|
Hradiště Minice a studánka Rusavka III.
● Přírodní park Okolí Okoře a Budče ●
Náš dnešní cíl se nachází asi 1,5 km jižně od Kralup nad Vltavou. Archeologický klenot ze starší doby železné - pravěké hradiště Minice (274 m. n. m.) - najdeme na výrazné dominantě zdejší krajiny, na buližníkové ostrožně nad soutokem Holubického a Zákolanského potoka. Dnes se jedná o kulturní památku ČR. Trojdílné hradiště vzniklo asi na přelomu 6. - 5. století př. n. l. v průběhu mladší doby halštatské. Pozice hradiště byla zcela ideální. Strmé svahy ze tří stran, výhled z vyvýšené plošiny do dalekého okolí, to vše činilo z ostrožny téměř nedobytné místo. Ohrazená plocha má něco přes jeden hektar. Z východní strany byla chráněna čtyři metry širokým a dva metry hlubokým příkopem a mohutnou tři metry širokou a vysokou kamennou zdí. Na jižní straně na buližníkových balvanech byla zbudována další tři metry vysoká kamenná hradba z nasucho kladených břidlicových ploten. Ta už z dáli musela působit na příchozí i cestovatele zcela monumentálně. Prudký svah je pak upraven do tří velmi výrazných teras. Na západní straně se nacházelo vnitřní hradiště s akropolí o rozměrech 40 x 40 metrů, východně pak hlavní hradiště a severně předhradí. Sama akropole byla rovněž od hradiště oddělena tři metry hlubokým a šest metrů širokým příkopem. Tři strany pak ještě chránila tři metry široká hradba tvořená dvojicí zdí. Současně s hradištěm vznikla osada, která přetrvala až do časné doby laténské. Samotné hradiště mělo relativně krátkou dobu existence a pravděpodobně díky požáru zaniklo přibližně po osmdesáti letech od založení. I když se Minice svojí rozlohou určitě nemohou poměřovat s těmi halštatskými sídly na Vladaři či Závisti, mělo svůj velký význam. Plnilo funkci zdejšího kultovního centra a bylo zároveň sídlem tehdejších elit s obchodními kontakty zřejmě až do Středomoří. Byly zde odhaleny dvě zvláštní stavby, obdélníková s půdorysem 12 x 8 m s orientací osy budovy v severojižním směru s kamennou dlažbou s jílovitou udusanou podlahou, kterou obepínala kamenná zídka. Druhá podobná stavba pak měla rozměry 6 x 3 m s orientací osy východ - západ. Nalezené artefakty pocházejí z dob kultury šňůrových pohárů a únětické kultury. K výjimečným nálezům pak patří nejstarší keramika vytočená v Čechách a vyrobená na hrnčířském kruhu. Tvarově se pak nejvíce podobá keramickým nádobám tzv. vekerzugské kultury, známé z území dnešního Maďarska a Slovenska. Dále pak byly nalezeny drobné větvičky opracovaného červeného korálu z oblastí Neapole, či bronzová trojbřitá šipka, nebo bronzový jehelníček a bronzová zdobená spona. Také kostěné a parohové výrobky. Předměty, které mimo jiné pocházely z oblastí východní Francie, Bavorska, Horního Rakouska i severní Itálie. Takové nadregionální centrální kultovní, výrobní i obchodní „kamenné" sídlo a místo. A jako takové má své silné, aktivní, neústupné, ale laskavé strážce, tak na to pamatujme. I svého nápadně nenápadného velitele. Pak jistě najdeme i tu zdejší druidskou kuchyň. A pokud dostaneme pozvání, můžeme zajít na polévku. Je ochucená čistou vírou v impulz života a přináší nové nejen gastronomické zážitky. Nezapomeňme pak na dárek, je to slušné, když jdeme někam na návštěvu, kde jsme dlouho nebyli.
Další rozsáhlejší halštatské sídliště se nachází na protější straně v Holubicích. Tam se můžeme vydat tajemným údolím V Rusavkách, které je opředeno mnoha pověstmi a legendami. Nejlépe pak od studánky Rusavka III. Její voda v předjaří vesele bublá a jak potulný bard zpívá písničku o zašlých časech krátké slávy zdejšího hradiště. Pramen je zastřešený malou kamennou kapličkou s křížkem a nachází se hned vedle Holubického potoka. Jeho vody pak přináší nové každoroční poselství od Holubické rotundy (viz. web). Chutná skvěle a tak nějak radostně.
Jaro je tady.
Petr a Vlaďka
|
