|
Intimnosti a tajnosti Krušných hor - III. díl ● Klášterec nad Ohří - lázně a Ježíšův dub ● Město Klášterec nad Ohří leží v údolí řeky mezi Krušnými a Doupovskými horami. Svůj název dostalo podle proboštství (malého kláštera) Claustrellum, které zde založili a provozovali v letech 1150 - 1405 benediktini z kláštera z Postoloprt. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. K velkému rozvoji města dochází v letech 1621-1945, kdy majitelem panství byli šlechtici z rodu Thunů. V roce 1794 zde byla založena druhá nejstarší česká manufaktura na výrobu porcelánu - Porcelánka Thun. V nedalekém okolí se nachází významné mineralogické lokality s výskytem ametystů, achátů a jaspisů a třeba i sideritu (dříve ocelek). V roce 2002 zde byl objeven goethit, který nese jméno po slavném německém básníku a mystikovi Johannu Wolfgangu von Goethe. Na jihozápadním okraji města se pak nachází lázně s minerálními prameny. Tvoří je klasicistní sloupový pavilon a budova lázní z roku 1829. V budově se nachází socha bohyně zdraví, čistoty a Měsíce Hygeiy. Hygia byla dcera boha lékařství, léčení a hojení Asklépia. Jejími atributy je had omotávající její tělo a miska, ze které had pije. Výskyt zdejších kyselek souvisí s krušnohorským zlomovým pásmem a s vulkanickou činností v oblasti Doupovských hor. Soustava zlomů, kterými stoupá hlubinný plyn k povrchu obohacuje vody o oxid uhličitý. Dnes zde nalezneme tři hlavní prameny skryté do dvou pitných altánů. Nejstarší z nich s názvem Evženie byl zachycen v roce 1897 do téměř devět metrů hluboké studně. Zdejší léčivé prameny jsou považovány za slabě mineralizované hydrouhličitano-sodné kyselky se zvýšeným obsahem fluoru. Jsou plné stopových prvků, užitečných minerálů a pevných látek, jenom se liší v množství jejich obsahu. Vyskytuje se v nich lithium, draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fluoridy, sírany, chloridy, kyselina křemičitá, oxid uhličitý, sirovodík a další chemikálie. Takový univerzální širokospektrální nápoj pro osoby připravené na regeneraci těla i ducha. V současnosti najdeme prameny soustředěné, hlídané a zpoplatněné ve dvou altánech. Pramen Evženie a Klášterecký v jednom a Klášterecký pramen a Městský ve druhém. Voda Evženie díky svému složení a mírné radioaktivitě je vhodná pro 21- denní sledovanou pitnou léčbu. Stimuluje žaludeční sekrece a pomáhá s tvorbou inzulinu. Slouží jako prevence močových kamenů a při pooperačních stavech ledvin. Voda z Kláštereckého pramene je studená osvěžující perlící minerálka vhodná jako stolní voda i k dlouhodobému pití. Neutralizuje kyselé prostředí, snižuje hladinu kyseliny močové v krevním séru, příznivě ovlivňuje léčení zánětlivých onemocnění. Vody Městského pramene z hlediska léčivých účinků lze zařadit mezi oba předchozí. Pro svůj vysoký obsah volného oxidu uhličitého je využíván zejména pro zevní balneaci v podobě plynných a uhličitých koupelí. Díky svému chemickému složení a mírné radioaktivitě je vedle cévních a srdečních onemocnění voda vhodná také k léčbě degenerativních onemocnění pohybového aparátu. Městský pramen je využit v balneoprovozu lázeňského domu Evženie. K pramenům se pak váže jedna novodobá legenda: I vracel se krajánek po dlouhých letech ze světa domů do rodných hor. Na cestě žízniv, stavil se u léčivých pramenů, které si pamatoval. Než stačil k vodě pokleknout, ozval se skřehotavý hlas strážkyně, zdejší žáby na prameni, která tu dříve nebývala: „Nejdříve zaplať! Zaplať měďákem, než se napiješ... a krajáček máš?!" „Nemám. Ale tady mám zlaťák." V tu chvíli se žába proměnila v milou babičku a krajánek mohl v klidu pokleknout a zahnat žízeň z dlaní, tak jak byl zvyklý a jak ho to kdysi učili. A pro příště už věděl své. Až sem někdy zabloudíte, ještě jedno místo v Klášterci stojí za zastavení. Na Karlovarské ulici stojí významný strom, Ježíšův dub. A proč vlastně nese tento krásný dub jméno po staronovém avatarovi? To už zkuste zjistit sami, až sem zavítáte. Tajemství se skrývá uvnitř. Klidný a radostný start do dalšího roku. Staré je za námi, nové před námi. Petr a Vlaďka
|