V tvých očích žal a smutek
štěstí hledals u prostitutek
citils víc než realitu všedních dní
to že má být šílenství?

Kdybys věděl
když v Saint-Rémy sám jsi seděl
co nemohl jsi uvidět
nad tvými obrazy bude žasnout svět
a když jsi oknem sledoval oblohu
tu krásu popsat nemohu
jen barev pár
Cypřiš, horizont není vidět přes opar
tak zlehka jsi to maloval
shluk domů
a petrolejky k tomu....
vesnice už dýchá
atmosférou ticha
jen zvednout oči výš
večerní nebe uvidíš
Venuše, souhvězdí Berana
snít pod nimi až do rána
nesmírná energie
spirální galaxie

Z obrazu každý vytuší
tvůj neklid na duši
teď snad už se jen usmíváš
když dolů na nás se podíváš

Hvězdná obloha
Dar od Vincenta a od Boha

Sen, který žiji každý den

Byl to můj sen
ráno vstát
a Slunci zamávat?
Uvařit kávu voňavou
starosti nechat za hlavou?

Byl to můj sen
často se smát
nebo aspoň usmívat?
Rozfouknout pampelišku
přečíst si novou knížku?

Byl to můj sen
projít se rosou
nohou bosou
utrhnout vlčí mák
a dívat se do oblak?

O tomhle jsem tedy nesnila
na lodi moře brázdila
celý svět prošla pěšky
vůbec to nebylo těžký
psala články do novin
a mnohé další....co já vím?

Dětské sny jsou pryč
ke spokojenosti mám teď jiný klíč
malé a tiché radosti
v duši se ticho rozhostí
a tenhle sen
teď žiju každý den.