Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Konstantinovy Lázně

Prusíkův pramen a menhir

Tento málo objevený kus naší země se rozprostírá uprostřed lesů mezi Tepelskou vrchovinou a Plaskou pahorkatinou zhruba v polovině, v okrese Tachov, nedaleko cesty mezi městy Plzeň a Karlovy Vary. Tato oblast patří k těm ekologicky nejčistším oblastem v Česku. Tiché a klidné lázeňské městečko Konstantinovy Lázně (Konstantinsbad), obklopené lesy, leží ve výšce okolo 520 m. n. m. a jeho značnou část zabírá lázeňský park. Lázně se specializují na léčbu poruch kardiovaskulárních sytému, srdce, cév, nervové soustavy či pohybového aparátu, ale i cukrovku. Hlavní léčebné metody jsou pak založeny na využívání místní minerální vody s největším obsahem oxidu uhličitého ze všech doposud popsaných pramenů v České republice. Voda je v současnosti čerpána při teplotě 9,9°C z hloubky čtyřiceti metrů.

Jeden z prvních lázeňských domků byl u sirnatého pramene postaven snad již v roce 1803. V roce 1818 už zde přičiněním obce stál lázeňský a hostinský dům a domek s dalšími lázněmi. Využíval se jeden hlavní a čtyři vedlejší prameny. V roce 1837 koupil lázně majitel panství kníže Konstantin Josef z Lőwenstein - Wertheim - Rosenbergu (1802-1838). Svého velkolepého plánu přestavby lázní se ale nedožil. Hned po jeho smrti r. 1838 byly tyto lázně pojmenovány nejdříve na Constantins-Bad, na Constantinsbad úředně potom od roku 1907. Někdy se též užíval název Bad Neudorf, Nová Ves - lázně. Až roku 1923 byl oficiálně schválen český název Konstantinovy Lázně. V r. 1872 kupuje lázně majitel uhelných dolů JUDr. F. J. Pankraz. Jeho manželka Josefa-Sofie pak nechala na zajímavém prastarém místě v letech 1898-1900 zbudovat kapli zasvěcenou panně Marii Lurdské. V té době se také zakládá lázeňský park a dostavuje nová lázeňská budova, dnešní lázeňský dům Prusík. Po Pankrazově smrti vzniká odborné lékařské a lázeňské konsorcium, jemuž předsedá jeho zeť E. Lenz, jenž se následně r. 1905 stává majitelem lázní. Chemické rozbory z roku 1868 šesti tehdy užívaných pramenů s názvy Karlův, Františkův, Žofiin, Giselin, Skalní a Rudolfův hovoří o vysokém obsahu železa, síry a oxidu uhličitého. Nejvíce ceněn je pak pramen Karlův (dnes Prusíkův). Pět z nich bylo o teplotě 11°C, Rudolfův pramen dosahoval teplot 16-18°C. V roce 1928 pak dochází k přestavbě hlavní lázeňské budovy. Po druhé světové válce byla budova i hlavní pramen pojmenovány po profesoru vnitřního lékařství, kardiologovi, příznivci lázeňství a přednostovi IV. interní kliniky Lékařské fakulty UK, MUDr. Bohumilu Prusíkovi. Konstantinovy Lázně patří mezi nejmenší u nás. Rozlehlý a krásný lázeňský park dnes nabízí pět léčivých pramenů, z nichž nejsilnější a nejúčinnější je Prusíkův pramen. Tento vrt pochází z let 1966-1967, nachází se v nadmořské výšce 522 m, jeho technické označení je BV 11. Vydatnost pramene je 120 l/min s průměrnou teplotou 9,1°C. Jedná se o přírodní železnatou, hydrogenuhličitanovou, sodnohořečnatou kyselku se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Přibližný obsah CO2 se pohybuje někde okolo 3 100 mg/l. Známe mnoho různých křemičitanů, ale příslušné kyseliny nám nejsou moc známy. Pouze dvě byly zatím experimentálně zjištěny. Jednou z nich je kyseliny křemičitá, nebo též metakřemičitá. Rychle odštěpuje vodu a existuje pouze přechodně. Samotná kyselina křemičitá pak tvoří dva minerály, opál a pazourek. Tato voda je velkým darem nám lidem od matky Země a její složení může připraveným a vděčným pozitivně ovlivnit i stavbu DNA, což možná pan profesor věděl. Pramen má svoji vlastní auru a s láskou nám přináší poselství o naději a moudrém a laskavém mužovi, předkovi i následníkovi.

Kaple Panny Marie Lurdské, menhir a duchovní ostrůvek. Kdo a kdy nechal na malém pahorku v obci vystavět kapli zasvěcenou na počest mariánského zjevení v jižní Francii v r.1858, jsme si již řekli. Ke krásné kapli na krásném místě se váže i legenda. V roce 1946, když poslední místní Němci museli odejít, naklonil se kříž na kapli do takové polohy, že hrozil až jeho pád. Usedlíci věřili, že je to ze žalu nad jejich osudem. V posledním transportu odjížděl i místní německý farář. Zkonfiskovaná a dále neudržovaná kaple přešla v r. 1959 do majetku Národního výboru. Kaple byla jedním z mála míst v okolí, kde se konaly bohoslužby, které k nelibosti komunistických úřadů byly hojně navštěvovány lázeňskými hosty. Dnešní podoba kaple je úžasná. Vznikl zde takový duchovní, relaxační a meditační ostrůvek a symbol partnerství čtyř příhraničních lázeňských měst. To zde připomínají kameny dovezené z jednotlivých míst. Kámen z Lázní Kynžvart, z Hradištního vrchu u Konstantinových Lázní, z německého Bad Brambachu a čtveřici doplňuje kámen z Neualbenreuthu. A jako každá správná kapela i tato má svého kapelmaistra. Stojí trochu jinde, tak aby vás mohl přivítat na tomto koncertě. A co že to je na programu? Realita, nejvyšší harmonie a vděčnost.

"Co bylo, to bylo, a že nám z toho snad plyne jasné poučení", říká zdejší, opět fungující menhir. „Dlouho jsem spal, ale paměť mi dobře slouží".

Posvátná triáda voda - kámen - strom zde funguje v plné harmonii a spolupráci, stačí se v Konstantinkách jen stavit a na chvíli zastavit.

Petr a Vlaďka

Cesta k hlavnímu prameni
Prusíkův pramen
Dary Země
Unikátní voda
Kyselina metakřemičitá
A mnoho jiného
Na zdraví
Cesta domů
Lázeňský lesopark
Sloužím, ale ubývá mi sil
Ve výslužbě
Kostel P.M. Lurdské
Kapelmaister
Čtyři muzikanti
Produkční
Mnohé pamatuji
Zastavte se
Tak někdy příště
Boží kraj
Poselství
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart