Bříza bělokorá ● Popov u Jáchymova ● Bříza (Betula) zahrnuje na 60 druhů na půdu nenáročných, ale světlo milujících listnatých půvabných stromů. Nejběžnější je pak Betula pendula, bříza bělokorá. V lesích mírného a severního pásma byla člověku vždy věrnou družkou. Původní obyvatelé severní Evropy, Severní Ameriky či v Rusku na Sibiři používali odolnou kůru břízy k výrobě různých druhů nádob, bot, psacích pomůcek, střešních krytin pro jurty, vigvamy a domy. K výrobě kánoí, kajaků a člunů. Březové větvičky se používali(-jí) při očistných saunách, nebo při rituálech potních chýší. Indiáni jimi vystýlali podlahy svých týpí. Odvar z mladých lístků se po tři týdny na jaře popíjel jako očistná kůra. Čaj ze sušených listů mírní revmatismus a dnu. Míza z břízy povzbuzuje celkový metabolismus, čistí krev a posiluje vlasy. Používala se dokonce i na výrobu piva, pálenky, vína a octa. V kosmetice stále i dnes při výrobě přípravků pro výživu vlasů a pokožky. K zevnímu použití je velmi prospěšný i březový olej na léčbu lupénky a různých ekzémů. Čerstvé listy se mohou také přidávat jako přísada do salátů. V homeopatii bříza přináší světlo do temnoty. V esenciální léčbě bříza bělokorá podporuje schopnost zachovávat klid a vnímat krásu. Podle své bělostné kůry dostala i své jméno a sdílí je s prastarou keltskou bohyní Brigid. Původ obou jmen pak můžeme hledat v indoevropském jazyce, ve výrazu znamenající zářící bělost. Kdy bílá barva symbolizuje jeden ze tří aspektů Luny a mateřské mléko. Je zpodobením bílých bohyní ve všech tradicích. S Freyjou, Paní lesa a Frigg, manželkou boha Odina, či římskou Venuší. Na východě je pak bříza přímo nazývána Paní lesa. Strom, jemuž je vlastní poskytovat péči, obnovu a výživu. To symbolizuje i tvar runy Berkana - bříza, znamenající mateřství, prsa Matky Země a ochranu. Runa dnes odpovídající našemu velkému písmenu B. V šamanismu je nazývána božstvem dveří do duchovního světa. Obřadně vybraná a postavená bříza slouží jako centrální kůl v určené jurtě, kde šaman-ka v transu vyleze na vrchol kůlu, kde komunikuje s duchy obou světů, předky, nebo astrálními bytostmi při hledání odpovědí, či léčení nemocí. V raném křesťanském středověku při rituálech na oslavu jara a úrody se dvojice mladých scházeli v májových březových hájích. Ve Skotsku v den Beltine byli dokonce dospělí uvolněni z manželského slibu. To vše církev časem zatrhla, a tak si vesničané nosili stromy-břízy do vesnic a stavěli májky. V pustinách v nové zemi je bříza průkopníkem připravujícím půdu pro příští les. Rovněž tak první verze Véd, neboli listů Stromu poznání, učení starých moudrých Indů, byly napsány na březové kůře. Jedna taková nejstarší a dochovaná verze pochází přibližně z roku 350. V západní Evropě se kolébky vyráběli tradičně z březového dřeva, aby byli děti ochráněny před zlými silami. Ostatně někde i zde přetrval zvyk, vymetat starý rok březovou metlou zrána po nejdelší noci roku - zimním slunovratu. V astrologii je bříza spojena s Venuší, planeta pak s kovem, s mědí. Zajímavou synchronií je pak hermetická praxe, používání měděné destičky pod polštářem, jako ochrana před zlými silami, klidného spánku a snů. Vládcem Venuše je pak anděl Hagiel, poskytovatel ochrany před zlými vlivy, sjednocovatel protikladů a uvaděč nesourodého do harmonické rovnováhy. Tvůrce lásky a sympatie, utužovatel přátelství a spojení. Jako to Betula. Tu naší dnešní krasavici najdeme v Krušných horách, pár kilometrů jižně od blaze i neblaze proslulého města Jáchymova, asi 2 km západně od obce Horní Žďár. Popovská bříza bělokorá stojí samostatně ve výšce nějakých 750 m. n. m. v místech zaniklé obce, která se dělila na Horní a Dolní Popov. Jednalo se o obec, která byla starší než samotný Jáchymov. První písemná zmínka o Popově pochází ze 13. století, kdy se mimo jiné uvádí, že byla majetkem a pod správou premonstrátského kláštera v Teplé. Na kopci tady stávala kaple P.M. Královny. Obyvatelé zde vyráběli unikátní recepturou vyhlášený kozí sýr, který prodávali na trhu až v Karlových Varech. Příčinou zániku místa byl poválečný odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce. A to skoro vše Betula pamatuje. Její stáří je odhadováno na cca 120 let. Její míry a váhy se trochu rozcházejí a jsou staré 16 let. Obvod kmene-pasu 282-285 cm, výška 21-24 m. A to, co nepamatuje ona, ví a zná od svých mnohem starších sousedů, učitelů a kamarádů. Horní Popovská lípa srdčitá se odhaduje stářím na 400-500 let. Dolní Popovská lípa velkolistá, jejíž kmen je rozdělen na dvě části, mezi kterými se dá projít a ledacos zažít, až na 600 let. Nejblíže věkem naší bříze je pak o něco dále stojící jasan ztepilý, historicky první finalista a vítěz ankety Strom roku z let 2002. Popovský jasan ztepilý patří k největším v naší zemi a jeho stáří je odhadováno na 200 let. A jaké jsou tedy energie tohoto zapomenutého místa v Krušných horách, kudy kdysi vedla solná stezka? A jaké je poselství naší břízy? Nejen Máj je lásky všech čas, tenkrát, dnes i zas. Napořád. Petr a Vlaďka
|