Viklan Babylon

(navazuje na předchozí článek, viz: Český křemenný val )

Abychom si uvědomili, jak odlišné může být působení jednotlivých kamenů a druhů hornin, pojďme teď ke kameni, který je od Křemenného valu nedaleko, ale jeho složení je úplně jiné. Najdeme ho na trase modré značky z rekreačního střediska Babylon. Jeho materiálem je granit, tedy žula, složená na rozdíl od monotónního křemene ze směsi minerálů - křemene, živců a slíd. Nicméně, nezkoumejme složení, ale působení. Na rozdíl od ostrohranných a rozpukaných křemenců, působí žulový monolit hladce, celistvě, až hedvábně. Pepř a sůl žulové kresby je všesměrně rozprostřený, a jaksi pokrývá svět kompletněji, než je možné u úzké specializace jednotlivých minerálů. Erozí ohlazený kámen vyzývá ke spočinutí, a když na něj usedneme či ulehneme, s překvapením zjišťujeme, že ničím netlačí. Na rozdíl od ostrých křemenců působí přívětivěji a laskavěji, měkčeji a plastičtěji. Snad jakoby rovnováha a dlouhodobé soužití jednotlivých složek v hornině vedly k jejich smíření a harmonii, která se pak může projevit i navenek. Jak nám sděluje už Paracelsus, dominantní léčivé, fyzikální i chemické vlastnosti rostlin a nakonec i všech částí matky Země, tedy i kamenů a hornin, se projevují i na jejich vzhledu a hlavně na energii jejich působení. Oddělit popisnou realitu přírodovědeckého pozorování od dojmů a pocitů, znamená se připravit o jednotu, celistvost a harmonii. Popis složení nikdy nevypoví nic o kráse či léčení duše, ale platí to i naopak - samotná krása ztrácí smysl, pokud není vnímána vědomím, které si jí uvědomuje a je schopno jí popsat a nalézat podle reálných příznaků.

Čertův kámen u Babylonu je jedním z nemnoha českých viklanů. Váha kamene se odhaduje na čtyřicet tun. Kámen je původně přírodním dílem, ale byl shozen ze svého lůžka při stavbě železniční tratě a donedávna se neviklal. Do původní nestabilní pozice ho vrátil Ing. Pavel Pavel v roce 2009. Jeho pohyb je sice nepatrný, ale rozhýbat se dá. Nicméně, pohyb kamene i geologická zajímavost jistě není tím nejdůležitějším, co by nás sem mělo přivést. Zajímavost či jedinečnost místa není cílem, ale zprávou. Viklan je hříčka přírody vzniklá souhrou okolností, náhoda, která nám ale také něco napovídá. Je to výjimka z běžného způsobu eroze skal, výjimka svědčící o hravosti, dobré náladě a trvalé přítomnosti tvůrčích sil přírody. Pochopitelně tak místo může působit i na nás. Viklany obecně mají energii rebelantskou, vnucují nám jistou nezodpovědnost a touhu se vzepřít pravidlům. Viklan je bizardní hříčkou, ať už je dílem přírody, nebo lidským dílem. Volný balvan, který není spojen a ukotven do skály pod sebou a je prokazatelně pohyblivý, má v sobě dynamickou složku, kterou jinde u hornin nenaleznete. Čím větší je hmotnost viklanu, tím lépe. Kámen sám je v pohybu a zbavuje stability i vás. Jsme zvyklí na jistotu pevné země, o kterou se dá opřít, na které se dá stavět. Ale kámen, coby symbol pevnosti a nehybnosti, se najednou ve své obrovské váze pohne. Doslova nám podtrhne pevnou půdu pod nohama. Nahání to strach, bojíme se, že kámen spadne, dokonce může spadnout i s námi či na nás. A při svém pohybu bude ničit a bořit! Obrovská a nezvladatelná síla se najednou pohybuje směrem proti nám a lidskou silou jí nemůžeme zastavit. To je silně znepokojivý, znejišťující a velmi hluboký a stresující až otřesný zážitek. Ztrácíme pevnou půdu pod nohama, otřásají se měřítka hodnot, pravidla, paradigma. Způsobuje to ztrátu životních jistot. V téhle destabilizující energii se kupodivu dá hledat i největší pozitivní účinek a působení viklanů na nás. Propojení (nebo meditace) v okolí či přímo na kameni, nám může ukázat cesty k přerušení našich zdánlivě neměnných stereotypů, závislostí, pravidel a bludných kruhů, umožňuje nám překročit vlastní stín. Ale pamatujme, v takových místech neexistuje nic, co by bylo jisté, svět, jak ho známe, nám ujíždí pod nohama. Informace splývá s desinformací, porušuje se i pravidlo porušení, na nic se nedá spolehnout! I naznačená cesta z našich potíží může být klamnou iluzí! Jakýkoliv dojem je jen iluzí a současně nejvyšší pravdou, vše je možné a zároveň nic není jisté. Nejvyšší harmonie vesmíru zahrnuje všechny alternativy stavů i dějů ve světě hmotném i nehmotném.

Nu dobrá, a co tedy s tím, k čemu je to dobré? Podstatné není u viklanů zpráva, kterou se dozvíte, ale to, co se odehrává přímo na energetické úrovni. Přímé předání zvláštní energie kamene, která je pevná jako skála a současně se pohybuje na místa, kde je jí třeba. Přestože budete odcházet od kamene s hlavou plnou otazníků, v sobě si odnesete tuto energii. A ta vám možná pomůže uskutečnit i to, co dosud považujete za nemožné a o čem jste přesvědčeni, že nejde.

Jiří Škaloud