se tu sedět opravdu dlouho a sedadlo zajišťuje základní ochrany v jinak energeticky dost náročném prostředí Sedmihoří. Sedlo je vlastně tvořeno protrženou velkou skalní mísou a přímo pod ní jsou dvě další kamenné misky, jedna je bez vody, ta druhá, větší je povětšinu času plná. Úplně se to nabízí - do suché misky si dejte jídlo, voda je k dispozici vedle. Nic nebrání tomu, abyste tady strávili při meditaci třeba tři dny... Při hlubokém předklonu můžete pozorovat temnou hladinu vody v misce, v které se dějí věci. Pohled i předklon je skutečně hluboký, v čase, v pokoře i v prostoru. Rozhodně doporučuji obezřetnost a snad i realistický odhad vlastních možností a schopností. Nenechte se vyprovokovat svým egem, případně přítomnými bytostmi, které nemusí mít s vámi vždy čisté a prospěšné úmysly. Při předklonu nespadněte ze skály, pokud se vám udělá špatně, zvracejte mimo misky a pak si po sobě ukliďte... Z této jen mírné nadsázky vidíte, že místo není jednoduché. Pozitivní? Negativní? Prospěšné, či neprospěšné? Jak kdy, a jak pro koho. Myslím, že Čertovo sedlo je jedním z možných míst, odkud se dalo pracovat s celou energií Sedmihoří, a protože to není energie malá a ledajaká, vyžadovalo od příslušného druida značné schopnosti, znalosti, obranyschopnost, sílu, přesvědčení i odhodlání.  

Kruhy Sněm - Horní Metelsko

Jižně od Sedmihoří se nachází další zdejší záhadné místo. V lese mezi Mířkovem a Horním Metelskem se rozprostírá les nazvaný Sněm. Už toto jméno samotné snad vypovídá, co se tady kdysi mohlo odehrávat. V lese jsou dodnes patrné dva ze čtyř původních kruhových valů. Valy velmi podezřele připomínají rondely budované v neolitu. Oficiální archeologie se k nim vyjadřuje spíš opatrně, i když pravěký původ se občas připouští. Poslední výzkum tady byl proveden v roce 2007. Byly použity moderní metody skenování a provedeny i dvě odkryvné sondy. Bohužel nálezy jsou více než sporé, kromě uhlíků byly objeveny nejasné pozůstatky kamenných struktur a středový kámen, prokazatelně uměle vztyčený. Radiokarbonová metoda datace uhlíků určila dobu jejich vzniku někam do raného středověku. To ovšem o původním stáří kruhů nemusí mnoho vypovídat. Rondely typu „henge", neboli kruhové ohrazení s valy a příkopy, byly budovány zejména v období neolitu kulturami lineární keramiky. Najdeme jich napříč střední a východní Evropou už kolem dvou set. Ovšem na rozdíl od těchto nezpochybnitelných a dnes již víceméně „klasických" rondelů, jako je třeba ten první u nás prozkoumaný v Těšeticích na Moravě, nejsou u těchto dvou kruhů na Sněmu žádné vstupy. Klasické rondely mívaly dva až čtyři vstupy, často orientované podle světových stran. Ani profil příkopů a valů neodpovídá charakteristickému hrotitému profilu příkopů rondelů. Kromě přerušení novodobou cestou jsou kruhy jednolité, bez přerušení valů. To je významný fakt, který je odlišuje a který zřejmě svědčí o jejich jiném používání či funkci. Nabízí se vysvětlení, že pokud chybí vodorovné spojení s okolním světem v podobě bran a cest, sloužily kruhy asi spíš k přístupu seshora či zespoda. Místo horizontální roviny vyčleněné člověku a biosféře tak kruhy byl spíš vertikálním místem k propojení božstev nebes a Země. Ale to se již pohybujeme v esoterické oblasti spekulací a vhledů. Stav kruhových objektů v lesích Sněm je ve skutečnosti až příliš dobře zachovalý, takže se předpokládá i pozdější a novodobé používání těchto prostor, snad coby ohrazených lesních školek či shromaždišť dobytka. Nesmíme zapomínat, že nedaleko odtud už začíná Mariánskolázeňská a Chebská oblast, kde nalezneme celou řadu podobných staveb typu „ringval". Ani jejich funkce nejsou úplně jasné a kruhům v Horním Metelsku se nápadně podobají.  Je tedy možné, že případné úpravy terénu jsou novodobé a překryly i původní dispozice rondelů. Kromě jména polesí, které pochopitelně může být projevem vzpomínky na jakési dávné lidské činnosti, je místo podezřelé zejména vztahem k nedalekému Sedmihoří. Všechny tři (čtyři?) rondely leží totiž na jedné přímce, která navíc míří přímo k severu a směřuje k Jedlovému vrchu, případně na Chlum v Sedmihoří. Tam bývalo sídliště lidu chamské kultury. Vzdálenosti mezi středy rondelů a snad i jejich průměry mají navíc mít matematickou souvislost s astronomickými jevy. Čistě esoterickým účinkům a energetickým projevům těchto míst se věnoval hlavně Ing. Pavel Kozák. Ať už v nich budete hledat archeologickou raritu či místo působení, rozhodně stojí za návštěvu.    

 Jiří Škaloud

 

Regena 12 2018 - 01 2019
Sedmihoří
U ručiček
Tajemný kraj
Křakovský vrch
Ručičky
Rozsocha
Rozsocha
Šiška
Stinný vrch
Stinný vrch
Pohled z Rozsochy na Sedmihoří
Velký Malahov Čertovo sedadlo
Velký Malahov Čertovo sedadlo
Rondel Miřkov - Horní Metelsko
Rondel Miřkov - Horní Metelsko
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart