Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.
Buchlov, Modla, Čertovo sedlo, Rytířská cesta

● Chřiby (Buchlovské hory) ●

Chřiby jsou vrchovina na středovýchodní Moravě o rozloze nějakých 335 km2. Svou polohou od sebe odděluje dvě významné oblasti. Na jihu Slovácko a na severu Hanou. Název Chřiby pochází ze staroslověnštiny a lze jej vykládat jako hřbet, vrch, pahorek, kopec. Nejvyšším vrcholem je pak Brdo (587 m n.m.) a typickým útvarem oblasti je trojvrší Holý kopec, Modla (Barborka) a Buchlov. Na poslední dvě jmenovaná místa se dnes podíváme. Na území Chřibů pramení značné množství vodních toků, které se všechny vlévají do Moravy, až na Kyjovku, která ústí do Dyje. Nedaleko Kostolan se zde v malé míře těží zemní plyn a ropa, v několika kamenolomech potom pískovec.

Jedním z nejvyšších vrcholů je Buchlov (509 m n.m.) s překrásným výhledem na celé Chřiby. Za jasného počasí je odtud vidět Hostýn i Pálava, či až vzdálená Vídeň. Na významném strategickém bodu zde nad Buchlovicemi byl založen také stejnojmenný románsko-gotický královský hrad (522 m n.m.). Vlastní jádro jednoho z našich nejstarších hradů na Moravě pochází z první poloviny 13. století. Jednalo se o správní středisko s obrannou i hospodářskou funkcí. Již od 14. století patřila hradu silná pravomoc soudit a trestat. Poslední úprava do renesančního slohu byla provedena v letech 1540-1558. Ač byl Buchlov stále v majetku krále, byl často zastavován bohatým moravským rodům. V současné době je zapsán do seznamu Národních kulturních památek I. kategorie. Vévodí mu 35 metrů vysoká hradní věž, pro badatele pak bude jistě zajímavá také tajná podzemní chodba s vyústěním dále pod hradem. K místu se váže legenda o lípě neviny, která prokázala nevinu zbrojnoše Vlčka.
 
"Ten byl nařčen ze zrady a odsouzen k smrti, ale dovolával se zázraku a Božího soudu. Znamením jeho neviny byla mladá lípa, která po přesazení kořeny vzhůru znova na jaře vypučela."
 
Dnes lípu můžeme spatřit, obdivovat a na vše se jí zeptat na hradním nádvoří. V kopci Buchlov byl roku 1868 vylomen jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla.

Asi nějakých 600 m severovýchodním směrem od hradu se nachází kopec Modla (510 m n. m.), nazývaný též Barborka, podle zasvěcení zdejší kaple svaté Barboře. V místě je archeologicky doložené osídlení lidem kultur popelnicových polí (13.- 8. stol. př. Kr.), i lidem laténské kultury (5.stol. př. n. l.), kdy zde stávalo keltské hradiště. Na původním posvátném místě byla ve 13. století postavena raně gotická kaple s první písemnou zmínkou už z r. 1412. V letech 1672-73 byla provedena její barokní přestavba. Až do 20. století pak sloužila jako kaple pohřební pro majitele buchlovského panství Petřvaldské z Petřvaldu a rodu Berchtoldů z Uherčic. Rovněž jsou zde pohřbeni mniši z řádu sv. Františka, jejichž poustevna se nacházela nedaleko, a kteří se starali o provoz a bezpečnost zdejší kaple. Poustevna tady stála až do začátku 2. světové války. Od barokní přestavby sloužila kaple s přestávkami i jako poutní místo. Dnes se zde konají dvě poutní bohoslužby v roce, v červnu a v srpnu. Hlavní oltář kaple pochází z Velehradského kláštera.
Barbora z Nikomédie (*??+305?), též svatá Barbora, panna a mučednice, patří ke čtrnácti svatým pomocníkům, kteří jsou voláni obzvláště v těžkých chvílích. Dle legend dala Barbora k úctě Nejsvětější Trojice prolomit třetí okno ve věži, kde pak ovšem byla svým otcem vězněna. Později, při svém útěku, se dostala až k velké skále, která se před ní zázračně otevřela a Barbora se skryla ve skalní puklině. Než jistý pastýř, který to viděl, prozradil její úkryt. I díky tomuto zázraku se stala patronkou horníků. Chrání před rizikem náhlé či násilné smrti.

Název Modla ve staroslověnštině značí Idol. Jednalo se (a jedná) o významný, mýty obestřený vrch. Na jeho vrcholu se nacházela pohanská svatyně, ve které se s úctou chovaly sochy bohyň a bůžků. Možná zde bylo i pohanské obětiště. Stále jde o velmi silné energetické místo s několika moderními a hrůzostrašnými svědectvími o nadpřirozených jevech. Ale na to se už na Barborku budete muset zajet zeptat sami.

Další podobné místo se nachází asi 200 m odtud na jih, směrem k hradu. Skála Čertovo sedlo je skalka opředená pověstmi. Najdeme ji poblíž turistické cesty.

Jedna z pověstí hovoří o temném Černém rytíři, který si zde odkoupil od majitele panství kus pozemku a postavil svůj hrad. V okolí se pak začaly ztrácet zbožné mladé dívky, které z neznámých důvodů začaly hřešit. Přišlo i na dívku jménem Bohumila, kterou jakási tajemná síla nutila přestat navštěvovat bohoslužby a začít se objevovat v přítomnosti černého rytíře. Zachránil ji až poustevník Joachim a slova modlitby na rtech v těch nejtěžších chvílích. Tajemný hrad se rozletěl na všechny strany a s ním zmizel i sám pekelník. V rozvalinách pak buchlovská čeládka našla těla svedených dívek.

Nenechte se však zmýlit a zkuste se i zde zklidnit. Energie místa však pověsti tak trochu odpovídá, hovoří o restartu, ženské naději i toleranci. Zajímavé, že. Dalších necelých 300 m na jih se nachází dnešní poslední místo, Rytířská alej. Javorovou alej zde nechali vysázet na začátku 20. století tehdejší páni hradu Buchlova z rodu Berchtoldů. Širší cesta sloužila jako cesta pro koňské povozy, ta užší byla určena pro pěší. Zdejší stromořadí se řadí k významným alejím zdejšího kraje a za dalších pár desetiletí se máme jistě na co těšit. PP Barborka pak nabízí i další zajímavé skalní útvary.
Tak hurá na Chřiby. Příprava na jaro se blíží. A do tajné chodby pod hradem radši nechoďte. Vetřelci stráží vetřelce.

Petr a Vlaďka
Hrad Buchlov 
Cesta na hrad 
Vítejte na Buchlově 
Základní kameny ND
Otázky a odpovědi 
Kudy na Modlu?
Tudy 
Svatá Barbora, prastaré místo
Čertovo sedlo I. 
Čertovo sedlo II.
Vidím vás 
Paměť a záznamy 
Nepovolaným nepovoleno 
Rytířská cesta
Chřiby z vrchu Buchlov 
Mapka
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart