Za bránou Novohradských hor

● Waldviertel kamenná pyramida ●

Novohradské hory, Gratzener Bergland, nebo též Freiwald jsou pohoří s jedinečnou a vzácně zachovanou přírodou díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu, rozprostírající se na hranicích Česka a Rakouska. Stále neobjevená a tichá krajina o udávané (rozcházející se) rozloze na našem území 162 - 190,21 km2.  Jižní část hor v Rakousku vede až k údolí Dunaje. U sousedů se pak v tomto geomorfologickém celku nachází čtrnáct vrcholů přesahujících výšku tisíc metrů nad mořem, na naší straně se jich tam nachází pět. V Novohradských horách pramení toky Lužnice, Stropnice, Malše, Pohořského potoku i říčky Černá. Nejvýše položenou obcí v přírodním parku je Pohorská Ves, dříve Theresiendorf.  Nejvyšším vrcholem rakouské části a celého pohoří je hora Viehberg (1112 m), v české části pak hora Kamenec (1072 m-1073 m) nacházející se asi 3 km od Pohoří na Šumavě. Vrchol Kamence leží na hlavním evropském rozvodí Labe a Dunaje. Na jeho svazích vzniká z prameniště Pohořský potok, největší přítok říčky Černé. A vydáme-li se z Kamence pěšky přímo východním směrem, dojdeme po necelých 15 km dobrodružné cesty s mnoha možnými překvapeními k našemu dnešnímu cíli (viz. mapa).

Chrámy-pyramidy stavěné ve tvaru hor s podobnými významy známe z Mezopotámie, Afriky, Ameriky, Asie a snad i Evropy. O orientacích, úhlech a polohách ani nemluvě. Mohly představovat střed Kosmu na Zemi. Jejich terasy a stupně byly ztotožňovány s duchovním růstem, či s branami do astrálních světů a nebes. Jejich čtvercová základna odkazuje na Zemi a hrot míří k nebesům. Mohly symbolizovat pra-pahorek Stvoření světa. Jako hrobky králů zachytávaly sluneční zář a energii, která procházela celou jejich vnitřní strukturou uzpůsobenou tak, aby zesnulému napomohla na jeho úspěšné cestě na onen svět. Místo symbolického spojení se slunečním božstvem. Otisk Hvězd na zemi a Země na nebi. Ale určitě to nebyly jen hrobky. Sloužily často jako kultovní a rituální sakrální stavby v různých civilizacích. Rovnostranný trojúhelník s hrotem nahoru je v mnoha kulturách symbolem ohně, mužské energie a plodnosti, znakem zdraví. U indiánů pak představoval Posvátnou horu. Jako zednářský symbol se pyramida s vševědoucím okem dostala i na jednodolarovou bankovku v časech signatářů Prohlášení nezávislosti. Zdůrazňujíc zde dvě ctnosti, velké úcty k poznání a občanské povinnosti k blahu všech bez jakýchkoliv rozdílů.

Waldviertel pyramida je ukrytá v lesích asi tak v polovině cesty mezi obcí Gross Gerungs a rakouským městem Zwettl (viz. cedule I.). Jedná se o zatím jedinou takovouto známou stavební strukturu svého druhu ve střední Evropě. Stáří ani její účel není znám. Pamatuje asi více než Germány a Kelty, ale kdo ví, ten nepoví. Tvoří ji volně naskládané přírodní kameny ve čtyřech kruhových vrstvách. Základna má průměr 14 metrů, výška pyramidy je 7 metrů. Porozhlédneme-li se po okolí, tak z průzkumu zjistíme, že mohla být kdysi součástí většího areálu, tzv. Kraft-areny, silového území, uzpůsobeného a využitého přírodního prostředí znalými zasvěcenci. Třeba předchůdci keltských druidů z původních animálních společenstvích. Unikátní zajímavé dílo stojí u zdroje minimálně dvou podchycených pramenů, které se pod pyramidou kříží (viz. cedule II.). Díky tomu se v místě vytváří dva silné vortexy, vodní a zemský. Tancující zde v krásném a ladném protipohybu. Vnímavý, citlivý a zklidnění zde mohou vnímat i šest směrů a tři šamanistické světy, nebo slyšet tu svou píseň o Bohu. Energie místa hovoří o vědomé práci v krajině, venkovní i té vnitřní, s Láskou a napříč všemi časy a časem. A s úctou k jakékoli krajině a všemu živému i lidem. ☺

Jaro je tady. Klidné dny.

Petr a Vlaďka.