Barania góra a prameny Visly

Řeka Visla (Wisła) je pro Poláky srdeční záležitostí, jako je pro nás Vltava. Je tedy s podivem, že prameny tak významné řeky nejsou příliš navštěvované a známé. Visla má ve skutečnosti prameny dva - pramen Białe a Czarne Wisełky. Mně připadalo až neuvěřitelné, že ani jeden z nich není turisticky přístupný a upravený.

Chcete-li poznat Polsko, navštivte a poznejte řeku Vislu. Visla nepochybně patří k tvořícím a páteřním řekám celého Polska. Protéká řadou velkých měst včetně Krakova a Varšavy a ústí do Baltu u Gdaňsku. Už v polovině svého toku kolem Varšavy má šířku pět set metrů a v písčitém korytě vytváří veliké ostrovy, pláže i rychlý proud. Visla tvoří na středním toku nad i pod Varšavou asi dvou set kilometrový vodácky atraktivní úsek s řadou ramen, proudů, menších i obrovských ostrovů, kterým Poláci říkají „wyspy" či „kępy". Řada ostrovů i úseků říčního koryta tvoří přírodní rezervace v rámci Natura 2000. Od města Kazimierz Dolny začínají plavbu vodáci z hlavního polského města a tento stokilometrový úsek splouvají do Varšavy za prodloužený víkend, což svědčí o velké rychlosti proudu řeky. Proud je místy až peřejnatý a prudký a řeka je plná vírů. Častý protivítr vytváří i nebezpečné vlny. Takto obrovskou řeku v přírodní podobě v Čechách nikde neuvidíte. Majestátní a nespoutaná řeka, obrovské náplavy písku, ostrovy na kterých se pasou polodivoké krávy i koně, volný prostor nekonečných okolních rovin, velkolepost a velkorysost řeky, klid, nostalgie až rezignace. Krásný příklad, jak země a řeky formují duši svých obyvatel.

Na mapě vytváří tok řeky Visly přes celé Polsko jakési obrovské "S", nebo snad hada, jehož ocásek se stáčí k prameni ve Slezsku. Tvar řeky vedl kdysi k vytvoření takzvaného symbolu Rodło jako znaku polské menšiny v Německu z let 1932-1939, vytvořený pro Spolek Poláků v Německu. Velké bílé "S" v rudém poli, symbolizující tvar řeky Visly má na sobě vyznačenou i polohu Krakova.

Ale vraťme se na začátek, tedy k oběma pramenům. Nedaleko od českých (i slovenských) hranic najdeme turisticky velmi populární město Wisla, kterým řeka protéká. Na východní straně města uzavírá viselské údolí masiv Baranie Góry, na jehož svazích řeka pramení. Barania gora je druhý z nejvyšších vrcholů Slezských Beskyd. Túru k vrcholu i pramenům je nejlépe započít v osadě Czarne u přehrady na soutoku obou zdrojnic. Z Czarneho se dá stoupat k vrcholu údolím Bílé Viselky a zpáteční cestu uskutečnit naopak podle Viselky Černé. Jde ale o celodenní a dost náročnou túru. Oba prameny řeky Visly najdeme na svazích Baranie Góry nedaleko od sebe. Bílá Wiselka pramení ve svahu na západní straně, Černá Wiselka pak na jižní straně pobočného vrcholu Beraní hory (Wierch Wiselka). Ale pozor! Ani k jednomu z pramenů nevede značená turistická cesta. Možná, že dnes je to lepší, ale při naší návštěvě byly svahy plné popadaných uschlých stromů a současně i narůstající mlaziny nového lesa. Terén je krajně neprostupný, a pokud nenaleznete tu správnou stezičku, prameny najdete jen těžko. O to větší odměnou je, pokud se to podaří.

Bílá Viselka (Biała Wisełka) má krásný pramínek zázračné živé vody, z kterého se rodí veletok. Obrovská říční tepna si pro své zrození našla nádherné místo. Pramen je symbolicky skrytý a přístupný jen pro zatvrzelé a odhodlané milovníky takových míst. Povrchní zájem nebo dokonce „pouhá" žízeň není popudem, který vás sem dovede. Naštěstí je pramen označen malou kovovou cedulkou na kameni, takže pokud ho naleznete, budete mít jistotu, že je to ten „pravý" .  

Od pramene Bílé Viselky je to k vrcholu Baranie góry (1220 m n.m.) už jen kousek. Výstup je odměněn nádhernými výhledy z malé rozhledny a pro senzibilní návštěvníky i silným energetickým místem. Barania Góra patří do základní sítě zdejších energetických linií i s napojením na mnohé další kopce. Dominuje napojení na Babiu Góru (viz článek) , coby nejvyšší horu všech karpatských Beskyd.

Ještě hůře k nalezení je pramen Černé Viselky (Czarna Wisełka). Z Baranie Góry musíme pokračovat na nižší podvrchol zvaný Wierch Wisełka (1192 m n.m.) a tam odbočit do rozsáhlého prameniště. Voda je skoro všude a určit jedno místo jakožto pramen je hodně obtížné. Pramen je na mapách označen jako Wykapy Czarnej Wisełki a nejlépe se hledá v době, kdy tráva je polehlá po sněhové nadílce. Přesto je nalezení obtížné a terén velmi nepřehledný. Z energetického pohledu není konkrétní místo zcela důležité. Jak to u takových mokřadních pramenů bývá, stačí se posadit kdekoliv v místech malých zdrojnic a nechat na sebe místo působit. Vějíř pěti stejnocenných potůčků vypadá jako ruka, můžete si vybrat ten prst, který se vám líbí nejvíc (Wykapy jsou ten prostředníček ).

Obě zdrojnice jsou si velmi blízké a Barania Góra je spojuje místem i energií. I když se zrodí každá trochu jinde, po pár kilometrech divokého skotačivého mládí se spojí a dalších tisíc kilometrů už tečou spolu.

text: Jiří Škaloud, leden 2026

Foto:  Jiří Tabrea