Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Vodopády svatého Wolfganga

  Vyšší Brod

Je nejjižnější obec i město v ČR, ležící v nejvýchodnějším cípu Šumavy na řece Vltavě v místech, kde středověká kupecká cesta z Lince do Čech přetínala řeku, u dnes již neexistujícího brodu. Na Rožmberském panství a možná i dříve, zde vznikla ve 12. století osada a časem město. Dnes je Vyšší Brod známý hlavně jako vodácká destinace, a to díky Lipnu a dobré splavnosti řeky. Dominantu města však tvoří vyšebrodský cisterciácký klášter a opatství, založený v roce 1259 Vokem I. z Rožmberka společně s mnichy z rakouského Wilheringu. Šlechtic Vok (latinsky Woko) pocházel z panského rodu Vítkovců. Tento rod patřil mezi první rody, který se začal ve 12. století objevovat v kronikách. Na přelomu 12. a 13. století kolonizovali Vítkovci prázdné části jihočeské krajiny. Časem se rozdělili do pěti větví. Každá z nich pak měla ve znaku pětilistou růži, ale jiné barvy. Vok stál u zrodu větve nazývané Rožmberská, se symbolem červené růže na stříbrném podkladu. Patřil k nejváženějším šlechticům v soustátí Přemysla Otakara II. a dosáhl mnoha významných úřadů.

Klášter byl dvakrát zrušen a zabrán, mniši internováni. Nejdříve za války nacisty a v padesátých letech státní bezpečností. Až v roce 1990 se do vyšebrodského kláštera opět vrátili cisterciáčtí mniši. Název města nese i jedna z nedávno objevených planetek z nedaleké hvězdárny na Kleti, a má číslo 121089. Nedaleko Vyššího Brodu se také nalézá známé poutní místo Maria Rast am Stein.

Přírodní park Vyšebrodsko patří k magickým a kouzelným přírodním a stále ještě ne moc dotčeným koutům naší země. Místy můžeme stále pozorovat původní pralesní porosty a unikátní stromy. K našemu dnešnímu cíli se vydáme od kláštera od Rožmberkské brány tzv. Opatskou stezkou I. (je jich zde více, II., III., dle pěšího cíle či dálkového směru cesty). Mnichům dozajista sloužily k procházkám, zklidnění a meditacím. Jedna z tras je dlouhá necelé čtyři kilometry a opisuje osmičku. Na jejím nejvzdálenějším konci se nachází náš dnešní cíl. Kaskádovité vodopády svatého Wolfganga zde tvoří říčka Menší Vltavice. Cestou k nim můžeme obdivovat Opatský kanál, nebo se zastavit u Opatské studánky s „údajně" léčivou vodou. Bohužel ta v době naší návštěvy žádnou nevydala, za to vodopády pojmenované po světci se valily a hučely o sto šest.

„A pěly tu zvěst, že duchovní stopa světce, stále tu jest".

Wolfgang z Řezna (cca 924-994), byl benediktinským mnichem a misionářem, geomantickým zasvěcencem a praktikujícím znalcem. Absolventem slavné benediktinské školy na ostrově Reichenau. Roku 972 se stal biskupem v bavorském Řezně. Věnoval se převážně zakládání kostelů a misijní činnosti. Jako poustevník se pak ve stáří odebral do okolí jezera Wolfgangsee, kde pobýval v Solné komoře. Zemřel mučednickou smrtí, byl ubit Germány sekerou. Tělo pak bylo převezeno do Řezna do kostela sv. Jimrama. Jeho atributy jsou berla a mitra, často i model kostela. Již roku 973 povolil vyčlenit pražskou diecézi z řezenského područí. K nejcennějším jeho středověkým vyobrazením patří deska se sv. Wolfgangem od Mistra Theodorika v kapli svatých ostatků na Karlštejně. Pradávné úctě se těší i Wolfgangovy kameny či stopy a šlápoty, stejně jako ty od sv. Vojtěcha. A protože je i zároveň patronem benediktinského řádu a učitelem učitelů (viz. web), bývá často ve dvojici nejen na obrazech spatřen se sv. Benediktem, nebo sv. Vojtěchem. V roce 1873 byla převezena část jeho ostatků do Prahy, do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

A množství vody z vodopádů sv. Wolfganga i přes svůj hukot zpívá tiše píseň. O pomíjivosti času, o lásce i bodu, ve kterém se nachází konec i nový začátek, o tom, že dnes by to již všichni dělali trochu jinak. ☺ Voda tvaruje kámen, kámen dává tvar vodě.

Krásný podzim.

Petr a Vlaďka

Vyšebrodský klášter
A kostel
Rožmberkská brána
Opatská stezka I.
A další cesty
Na stezce
Vodopády sv. Wolfganga
Vodopády sv. Wolfganga
Světec
Co mi povíš
Otázky a odpovědi
Voda a kámen
Loučení
Tak někdy příště
Opatská studánka
Bez vody ?
Sv. Wolfgang
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart