Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Hrad Loket - strážce místa a časů

Tajemný černý kámen

Na místě starého slovanského hradiště kmene Sedličanů nad meandrem řeky Ohře, svým tvarem připomínající ohnutou lidskou paži, byl někdy ve 3. čtvrtině 12. století založen mohutný kamenný románsko-gotický hrad. Stojí zde tak více než 800 let a patří mezi nejstarší kamenné hrady v českých zemích. Sloužil jako ochrana obchodní stezky na trase Praha-Cheb-Plavno-Erfurt a zároveň šlo o nové centrum správní oblasti. O rozvoj hradu se zasloužili převážně jeho majitelé z řad rodu Přemyslovců a Lucemburků. První písemná zmínka o městě Lokti pochází z roku 1234. O slovanském původu hradu pak svědčí nejmenší rotunda u nás, s vnitřním průměrem 3,6 m, pocházející pravděpodobně z konce 12. století, která byla „znovuobjevena" při stavebních úpravách v r. 1966 a která se nacházela skryta v tělese točitého schodiště. Během své dlouhé historie byl hrad svědkem mnoha významných státních jednání i změn lidských osudů. Výrazná přestavba koncem 14. století mu dala dnešní charakter. V 15. století se po dobu více než 100 let jednalo o reprezentační rodové sídlo Šliků. Od 16. století s menšími přestávkami je hrad už ve vlastnictví města. Několikráte zde i s dětmi přebývala Eliška Přemyslovna, jako chlapec zde byl vězněn kralevic Václav, pozdější císař Karel IV.. Přesto však na loketský hrad nezanevřel a často a velmi rád zde pobýval. Ve svém neuskutečněném zákoníku Majestas Carolina zařazuje Loket mezi místa, která mají navždy zůstat v držení koruny. Dalším slavným návštěvníkem tajemného, mystického a alchymistického města a hradu byl básník, znalec a zasvěcenec Johann Wolfgang Goethe (1749-1832). Začátkem 19. století navštívil Loket celkem třináctkrát, jeho poslední návštěva se uskutečnila 28.8.1823.

„...zase jsem navštívil Loket dvakrát, je tu velmi pozoruhodný zbytek meteoritického kamene. Věčná škoda, že tak drahocenný přírodní produkt se rozřezal na kusy, jako kdyby někdo chtěl rozdělovat velký diamant, aby se o něj podělil, nebo podle šalamounského rozsudku jako by rozpůlené dítě bylo stále ještě kojencem." (J.W.Goethe, 1819)

Na hradě se nachází hlavní cíl naší dnešní cesty. Jedná se o pozůstatek největšího známého meteoritu, který kdy dopadl na území současné České republiky. Jedná se o oktaedrit s nejstaršími záznamy v historii a je krásnou záhadou od 2. poloviny 14. století. Měl dopadnout na nádvoří hradu v srpnu roku 1422? Pověsti o něm však vznikají a kvetou již v rozmezí let 1350-1430.  Tvarem a velikostí připomínal lidem koňskou hlavu. Původně vážil okolo 107 kg s rozměry 50x30x20 cm. Říkalo se mu Loketské železo, nebo Prokletý purkrabí. První vědecký známý záznam pořídil v r. 1669 Marcus Marci z Kronlandu (Marek Marků z Lanškrouna). Kámen z Vesmíru byl v 17. a 18. století dvakrát shozen do studně a dvakrát z ní opět vytažen na denní světlo. Nejdéle v ní pak ležel 34 let, než studna vyschla. V roce 1812 byl meteorit rozřezán na několik částí a rozvezen na více míst. Dnes se jeho kousky nachází ve sbírkách slavných muzeí a univerzit: hrad Loket (14,3kg), Praha-Národní muzeum (7,84kg), Vídeň-Přírodovědecké muzeum (84 kg), Berlín-Humboldtova univerzita (nožík z meteoritu, o délce 8 cm), Cambridge-Harvardova univerzita (100 g), Kalkata (100 g), Londýn (100 g), Švédsko-Uppsala (0,25kg), Budapešť (0,2538kg), a něco málo v SRN Gőttingen-Tübingen a v depozitáři sokolovského muzea. Sečteme-li pak váhy jednotlivých uváděných kousků, zjistíme, že mu pobyt zde na Zemi svědčí a trochu nám tady přibyl na váze. Za těch zhruba 600 let o nějaké to necelé jedno kilo. Kámen inspiroval i řadu dalších autorů, umělců a spisovatelů jako byli dánský G. Wied, německý K. E. Ebert nebo V. K. Klicpera.

Báje a legendy hovoří o více úkolech, které dostal staro-zákoník Abraham od Hospodina. Jedním z nich bylo postavit Zvěrokruh ze živých zvířat, do jehož středu pak dopadl černý a tajemný kámen z nebes. Dle pověstí si pak i císař a král Karel IV. při svém příjezdu do Prahy přiváží sebou tajnou arabskou mapu Jeruzaléma a kousek černého tajemného kamene z Mekky, jako dva atributy pro budování a aktivaci nové Prahy a jejího záložního zdroje, hradu Karlštejn. Ale kdo ví, ten nepoví, jen obraz s perskou misí napoví".  

A jaké, že je to poselství loketského železa. Co že nám to vzkazují z domova sem na Zem. „Neustále zapomínáte odkud a proč jste přišli, stále se necháváte klamat, a to sami sebou. Jenom láska laskavá v nejvyšší harmonii vede ke skutečné transformaci, zušlechtění mysli, těla a ducha, pro další vaši cestu".

A tak vzhůru do tajuplných uliček města Loket, nebo do muzea Tajných spolků, či na hrad, třeba i za záhadným skřítkem Gottsteinem (Božím kamenem).

Bohatý podzim s jeho dary.

Petr a Vlaďka
Loket, město
A jeho uličky
Hrad Loket
Skrývá a střeží tajemství
Skála ví a mlčí
Loketské železo
Zdravíme na Zemi
Zpráva z domova
Tak někdy příště
I já pamatuji mnohé
Loučení s místem
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart