Sobotín u Šumperka ● PP Pfarrerb a PP Smrčina ● První místo by nevzniklo bez druhého, ale pěkně pomalu a odzadu. Obec Sobotín se nachází v Hrubém Jeseníku nedaleko Šumperka (viz. web) . Ještě jednou se podíváme do zdejšího okolí, tentokráte na západ od obce, nejdříve trochu severněji (cca 1,5 km) a pak jižněji (cca 1 km). Obě další zdejší lokality jsou unikátní. My teď navštívíme nejdříve tu druhou, nesoucí název Přírodní památka Smrčina o rozloze 1,14 ha. Ještě v 19. století na tomto původním místě ve starém lomu probíhala těžba krupníku. Jedná se o přeměněnou horninu, která především obsahuje mastek, dále pak i příměsi magnezitu, dolomitu, křemene či chloritu. Pokud vás to potěší, tak „krupníky jsou horniny, které vznikají za významného přispění metasomatických roztoků, většinou z ultramafických nebo již dříve metamorfovaných hornin typu serpentinitů nebo magnezitů." Zdejší těleso krupníku je největší známé v České republice. Ochrana přírodní památky se snaží zachovat zdejší lomové stěny. Mastek se zde v krupníku nacházel v podobě jemně šupinatých útvarů, velkých až 0,5 m. Jednalo se o bohaté ložisko. Mastek je chemicky velmi odolný a žáruvzdorný. Využíval se a využívá nejen v oborech elektrotechnického průmyslu, sklářství, slévárenství, ale i ve farmacii. Nejbližší ložiska dnes najdeme na Slovensku, v Sasku, nebo Tyrolsku. K nalezení zde bývaly i různé další minerály. Dolomity v krystalech o velikosti až 6 cm, nebo shluky aktinolitu velké až 25 cm, či vzácně apatit, který se objevoval v zrnech o velikosti 2-3 cm. Nejvíce vyhledávaným minerálem zdejší lokality byl ovšem magnetit, vyskytující se na okraji krupníkových těles, kde vykrystalizoval do tvarů osmistěnů o velikostech až 2 cm... Dnes je lokalita chráněna coby přírodní památka.Všechny uvedené minerály a horniny ze zdejší lokality už dnes nalezneme jen v muzeích, například v Olomouci, ve Vlastivědném muzeu, v mineralogické expozici, jako ty z Granátové skály. Náš druhý dnešní cíl je odtud necelých 700 m. Přírodní památka Pfarrerb leží ve výšce 510-538 m. n. m. o rozloze 0,32 ha. Zdejší světoznámé naleziště četných minerálů tzv. „alpských žil" patří mezi nejvýznamnější mineralogické lokality nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Naleziště bylo objeveno v roce 1864 při budování cesty k ložisku mastku na Smrčině. Tato lokalita tzv. „Alpské mineralizace" je srovnávána se slavným rakouským nalezištěm Knappenwand u Salzburgu. Vznikla účinkem horkých mineralizovaných vod a vyplněním puklin v různých horninách v závěru variské tektogeneze Jeseníků. Ve své době se zde daly nalézt až 10 cm velké sloupcovité krystaly epidotu. Dále zde byl k nalezení adulár, apatit, křišťál, či albit a vzácně mezi krystaly živců i titanit. Významnější nálezy-kousky z Pfarrerbu můžeme dnes najít v muzejních sbírkách v Praze, Vídni, Wroclawi, nebo Bonnu. V současnosti je zde Země značně vyčerpaná. Bylo z ní jen bráno, nebylo zpět nic vraceno. Náprava je nyní na nás současně žijících lidí. Vrátit ochranu, klid a lásku do těchto míst. Energie hovoří o necitlivém lidském zásahu a chtění. Místní draci si potřebují odpočinout a dojít pomalu další transformaci. Radost a naděje z otevřených srdcích je zde vítaná, ta ostatní ať zůstanou radši doma. Na další drancování zde opravdu rychle zapomeňme, ale spíše se pozorně dívejme a naslouchejme. Za každou dobrou práci náleží odměna. Byť by to bylo jen vyprávění Země o „Dračím příběhu". ☺ Pevné zdraví, lásku i dostatek sil, pro časy příští. Petr a Vlaďka
|