Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Vidim - Vidimské lávky

Vidím, že nic nevidím, vím, že nic nevím

Tuto dnes velmi klidnou až ospalou vesničku nalezneme v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, nedaleko severovýchodně od Tupadel (viz. web), asi 3,5 km od zámku a rozhledny Slavín. První písemná zmínka o Vidimi pochází z r. 1318. V roce 1995 byla obec vyhlášena „vesnickou památkovou zónou". Dělí se na dvě části, Horní a Dolní Vidim. Jednou z dominant je pak zdejší barokní budova zámku s neznámým a nejistým datem vzniku, v možných variantách r. 1635, r.1696, či počátkem 18. století? Roku 1743 kupuje zdejší panství společně s panstvím Kokořín hrabě F. K. Swéerts-Sporck, který byl velkým agronomem, hospodářem a ekonomem i mecenášem nejen umění, ale i nových přístupů, technologií a myšlení. V roce 1898 se pak stává vlastníkem zdejší šlechtic a podnikatel Theodor Grohmann. V dobách destruktivních a totalitních zámek dlouho chátral až do roku 2014, kdy byl zrekonstruován. Dnes se v něm nachází klidný Domov pro seniory. K zámku patří i zbudovaný anglický park, jehož nedílnou součástí bylo arboretum. Můžeme zde třeba nalézt skupinu devíti listnatých státem chráněných památných stromů (tři buky červenolisté, ořešák černý, dub červený, javor klen, lípu řapíkatou, platan javorolistý a liliovník tulipánokvětý). Z jedné strany pak nedaleko zámku ve výklenkové kapli z 1. poloviny 18. století stráží sv. Václav, ze strany druhé před pseudogotickým kostelem sv. Martina z r.1878 stojí na hlídce sám sv. Augustin.

My se ale vydáváme tím třetím směrem. V době budování zámeckého parku vznikají nedaleko v pískovcových skalách tzv. Vidimské lávky, ze kterých dnes můžeme spatřit jen torza.  Za příznivého počasí a s obezřetností jsou stále ještě průchodné. V době svého vzniku šlo o skalní schody a průchody romantické stezky o 35 lávkách nad roklemi místy více než 10 m hlubokými. Ale záměr díla jistě neměl jen turistický ráz, to je zjevné a patrné. S dnešní skutečností už je to trochu horší. A tak nezbývá, než se vydat na neznámou cestu, jít rozvážně a nepospíchat. Překonávat sám sebe, svůj podivný vnitřní strach, ale i správně zvážit své možnosti a hranice. Dobře volit nad vlastní svobodou a oprávněné či neoprávněné odpovědnosti za druhé. Uvažovat o věčnosti, ale nezapomenout na smrt. Život je křehký i nekonečný, ale vyžaduje od nás odezvu! Na Vidimské iniciační cestě se asi nechodilo ve dne, ale to nikomu neznalému nedoporučuji. Důležitý je i správný směr. Jiné to je ovšem v jeskyni. Pobyt ve tmě a o samotě si vyzkoušeli všichni „svatí", aspoň tři dny, dá-li Bůh. Několik vytvořených zastávek na cestě nám pak dává možnost se na chvíli rozhlédnout, pochopit a vstřebat, než vyrazíme zase dál. Rámy po možných hermetických obrazech ve skalách, Boží muka (jedno z přípravných míst s vortexem) a jeskyně Buschkeller (údajně z doby husitské, volným překladem, Sklep v křoví) ve stylu egyptských mysterií, to je jen pár zážitků a prožitků na které je dobré si najít čas a nikam na této zasvěcovací cestě nepospíchat. Příroda omyly moc neodpouští a některé nežádoucí změny nemusí být již vratné. A tak je třeba i požádat o ochranu a dozor, nebýt na to sám, že to dám. Od toho tu přeci všichni jsou. Nikdy není člověk sám. A tak asi ani spojení Želízy - Tupadly - Vidim - Kuks není vůbec náhodné. Nebo je všechno jinak, ale výlet přesto stál za to.

Sv. Václav hovoří o tom, jak vládnout moci a síle s láskou a pokorou, sv. Augustin (oblíbenec Karla IV.) rozvíjí platonskou ideu uspořádání ideálního státu. Lidského soužití na pilířích vzájemné úcty a spolupráce, bez rozdílu. K těmto ideám se hlásí i skutečné zednářství, ne to populistické. A proto i zde byli jejich členové trnem v oku mocichtivé církve. A mnohé se má tvářit jinak, než je. Energie místa hovoří o pomíjivosti lidského vnímání času a o síle aury, nejen nás lidských bytostí. O lásce i přísnosti matky Země. O naší pozornosti.

Léto je tady. Užívejte. Věříme, ale nevěříme.

Petr a Vlaďka

Vidim
Vidimské lávky
Tam pod námi
Tak pojď
Cesta má ať nekončí
S rozvahou a nadhledem
Jako děti to svedeme
Zašlé časy
Dnešní svět
A jdeme dál
Kdo by se tu bál
Obraz byl návod?
Co máte za lubem?
Boží muka
Nahoru i dolu
Nastavení limitů
Jak na to?
Jednoduše!
Sfinga mlčí
Z podsvětí je cesta
Ale jen někdy
Loučení s místem
Tak někdy příště
Třeba na podzim
Mapa správného postupu
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart