Putující

Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Olše lepkavá

● Sobín - Praha ●

Olše, Alnus. Tento rod zahrnuje okolo 35 druhů opadavých stromů a keřů z oblastí severního mírného pásma, dnes rozšířených skoro po celém světě. V mokřinách, poblíž řek, potoků a jezer se pak hojně vyskytuje a vysazovala olše lepkavá (A. glutinosa). Obvykle dorůstá výšky až okolo 30 m a dožívá se stáří 100 let. Známé jsou však i exempláře staré na 200 let. Trvanlivost jejího dřeva pod vodou je téměř neomezená. Je velmi tolerantní na půdní vlhkost. Na promáčených půdách vytváří vzdušné, chůdovité kořeny a zároveň obohacuje díky hlízkám a bakteriím zem o vázaný dusík. Plní tak v krajině nejen zpevňující, ale i vyživující funkci. K tomu dobře snáší i průmyslem a námi znečistěné ovzduší. Miluje světlo a zurčící vodu. Pionýrská, ze začátku pomalu, a pak rychle rostoucí dřevina se používá i k výrobě palivových dřevěných briket a uhlí. Olšové dřevo díky vysokému obsahu proteinu je velkým lákadlem pro červotoče, a tak se ve stavebnictví skoro vůbec nevyužívá. Jeho parketou je ovšem voda a pobyt v ní a pod ní. Tradičně se používalo při stavbě a výrobě mostů, vodovodů, zdymadel, splavů a čerpadel. Budovy a stavby poblíž vodních ploch a toků pak stály na kůlech a pilířích z tohoto stromu.

V léčitelství se odvary ze sušeného olšového listí a kůry používaly při léčbě nachlazení, zánětů, horečky, revmatismu a při průjmových onemocněních. Čerstvé rozmačkané listy ulevovaly vředům a bolavým nohám. Horké olšové listy se přikládaly při chronických onemocnění kůže. Z listí se vyrábělo i kloktadlo na boláky v ústech. Olšové šištice se dodnes používají v akvaristice na čištění vody. V esenciální léčbě má olše čistý povzbuzující účinek. Snižuje úzkost a nervozitu, pomáhá při rozpomenutí se.

V tradicích a legendách se můžeme setkat s olšovou paní, která může mít různá jména, Elise, Elsa, Else, Alor či Alisa, což vše znamená „olše". Nejprve se objevuje jako krásná svůdná žena, aby následně všem příliš chlípným mužům dala za vyučenou. Může být i drsně a divoce vyhlížející ženou, která se potom po vykoupání v magické studánce promění v nejkrásnější ženu, královnu, jakou si lze jen představit. V této nové podobě si pak nese své nové jméno Sigeminne, což se dá přeložit jako „vítězství lásky". Tyto příběhy o olšové paní jsou podobné legendě o staré keltské bohyni, jenž se provdala za smrtelného krále. Bohyně zde představuje ducha kraje a svatba propojení s touto krajinou. Řecký název pro olši klethra (kleio) pak znamená obklopuji, objímám. V symbolice tento strom představuje osvobození. V astrologii se slučuje s planetou Neptun a jejím vládcem andělem Asarielem, který má velký vliv na schopnosti představivosti a intuice a je silně spjat s mystikou. Pozor však na vnější podvody a vnitřní klamy.

Sobín, Sobin, bývalá obec, dnes městská čtvrť na severozápadě Prahy. Pravděpodobně se první písemná zmínka nachází v zápisech plaského kláštera z roku 1288, kdy došlo k vzájemnému podstoupení vsi Sobín za dům pražského měšťana na Starém městě pražském, poblíž kostela sv. Jiljí, po čas jeho života. Další písemná zmínka pak pochází z roku 1360, kdy se o Sobíně hovoří jako o majetku konventu sv. Kateřiny na Novém městě pražském.

Olše lepkavá v Sobíně roste v polích na symbolickém místě, křižovatce několika bývalých původních úvozových cest. Toto území bylo dříve často zaplavované a podmáčené. Kořeny zdejší olše jsou zapuštěny do vodoteče přicházející dolů od pramenišť Sobínského potoka. Tato krajinotvorná dřevina je zde unikátem. Výška stromu je přes 13,5 m, obvod kmene skoro ke třem metrům a odhadnuté stáří přes 100 let. Dříve tady bylo olší, kamarádů mnohem více. V roce 1928 byla vyhlášena dražba na olše ve vsi u rybníka s vyvolávací cenou 5 Kč za jeden strom. Dnešní památná olše je pravděpodobně pozůstatkem bývalé původní aleje. Zásluhu na její záchraně má paní Marie Kalousová (1881-1961), která se v padesátých letech při kolektivizaci a slučování políček a pozemků postavila na její ochranu. Na podzim roku 2001 zde byla vysazena alej nová. Kilometr na jih od památného stromu se pak nachází nejvyšší místo na území Prahy, návrší Teleček (399 m. n. m.)